Kdo vlastní vaše data? Technologičtí giganti versus evropská pravidla

23.08.2025, Autor: Marek Hájek

1 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 5
Kdo vlastní vaše data? Technologičtí giganti versus evropská pravidla

Kdo má skutečně kontrolu nad vašimi daty? Zatímco technologičtí giganti jako Google či Microsoft spravují obrovské objemy informací, Evropská unie tlačí na přísnější regulace a digitální suverenitu. Pojďme se podívat, co to znamená pro nás v Česku – a jestli máme nad svými daty vůbec nějakou moc.

Každé vaše kliknutí, nákup nebo krok s chytrým zařízením generuje data, která technologické společnosti sbírají a vytvářejí z nich detailní obraz vašeho života. K srpnu 2025 dosahuje celosvětový objem dat 182 zettabajtů – tedy nepředstavitelných miliard terabajtů, jak uvádí analytické portály jako IDC a Statista. Ale kdo tato data skutečně vlastní? A co s nimi může dělat? My, jako uživatelé, jsme podle evropských pravidel pány svých informací, ale realita je složitější. 

Technologičtí giganti: Páni datového světa?

Firmy jako Google, Microsoft, Amazon nebo Meta (dříve Facebook) jsou dnes hlavními správci našich dat. Tyto společnosti investují stovky miliard dolarů do datových center – a do roku 2029 se očekávají výdaje až tři biliony dolarů, jak uvádí prognózy z portálu onedata.ai. Data nejsou jen čísla, jsou zlatým dolem. Pomáhají firmám přizpůsobovat reklamy, predikovat chování nebo vyvíjet nové služby. Jen zařízení internetu věcí (IoT), tedy chytré hodinky, termostaty či auta, generují ročně až 90 zettabajtů dat.

Přesto se jejich moc snaží omezit Evropská unie. Microsoft například zavedl tzv. EU Data Boundary, což znamená, že data evropských uživatelů ukládá výhradně v rámci EU a ESVO. Google zase intenzivně pracuje na získávání explicitního souhlasu uživatelů s využitím jejich dat. Je to ale dost? Nebo je to jen kosmetická úprava, zatímco skutečná kontrola zůstává v rukou technologických obrů?

Evropská pravidla

Evropa se v otázce dat nehodlá nechat předběhnout. Už od roku 2018 je tu GDPR – Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, které nám dává právo vědět, jaká data o nás firmy mají, požadovat jejich opravu nebo dokonce vymazání. Kdo by zapomněl na rekordní pokuty? Jen za první polovinu roku 2025 přesáhly sankce za porušení GDPR v EU 3 miliardy eur, jak uvádí zprávy Evropského sboru pro ochranu osobních údajů (EDPB).

A to není vše. Od září 2025 vstupuje v platnost Data Act, který rozšiřuje naše práva na data generovaná chytrými zařízeními. Už teď je tu AI Act, platný od loňského srpna, který reguluje využívání dat v umělé inteligenci. Evropa taky tlačí na digitální suverenitu – chce snížit závislost na amerických a čínských technologiích a budovat vlastní datové prostory. Ale za jakou cenu? Firmy varují, že přísná pravidla mohou brzdit inovace a zvyšovat náklady.

Český pohled

V Česku se evropská pravidla přetavují do praxe, i když ne vždy hladce. Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) má plné ruce práce s kontrolami a vymáháním GDPR. Připravuje se zákon o umělé inteligenci, který má zahrnovat i tzv. regulační sandbox – prostředí pro testování nových technologií. České firmy, ať už jde o velké hráče jako Sigma Software Group nebo menší podniky, čelí rostoucí administrativě a potřebě investic do kybernetické bezpečnosti.

Pro nás, běžné uživatele, to znamená větší kontrolu nad daty, ale taky nutnost se v digitálním světě lépe orientovat. Kolik z nás si skutečně přečte podmínky používání, než klikne na „souhlasím“? A co malé firmy, které se topí v papírování? Diskuze o zjednodušení GDPR pro menší podniky je sice na stole, ale zatím bez jasného výsledku.

Kam směřujeme? 

Otázka vlastnictví dat není jen technická, je to bitva o moc, inovace a soukromí. Evropa se snaží vytvořit jednotný digitální trh, kde budou data proudit bezpečně a transparentně. Lze předpokládat, že s novými pravidly jako Data Act přijdou i inovace v oblasti AI a IoT, jak naznačují analýzy portálu Statista. Zároveň ale hrozí napětí – ať už mezi EU a USA kvůli přenosu dat, nebo mezi členskými státy ohledně jejich lokalizace.

