Dřeli celý život, teď počítají rohlíky: Stárnout v Česku není výhra

Když důchod nestačí ani na základní potřeby

Představte si, že jste celý život dřeli – v továrně, na úřadě nebo vychovávali děti a teď, když byste si měli odpočinout, zjišťujete, že váš důchod sotva pokrývá základní výdaje. Průměrný starobní důchod v Česku k létu 2025 dosahuje podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí a České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) zhruba 21 080 korun měsíčně. Zní to jako slušná částka? Jenže realita je jiná. Mnoho seniorů pobírá mnohem méně a po zaplacení bydlení, energií a léků jim zůstává jen zlomek na jídlo a další potřeby.

Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) je až 19 % seniorů nad 65 let, kteří žijí o samotě, ohroženo příjmovou chudobou – tedy mají příjem pod 60 % mediánu. Mezi těmito lidmi převažují ženy, které tvoří asi 90 % této skupiny. Nižší důchody, delší život a osamělé bydlení je staví do extrémně zranitelné pozice. Není divu, že se stáří v Česku mění spíše na boj o přežití než na zasloužený odpočinek.

Historická zátěž a současné reformy

Po roce 1989 musela Česká republika přebudovat svůj důchodový systém, aby odpovídal novým ekonomickým podmínkám. Zákon o důchodovém pojištění z roku 1995 zavedl průběžný systém, kde dnešní pracující platí důchody současným seniorům. Jenže s prodlužováním života a klesající porodností se tento model začal lámat pod vlastní vahou. Důchodový věk se postupně zvyšoval, podmínky pro nárok na důchod zpřísňovaly, a přesto systém v první polovině roku 2025 vykázal deficit 9,2 miliardy korun, jak uvádí ČSSZ.

Reforma z roku 2025, kterou prosadila vládní koalice pod vedením Petra Fialy, přinesla další změny. Důchodový věk se posouvá až na 67 let pro mladší ročníky, valorizace důchodů od ledna 2025 zvýšila základní výměru o 260 korun a procentní výměru o 0,6 až 1,5 %. Pracující důchodci navíc od letoška neplatí sociální pojištění, což jim zvyšuje čistý příjem, jak uvádí Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ale je to dost? Opozice, zejména hnutí ANO, reformu označuje za „asociální“ a varuje, že spíše než pomoc přináší chudobu.

Životní náklady jako mlýnský kámen

Proč tedy senioři, navzdory valorizacím, pořád nemají dost? Odpověď je jednoduchá, ale krutá – životní náklady rostou rychleji než důchody. Bydlení a energie pohltí u jednočlenných domácností seniorů podle dat ČSÚ zhruba 25,8 % jejich příjmů, v nájemním bydlení dokonce až 45 %. Když k tomu přidáme zdražování energií a rostoucí doplatky za léky či zdravotní pomůcky, dostaneme obraz člověka, který si musí vybírat, zda zaplatí topení, nebo si koupí jídlo.

A zdravotní péče? Navrhovaný růst plateb zdravotním pojišťovnám o pouhých 1,3 % v roce 2025, jak uvádí vládní dokumenty, může znamenat vyšší spoluúčast seniorů a horší dostupnost služeb. Když si uvědomíme, že počet důchodců v Česku dosahuje už 2,83 milionu, je jasné, že tlak na systém jen poroste.

Pracovat až do konce? Nová realita seniorů

Pamatujete doby, kdy stáří znamenalo odpočinek na zahrádce nebo s vnoučaty? Dnes je to pro mnohé jen sen. Počet pracujících seniorů nad 60 let se mezi lety 2010 a 2024 více než ztrojnásobil oproti roku 1993, jak ukazují statistiky ČSÚ. Není to ale volba, je to nutnost. Nízké důchody a rostoucí náklady nutí lidi zůstávat v práci, i když jejich zdraví nebo energie už nejsou, co bývaly. A přestože reforma z roku 2025 pracujícím seniorům finančně pomáhá, otázka zní: Je to spravedlivé? Máme jako společnost opravdu očekávat, že sedmdesátiletí budou stát u pokladny nebo nosit těžké krabice?

Kam směřujeme? 

Když se podíváme do budoucna, obraz není příliš růžový. Do roku 2050 vzroste podíl lidí nad 65 let z dnešních 20 % na 30 % populace, jak ukazují demografické studie. Počet pracujících na jednoho důchodce klesne z aktuálních 3,5 na pouhých 1,5. Co to znamená? Systém, který už teď lapá po dechu, bude pod ještě větším tlakem. Důchodový věk se pravděpodobně posune ještě dál, nově přiznané důchody mohou relativně klesnout a stát bude tlačit na osobní spoření přes třetí pilíř, jak naznačují plány Ministerstva práce a sociálních věcí.

Situace seniorů v Česku je vážná. I přes reformy a valorizace důchodů zůstává mnoho z nich na hranici chudoby, zatíženo rostoucími náklady a nedostatečnou podporou. Stárnutí populace a finanční tlak na důchodový systém jsou výzvy, které nezmizí samy od sebe. Pokud chceme, aby stáří nebylo trestem, ale zaslouženým odpočinkem, musíme jako společnost jednat teď – a to nejen změnami zákonů, ale i změnou přístupu k mezigenerační solidaritě. Jinak budeme i my jednou stát před regálem a počítat rohlíky.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Marek Hájek

Zdroj info: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Česká správa sociálního zabezpečení, Český statistický úřad, Oficiální vládní dokumenty