Krysí lidé v Číně: Jak mladí předstírají práci a co to znamená pro společnost

25.08.2025, Autor: Marek Hájek

7 votes, average: 3,14 out of 57 votes, average: 3,14 out of 57 votes, average: 3,14 out of 57 votes, average: 3,14 out of 57 votes, average: 3,14 out of 5
Krysí lidé v Číně: Jak mladí předstírají práci a co to znamená pro společnost

V Číně se šíří neobvyklý fenomén – takzvaní „krysí lidé“. Mladí lidé, kteří předstírají, že pracují, zatímco ve skutečnosti tráví čas v kancelářích bez reálných úkolů. Co za tímto trendem stojí a jaké to může mít dopady na ekonomiku a společnost? Pojďme se podívat na příčiny i širší kontext tohoto jevu.

Když práce není prací: Co jsou to „krysí lidé“?

Představte si, že každý den chodíte do kanceláře, sedíte u počítače, ale ve skutečnosti nemáte co dělat. Žádné úkoly, žádné cíle, jen předstírání aktivity, aby vás šéf nebo kolegové nepodezírali z lenosti. Právě to je realita takzvaných „krysích lidí“ – fenoménu, který se v Číně stal virálním tématem na sociálních sítích. Termín „krysí lidé“ (v originále „shǔ rén“) odkazuje na mladé zaměstnance, kteří se snaží vyhnout skutečné práci a přežívají v systému, kde je důležitější být vidět, než skutečně přispívat. Tento trend se šíří zejména mezi generací Z, která čelí obrovskému tlaku na výkon, ale zároveň hledá cesty, jak se z něj vymanit.

Proč ale někdo takto jedná? Není to jen o lenosti. Jde o hlubší problém čínského pracovního trhu, kde je často důležitější zdání než skutečnost. A přiznejme si, kdo z nás by občas nechtěl mít placenou „práci“, která žádnou námahu nevyžaduje?

Historický kontext

Abychom pochopili, proč se „krysí lidé“ objevili právě teď, musíme se podívat do nedávné minulosti. V Číně se v posledních letech objevilo několik sociálních hnutí mezi mladými lidmi, která reflektují jejich frustraci z pracovního prostředí. Pamatujete na trend „ležení naplocho“ (tang ping) z roku 2021? Tehdy se mnozí mladí Číňané rozhodli vzdát se kariérního závodu a žít minimalisticky, aby unikli tlaku společnosti. „Krysí lidé“ jsou v podstatě dalším krokem – nejde o úplné stažení se, ale o přizpůsobení se systému tak, aby vyžadoval co nejméně úsilí.

Tento vývoj není náhodný. Čínská ekonomika prochází složitým obdobím. Po letech rychlého růstu se trh práce stal extrémně konkurenčním, zatímco ekonomické zpomalení a dopady pandemie omezily příležitosti pro mladé. Podle dat se nezaměstnanost mladých v Číně v roce 2023 pohybovala kolem 21 %, a i když aktuální čísla k srpnu 2025 nejsou zcela jasná, situace se zřejmě příliš nezlepšila. Mnozí tak berou jakoukoliv práci, i když je zcela bezobsažná, jen aby měli příjem.

Proč to dělají? 

Za fenoménem „krysích lidí“ stojí několik klíčových faktorů. Zaprvé, čínská pracovní kultura je často založena na hierarchii a poslušnosti. Mladí zaměstnanci, kteří nastupují do firem, jsou pod tlakem, aby se ukázali jako pracovití, i když reálné úkoly chybí. Zadruhé, mnoho společností si udržuje přebytečné zaměstnance, aby vytvořily dojem stability a růstu, což vede k situacím, kdy lidé doslova nemají co dělat.

A pak je tu otázka mentality. Někteří mladí lidé tento přístup berou jako formu odporu vůči systému, který od nich vyžaduje neustálý výkon bez odpovídající odměny. Není to snad trochu jako když se my v Česku snažíme „přežít“ v práci, kde nás nikdo neocení? Rozdíl je ale v měřítku – v Číně jde o miliony lidí, kteří se potýkají s podobnými dilematy.

Jaké má krysí tempo dopady? 

Předstírání práce není jen osobní strategií, má i širší důsledky. Když velká část pracovní síly tráví čas neproduktivně, trpí tím celková efektivita ekonomiky. Firmy, které zaměstnávají „krysí lidi“, mohou ztrácet konkurenceschopnost, což je v globálním měřítku problém – Čína je přece jedním z hlavních motorů světové ekonomiky. Navíc, pokud se tento trend rozšíří, může to vést k dalšímu poklesu důvěry mladých lidí v systém. A co když se z frustrace zrodí ještě radikálnější formy odporu?