Pro Česko je klíčové, aby se firmy dokázaly adaptovat. Možná nás čekají i nové technologie na anonymizaci dat, které by mohly být kompromisem mezi ochranou soukromí a potřebou inovací. Jedno je jisté – data jsou novou ropou 21. století a my všichni jsme součástí tohoto boje o jejich kontrolu.

Kdo tedy vlastní vaše data v roce 2025? Na papíře jste to vy, díky evropským pravidlům jako GDPR. V praxi je ale spravují technologičtí giganti, kteří na nich vydělávají miliardy. Evropa se snaží tuto nerovnováhu vyřešit, a Česko se musí přidat. 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Marek Hájek

Zdroj info: Politico.eu, IDC a Statista, EDPB, europa.eu, onedata.ai


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Schmarcz: Ve volbách jde hlavně o nabídku budoucnosti, ale kampaň se nese ve stínu minulosti

18.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Jak budeme v Česku žít? Nejspíše pořád relativně dobře. Ne díky politikům, ale protože prostě naše země patří mezi nejvyspělejší na světě a to nezmizí jen tak. Žádný z kandidujících subjektů však nepůsobí dojmem, že ví, jak dojít k vyšší prosperitě a především, že má sílu a vůli to naplnit. Základem je negace, nenávist a odsouzení minulosti - ať už za ni může kdokoli. Pak je zde hromada frází a populistických slibů. Budovatele lepší budoucnosti byste hledali marně.

Největší vodní elektrárna v Africe. Naděje nebo důvod sporů?

17.09.2025, Autor: Vojtěch Benda

Etiopie je jedním z nejchudších států na světě. Její zemědělství je silně závislé na podnebí a podstatná část země není elektrifikovaná. Slavnostní otevření jedné z 20 největších vodních elektráren na světě přináší  obyvatelům naději, že se jejich životy výrazně zlepší. Navzdory tomu přehrada na Modrém Nilu vyvolává obavy Egypta a Súdánu. Obě země se obávají nedostatku sladké vody.

Obrana koupí zbraně České zbrojovky za čtyři miliardy korun

15.09.2025, Autor: Marek Hájek

Ministerstvo obrany uzavřelo s Českou zbrojovkou smlouvu za 4,26 miliardy korun na dodávky zbraní pro armádu až do roku 2031. Je to další krok v modernizaci našich ozbrojených složek, nebo jen drahý podpis bez záruk? 

Schmarcz: Armáda jako drahý koníček? Ani nápad, zbrojení je dobré pro byznys

13.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Opozice brblá, že armáda je drahá. A že raději máme šetřit peníze pro „našelidi“. Zejména její proruská část, ANO alespoň uznává růst výdajů na obranu coby nutnost v čase, kdy Moskva čím dál více chřestí zbraněmi. Ale i kdyby tvrzení o „zbytečnosti“ větších investic do vojska nebylo vrcholně nezodpovědné, je navíc hloupé.

Jaderná renesance: Sázka na čistou energii, nebo riskantní hazard?

10.09.2025, Autor: Josef Neštický

Jaderná energie zažívá letos nevídaný comeback. Rostoucí poptávka po čistých zdrojích a globální investice přesahující 60 miliard dolarů slibují novou éru, ale investoři zůstávají opatrní – vysoké náklady, regulační nejistoty a stín minulých katastrof zůstávají. 

Švehla: Jásání kolem růstu příjmů je zrádné

10.09.2025, Autor: Martin Švehla

Tak jsme se na začátku září dozvěděli, že rostou reálné příjmy, a že je tedy česká ekonomika ve formě. Na zpravodajských webech se ve stejný den objevil titulek “Průměrná mzda reálně vyrostla o 5,3 procenta, je 49 402 korun”, což je velmi zavádějící interpretace jinak správných čísel. Podívejme se na realitu.

Švehla: Volkswagen – příliš velká firma se s klienty moc nebaví

05.09.2025, Autor: Martin Švehla

Moderní auta poskytují nejen jízdní vlastnosti, ale také určité schopnosti, které bychom mohli shrnout jako informační komfort: navigace nejen ukazuje cestu, ale nabízí také objízdné trasy v případě dopravních omezení, sleduje povolenou rychlost, jízdní pruhy a v případě selhání řidiče koriguje jízdu. Všechno dohromady pak řídí software, který se do auta nahrává a také se aktualizuje.