Schmarcz: Trable dotační ekonomiky: Babiš a jeho střet zájmů jsou důsledek, ne příčina zla

18.08.2025, Autor: Martin Schmarcz

2 votes, average: 5,00 out of 52 votes, average: 5,00 out of 52 votes, average: 5,00 out of 52 votes, average: 5,00 out of 52 votes, average: 5,00 out of 5
Schmarcz: Trable dotační ekonomiky: Babiš a jeho střet zájmů jsou důsledek, ne příčina zla

Babiš se stal symbolem zneužívání dotací. Všechny jeho průšvihy od Čapího hnízda po systémový střet zájmů za jeho vlády však mají jednoho společného jmenovatele: hloupou, nefunkční a zkorumpovanou dotační ekonomiku. Tohle zlo si majitel Agrofertu nevymyslel, on sám je jeho produktem.

Díky němu máme problém jasně nasvícen. On by však existoval i bez něj, bujel pod povrchem a jen občas vybublal ve spektakulárním skandálu typu ROP Severozápad. Zkrátka čím víc se přerozděluje, tím víc se krade.

Aktuálně se řeší, zda se státu podaří vymoci na Babišově Holdingu dotace a granty neprávem přidělené v době, kdy byl premiérem a tedy neměl na žádné veřejné peníze nárok. Už to, že se kabinet Petra Fialy k tomuto rozhoupal až těsně před volbami, vypovídá hodně o tom, jak velký, zažraný a obtížně odstranitelný problém to je. Jednak se tu ukazuje, že předseda ANO má pořád na důležitých postech státní správy své lidi, jednak máme podezření hraničící s jistotou, že není jediný z mocných, jenž si „líznul“ dotační smetany.

„Korupce je přímo úměrná objemu peněz, které stát rozděluje a počtu razítek na cestě“, zní slavná věta Mirka Topolánka. Vskutku, čím více oběživa koluje v žilách systému a čím méně je transparentní, tím větší suma se v konečném důsledku „poztrácí“ a zakutálí do předem připravených kapes. Viz Regionální Operační Program Severozápad, který sloužil pro přidělování evropských prostředky zájemcům v Ústeckém a Karlovarském kraji. Více než dvacet miliard korun se stalo kořistí vertikálně i horizontálně rozvětvené mafie.

Dotační chobotnice prorostla do všech vrstev úřednické správy a politiky obou regionů. Cynicky řečeno je proti tomuto masivnímu dolování veřejných peněz 50 milionů pro Čapí hnízdo „plivnutím do stromovky“. Ostatně Andreji Babišovi je přiklepli v rámci obdobných penězovodů ve Středočeském kraji, tehdy řízeném ODS. Vlastně má smůlu, že ho chytli, protože tehdy, těsně po vstupu do Evropské unie, si do jejích fondů hrábnul kde kdo, pokud měl postavení a konexe k tomu, aby „najisto“ uspěl se žádostí o peníze.

Když se pak stal lídr ANO premiérem, ale vlastně už předtím, kdy působil jako ministr financí, otevřely se mu úplně nové možnosti. Do jeho firem plynuly miliardy. Všichni to víme a vidíme, protože se na něj upírá velká pozornost a navíc novela zákona o střetu zájmů zakázala společnostem ovládaným členem vlády získávat veřejné dotace, granty i zakázky. Popudem k jejímu přijetí byl ostatně právě šok z toho, že najednou v kabinetu sedí člověk, který zároveň ve velkém obchoduje se státem.

Ano, tohle je celé špatně a peníze by měl Agrofert vrátit (otázka zní, zda se tak nakonec stane a v jaké míře). Ale nemylme se. Čachry s dotacemi se provádějí po celou dobu, jen nejsou tak spektakulární a viditelné. Pravda, pravidla a kontroly se postupně zpřísňují (i pod tlakem EU, která zjištěné nedostatky trestá utažením kohoutků s penězi, což Česku přináší značné ztráty). Ale šance získat prostředky díky stykům a protekci tu existuje pořád. Podívejme se na sousední Slovensko, nebo do Maďarska.

Mise europoslanců narazila ve Ficově hájemství na obrovské lumpárny, kdy se z evropských peněz stavěly například haciendy papalášů. Babiš byl jeden – a možná mělo podobně privilegovaný přístup ke „zlaté žíle“ pár dalších. Na Slovensku se machinace s fondy evidentně týkají mnoha vládních politiků. Viktor Orbán, jeho rodina a přátelé už takto vysávají Maďarsko jako upíři patnáct let. Další podobný „výlupek“, bývalý předseda rumunských socialistů Liviu Dragnea, byl v Německu rovnou zobrazován jako hrabě Dracula.

Tohle všechno jsou příklady nečestného jednání. Jak se však říká: příležitost dělá zloděje. V západních zemích je možná lepší dohled i morálka, ale ani tam se nevyhnou zneužívání evropských fondů, které končí střídáním či dokonce odsouzením. Pravda, ne v takové míře jako v těch východních. Ale pokud se chceme těchto problémů zbavit, nebo je alespoň radikálně omezit, řešením je utáhnout šrouby dotační ekonomice. Čím méně salátku, tím méně se na něj vejde slimáčků – a také se menší rozsah prostředků lépe ohlídá.

