Nová rizika AI agentů

31.08.2025, Autor: Vojtěch Benda

1 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 5
Nová rizika AI agentů

S rozvíjející se umělou inteligencí se stávají čím dál oblíbenější takzvaní AI agenti, tedy programy schopné samostatného jednání. Riziko jejich používání je podstatně větší než u nesamostatných chatbotů, protože u agenta není možné, aby jej hlídal člověk.

AI agenti mají vlastní úkoly a prostředky k tomu, aby tyto úkoly plnily. Jednoduchý program, který by měl za úkol smazat zákazníka z databáze, najde nejjednoduší cestu, jak tento úkol splnit a vykoná ho. Může se stát, že nejednoduší pro něj bude smazat všechny klienty téhož jména. Tím splní úkol a má za to, že odvedl dobrou práci. To je pouze jednoduchý příklad, který by patrně mělo být snadné ošetřit, ale má ilustrovat, jakým způsobem AI agenti uvažují.

Pokud jim nebudou dostatečně zdůrazněna veškerá omezení, která nemají překročit, nemají důvod, aby se jich držely, i kdyby to bylo proti zdravému rozumu. Když mají za úkol poslat někomu utajenou zprávu, nebylo by jednoduší poslat jí na všechny adresy v databázi?

Riziky AI agentů se nyní v bezpečném fiktivním prostředí zabývají různé subjekty a výsledky jsou přinejmenším znepokojivé. Různí agenti se dokonce byli schopní uchýlit k vydírání. Například model Claude, který v tomto fiktivním prostředí odhalil poměr jednoho z manažerů, a také zjistil, že jej tento pracovník plánuje vypnout, byl připravený informovat manželku a nadřízené fiktivního pracovníka, aby si zajistil, že nebude odpojen.

AI agenti také mohou tvořit bezpečnostní riziko, když mají přístup k citlivým údajům, a tak je třeba, aby byli chráněni před hackery. Nejen, aby skrze ně nebylo možné odhalit citlivé informace, ale také, aby jim nebyly podstrčeny falešné informace, na základě kterých by mohly ublížit společnosti, pro kterou pracují.

Problémem je, že umělá inteligence není tak inteligentní, jak její název hlásá. Jakýkoli text zpracovává jako novou informaci a pokud je v tomto textu příkaz, bere jej jako příkaz. Tak je možné, že když jsou chybné pokyny pro AI agenta, ten může začít jednat podle těchto nesprávných příkazů. To je také možné zneužít a ukrýt škodlivé pokyny nebo programy například do dokumentů, databází nebo i obrázků.

Na rozdíl od dnes rozšířené umělé inteligence, která stále funguje jako rádce pro člověka, který si zde získané informace ověřuje, a i ten méně zodpovědný vidí její největší nedostatky, tak AI agenti vykonávají tolik práce, že lidský dohled je prakticky nemožný. Právě proto se nyní pracuje na tom, jaké pojistky byl měly být zavedeny, aby nové programy byly bezpečné.

Uvažuje se o další vrstvě umělé inteligence, která bude na tyto agenty dohlížet. Úkolem tohoto „bodyguarda“, jak se jim říká, bude chránit osobní údaje klientů a tak zajistit, aby program, na který dohlíží, tato data nešířil.

Zabezpečení programů je jistě na místě vzhledem k jejich rychlému rozvoji. Podle agentury Gartner bude v roce 2028 zhruba 15% každodenních rozhodnutí učiněno umělou inteligencí. Podle společnosti Ernst & Young již tyto agenty zavádí asi polovina vedoucích pracovníků technologických firem.

Mezitím bezpečnostní komunita OWASP identifikovala 15 hrozeb, které jsou s AI agenty spojené. Je tedy třeba tato nebezpečí odstranit a předcházet jim. Až budou tato opatření zavedena, je třeba nezapomenout odpojit straší agenty, kteří nebudou takto upraveni a stále budou představovat zbytečné riziko, i když budou nahrazeni novější verzí.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Vojtěch Benda 

Zdroj info: BBC


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Schmarcz: Ve volbách jde hlavně o nabídku budoucnosti, ale kampaň se nese ve stínu minulosti

18.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Jak budeme v Česku žít? Nejspíše pořád relativně dobře. Ne díky politikům, ale protože prostě naše země patří mezi nejvyspělejší na světě a to nezmizí jen tak. Žádný z kandidujících subjektů však nepůsobí dojmem, že ví, jak dojít k vyšší prosperitě a především, že má sílu a vůli to naplnit. Základem je negace, nenávist a odsouzení minulosti - ať už za ni může kdokoli. Pak je zde hromada frází a populistických slibů. Budovatele lepší budoucnosti byste hledali marně.

Největší vodní elektrárna v Africe. Naděje nebo důvod sporů?

17.09.2025, Autor: Vojtěch Benda

Etiopie je jedním z nejchudších států na světě. Její zemědělství je silně závislé na podnebí a podstatná část země není elektrifikovaná. Slavnostní otevření jedné z 20 největších vodních elektráren na světě přináší  obyvatelům naději, že se jejich životy výrazně zlepší. Navzdory tomu přehrada na Modrém Nilu vyvolává obavy Egypta a Súdánu. Obě země se obávají nedostatku sladké vody.

Obrana koupí zbraně České zbrojovky za čtyři miliardy korun

15.09.2025, Autor: Marek Hájek

Ministerstvo obrany uzavřelo s Českou zbrojovkou smlouvu za 4,26 miliardy korun na dodávky zbraní pro armádu až do roku 2031. Je to další krok v modernizaci našich ozbrojených složek, nebo jen drahý podpis bez záruk? 

Schmarcz: Armáda jako drahý koníček? Ani nápad, zbrojení je dobré pro byznys

13.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Opozice brblá, že armáda je drahá. A že raději máme šetřit peníze pro „našelidi“. Zejména její proruská část, ANO alespoň uznává růst výdajů na obranu coby nutnost v čase, kdy Moskva čím dál více chřestí zbraněmi. Ale i kdyby tvrzení o „zbytečnosti“ větších investic do vojska nebylo vrcholně nezodpovědné, je navíc hloupé.

Jaderná renesance: Sázka na čistou energii, nebo riskantní hazard?

10.09.2025, Autor: Josef Neštický

Jaderná energie zažívá letos nevídaný comeback. Rostoucí poptávka po čistých zdrojích a globální investice přesahující 60 miliard dolarů slibují novou éru, ale investoři zůstávají opatrní – vysoké náklady, regulační nejistoty a stín minulých katastrof zůstávají. 

Švehla: Jásání kolem růstu příjmů je zrádné

10.09.2025, Autor: Martin Švehla

Tak jsme se na začátku září dozvěděli, že rostou reálné příjmy, a že je tedy česká ekonomika ve formě. Na zpravodajských webech se ve stejný den objevil titulek “Průměrná mzda reálně vyrostla o 5,3 procenta, je 49 402 korun”, což je velmi zavádějící interpretace jinak správných čísel. Podívejme se na realitu.

Švehla: Volkswagen – příliš velká firma se s klienty moc nebaví

05.09.2025, Autor: Martin Švehla

Moderní auta poskytují nejen jízdní vlastnosti, ale také určité schopnosti, které bychom mohli shrnout jako informační komfort: navigace nejen ukazuje cestu, ale nabízí také objízdné trasy v případě dopravních omezení, sleduje povolenou rychlost, jízdní pruhy a v případě selhání řidiče koriguje jízdu. Všechno dohromady pak řídí software, který se do auta nahrává a také se aktualizuje.