Trump a Ukrajina: Jak Evropa našla cestu k americké pomoci

Na jaře, kdy Donald Trump znovu usedl do prezidentského křesla, se zdálo, že Ukrajina zůstane bez podpory. Americká pomoc byla pozastavena a Trumpova politika „Amerika na prvním místě“ vzbuzovala obavy. Jak se tedy stalo, že v červenci Trump nejen obnovil dodávky zbraní, ale dokonce povzbuzuje Ukrajinu k tvrdším úderům? Klíčem k tomuto obratu byla evropská diplomacie a finanční model, který proměnil geopolitickou hru v obchodní transakci.

Evropa platí, Amerika dodává: Nový model spolupráce

Po nástupu Trumpa do úřadu USA dočasně zastavily vojenskou pomoc Ukrajině, což v Evropě vyvolalo šok. Evropa však rychle zareagovala a k jaru 2025 poskytla Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 72 miliard eur, zatímco USA zaostávaly s 65 miliardami. Evropští lídři jako Emmanuel Macron, Keir Starmer nebo Friedrich Merz pochopili, že Trumpa nepřesvědčí morální apely, ale tvrdá čísla a výhody pro americkou ekonomiku.

Vznikl model „Evropa platí – Amerika dodává“. USA se zavázaly dodat zbraně v hodnotě přibližně 10 miliard dolarů, zatímco evropské země tuto částku financují. Část prostředků pochází z doby Bidenovy administrativy a další ze zabavených ruských aktiv. Trump tak mohl doma prezentovat pomoc jako skvělý obchod pro americký zbrojní průmysl. Evropa získala klíčové dodávky, včetně raket pro systémy Patriot a dělostřeleckých granátů.

Diplomatický obrat

Na jaře Trumpova rétorika naznačovala, že se bude snažit o rychlý mír a to i za cenu ústupků Rusku. Zintenzivnění ruských útoků na Ukrajinu a neúspěchy jeho diplomacie s Putinem ho však donutily změnit kurz. Klíčovým momentem byl telefonát se Zelenským 4. července 2025, kdy Trump potvrdil dodávky zbraní dlouhého doletu a vyzval Ukrajinu k zesílení úderů. Americký vyslanec Keith Kellogg, který koordinoval jednání mezi USA, Evropou a Kyjevem, sehrál zásadní roli v Trumpově tvrdší pozici.

Trumpovo ultimátum Rusku – 50 dní na uzavření mírové dohody, jinak hrozí drtivá cla na ruský export – je typickou trumpovskou taktikou. Zda tlak přinese výsledky, nebo jen prohloubí patovou situaci, je zatím otázkou.

Evropské reakce: Nadšení i skepse

Evropa na tento obrat reaguje rozporuplně. Německo a Velká Británie nový model vítají. Britský premiér Starmer ho označil za signál tlaku na Rusko. Na druhé straně Francie a Itálie preferují rozvoj vlastního obranného průmyslu a odmítají být „pokladníkem“ amerických zbraní. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová kritizuje nesoulad: proč USA zbraně „darují“, ale platit za ně má Evropa?

Průzkumy veřejného mínění, například z Eurobarometru, ukazují, že podpora vojenské pomoci v zemích jako ČR, Německo či Polsko klesá. Lidé jsou unavení z konfliktu a volají po diplomatickém řešení. Evropská pomoc za březen a duben 2025 vyskočila na 20,2 miliardy eur oproti 6,7 miliardám na začátku roku, což zatěžuje domácí rozpočty.

Český pohled

Pro Českou republiku tento vývoj přináší dilema. Jsme hrdí na své projekty jako je muniční iniciativa, které Ukrajině pomáhají přímo na frontě. Na druhou stranu rostoucí tlak na financování evropské pomoci znamená větší zátěž pro státní kasu. Česká veřejnost je čím dál více rozdělená – část lidí solidaritu s Ukrajinou podporuje, jiní se ptají, jak dlouho ještě budeme platit za válku, která se zdá být bez konce.

Hrozba nejistoty

Dynamika pomoci se změnila. Na počátku ruské invaze v roce 2022 byly USA hlavním tahounem s více než 64 miliardami eur do konce roku 2024. Evropa se postupně přidávala, až letos na jaře převzala vedení. Teď jsme svědky nové reality – ale jak dlouho vydrží? Nejpravděpodobnější scénář je pokračování modelu „evropské peníze, americké zbraně“. Ale co když Trump znovu změní názor?

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Marek Hájek

Zdroj info: Kielský institut pro světovou ekonomiku – statistiky vojenské pomoci Ukrajině za rok 2025 (objem evropské pomoci 72 miliard eur, USA 65 miliard eur; nárůst evropské pomoci na 20,2 miliardy eur za březen-duben 2025), Politico.eu – článek o jednáních Evropy s Trumpem a novém modelu financování, Eurobarometr – průzkumy veřejného mínění o podpoře vojenské pomoci v ČR a EU (pokles podpory ve veřejnosti).