Na druhou stranu tento jev může být i příležitostí. Firmy by mohly přehodnotit své přístupy k zaměstnávání a začít více investovat do smysluplných pozic. Jak rychle se taková změna může stát realitou v zemi s miliardou obyvatel?

Zůstává otázkou, zda se „krysí lidé“ stanou jen dočasným výstředním trendem, nebo trvalou součástí čínské pracovní kultury. Na základě dostupných informací lze odhadovat, že pokud se ekonomická situace nezlepší a tlak na mladé generace nepoleví, podobné jevy budou přetrvávat. Možná je na čase, abychom se i my v Česku zamysleli – nejsme někdy také „krysími lidmi“, kteří se snaží přežít v systému, místo abychom ho měnili?

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Marek Hájek

Zdroj info: ČT24


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Schmarcz: Ve volbách jde hlavně o nabídku budoucnosti, ale kampaň se nese ve stínu minulosti

18.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Jak budeme v Česku žít? Nejspíše pořád relativně dobře. Ne díky politikům, ale protože prostě naše země patří mezi nejvyspělejší na světě a to nezmizí jen tak. Žádný z kandidujících subjektů však nepůsobí dojmem, že ví, jak dojít k vyšší prosperitě a především, že má sílu a vůli to naplnit. Základem je negace, nenávist a odsouzení minulosti - ať už za ni může kdokoli. Pak je zde hromada frází a populistických slibů. Budovatele lepší budoucnosti byste hledali marně.

Největší vodní elektrárna v Africe. Naděje nebo důvod sporů?

17.09.2025, Autor: Vojtěch Benda

Etiopie je jedním z nejchudších států na světě. Její zemědělství je silně závislé na podnebí a podstatná část země není elektrifikovaná. Slavnostní otevření jedné z 20 největších vodních elektráren na světě přináší  obyvatelům naději, že se jejich životy výrazně zlepší. Navzdory tomu přehrada na Modrém Nilu vyvolává obavy Egypta a Súdánu. Obě země se obávají nedostatku sladké vody.

Obrana koupí zbraně České zbrojovky za čtyři miliardy korun

15.09.2025, Autor: Marek Hájek

Ministerstvo obrany uzavřelo s Českou zbrojovkou smlouvu za 4,26 miliardy korun na dodávky zbraní pro armádu až do roku 2031. Je to další krok v modernizaci našich ozbrojených složek, nebo jen drahý podpis bez záruk? 

Schmarcz: Armáda jako drahý koníček? Ani nápad, zbrojení je dobré pro byznys

13.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Opozice brblá, že armáda je drahá. A že raději máme šetřit peníze pro „našelidi“. Zejména její proruská část, ANO alespoň uznává růst výdajů na obranu coby nutnost v čase, kdy Moskva čím dál více chřestí zbraněmi. Ale i kdyby tvrzení o „zbytečnosti“ větších investic do vojska nebylo vrcholně nezodpovědné, je navíc hloupé.

Jaderná renesance: Sázka na čistou energii, nebo riskantní hazard?

10.09.2025, Autor: Josef Neštický

Jaderná energie zažívá letos nevídaný comeback. Rostoucí poptávka po čistých zdrojích a globální investice přesahující 60 miliard dolarů slibují novou éru, ale investoři zůstávají opatrní – vysoké náklady, regulační nejistoty a stín minulých katastrof zůstávají. 

Švehla: Jásání kolem růstu příjmů je zrádné

10.09.2025, Autor: Martin Švehla

Tak jsme se na začátku září dozvěděli, že rostou reálné příjmy, a že je tedy česká ekonomika ve formě. Na zpravodajských webech se ve stejný den objevil titulek “Průměrná mzda reálně vyrostla o 5,3 procenta, je 49 402 korun”, což je velmi zavádějící interpretace jinak správných čísel. Podívejme se na realitu.

Švehla: Volkswagen – příliš velká firma se s klienty moc nebaví

05.09.2025, Autor: Martin Švehla

Moderní auta poskytují nejen jízdní vlastnosti, ale také určité schopnosti, které bychom mohli shrnout jako informační komfort: navigace nejen ukazuje cestu, ale nabízí také objízdné trasy v případě dopravních omezení, sleduje povolenou rychlost, jízdní pruhy a v případě selhání řidiče koriguje jízdu. Všechno dohromady pak řídí software, který se do auta nahrává a také se aktualizuje.