Nyní si zažijeme hon na Babiše. Jak moc bude úspěšný, není jisté. Kabinet zanedbal slibovanou „deagrofertizaci“ veřejné správy, všude je stále plno jeho spolupracovníků s rozhodovací pravomocí. Kromě toho je předseda ANO od 90. let provázán s řadou vládních politiků. Nevíme, co vše na sebe vzájemně vědí, ale nelze si nevšimnout, že ochota rázně zasáhnout proti holdingu je dost vlažná. Nakonec do toho praštil ministr zemědělství Výborný, který je o generaci mladší než Babiš a do politiky se dostal poměrně nedávno…

Můžeme korupční síť kolem evropských fondů rozplétat jak chceme, s menšími či většími úspěchy, ale dokud v nich bude dost peněz, ty budou přitahovat podvodníky jako včely med. Stát jako kořist… Problém nesprovodíme ze světa, dokud si nezvykneme na to, že peníze se vydělávají prací a podnikáním, nikoli natahováním rukou pro dotace. To je ovšem běh na hodně dlouhou trať. Zatím nezbývá, než vylepšovat paragrafy a institucionální i veřejný dohled a snažit se tak minimalizovat škody.

Bohužel vidíme, že ani tohle moc nefunguje. Vzdor explicitnímu zákonnému zákazu dostal Agrofert v době Babišova premiérování miliardy, přestože za to odpovědným úředníkům může hrozit i trestní stíhání. Ba co víc, nový kabinet, který měl jako jeden z hlavních slibů tuhle praxi zastavit, nevymáhal od holdingu peníze zpět skoro celé čtyři roky a vzpomněl si až nyní. Dotačním potrubím se ročně proženou stovky miliard. Evropských, ale i národních. Dokud se něco zásadního nezmění, čekejme další trable a skandály.

Martin Schmarcz, vydavatel revue SPEKTÁKL, spektakl.gazetis.to

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Martin Schmarcz


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Schmarcz: Ve volbách jde hlavně o nabídku budoucnosti, ale kampaň se nese ve stínu minulosti

18.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Jak budeme v Česku žít? Nejspíše pořád relativně dobře. Ne díky politikům, ale protože prostě naše země patří mezi nejvyspělejší na světě a to nezmizí jen tak. Žádný z kandidujících subjektů však nepůsobí dojmem, že ví, jak dojít k vyšší prosperitě a především, že má sílu a vůli to naplnit. Základem je negace, nenávist a odsouzení minulosti - ať už za ni může kdokoli. Pak je zde hromada frází a populistických slibů. Budovatele lepší budoucnosti byste hledali marně.

Největší vodní elektrárna v Africe. Naděje nebo důvod sporů?

17.09.2025, Autor: Vojtěch Benda

Etiopie je jedním z nejchudších států na světě. Její zemědělství je silně závislé na podnebí a podstatná část země není elektrifikovaná. Slavnostní otevření jedné z 20 největších vodních elektráren na světě přináší  obyvatelům naději, že se jejich životy výrazně zlepší. Navzdory tomu přehrada na Modrém Nilu vyvolává obavy Egypta a Súdánu. Obě země se obávají nedostatku sladké vody.

Obrana koupí zbraně České zbrojovky za čtyři miliardy korun

15.09.2025, Autor: Marek Hájek

Ministerstvo obrany uzavřelo s Českou zbrojovkou smlouvu za 4,26 miliardy korun na dodávky zbraní pro armádu až do roku 2031. Je to další krok v modernizaci našich ozbrojených složek, nebo jen drahý podpis bez záruk? 

Schmarcz: Armáda jako drahý koníček? Ani nápad, zbrojení je dobré pro byznys

13.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Opozice brblá, že armáda je drahá. A že raději máme šetřit peníze pro „našelidi“. Zejména její proruská část, ANO alespoň uznává růst výdajů na obranu coby nutnost v čase, kdy Moskva čím dál více chřestí zbraněmi. Ale i kdyby tvrzení o „zbytečnosti“ větších investic do vojska nebylo vrcholně nezodpovědné, je navíc hloupé.

Jaderná renesance: Sázka na čistou energii, nebo riskantní hazard?

10.09.2025, Autor: Josef Neštický

Jaderná energie zažívá letos nevídaný comeback. Rostoucí poptávka po čistých zdrojích a globální investice přesahující 60 miliard dolarů slibují novou éru, ale investoři zůstávají opatrní – vysoké náklady, regulační nejistoty a stín minulých katastrof zůstávají. 

Švehla: Jásání kolem růstu příjmů je zrádné

10.09.2025, Autor: Martin Švehla

Tak jsme se na začátku září dozvěděli, že rostou reálné příjmy, a že je tedy česká ekonomika ve formě. Na zpravodajských webech se ve stejný den objevil titulek “Průměrná mzda reálně vyrostla o 5,3 procenta, je 49 402 korun”, což je velmi zavádějící interpretace jinak správných čísel. Podívejme se na realitu.

Švehla: Volkswagen – příliš velká firma se s klienty moc nebaví

05.09.2025, Autor: Martin Švehla

Moderní auta poskytují nejen jízdní vlastnosti, ale také určité schopnosti, které bychom mohli shrnout jako informační komfort: navigace nejen ukazuje cestu, ale nabízí také objízdné trasy v případě dopravních omezení, sleduje povolenou rychlost, jízdní pruhy a v případě selhání řidiče koriguje jízdu. Všechno dohromady pak řídí software, který se do auta nahrává a také se aktualizuje.