Podnikům dovážejícím ze zemí mimo Evropskou unii výrobky nebo výrobní komponenty, jejichž výroba nebo zpracování jsou spojeny s vysokými emisemi uhlíku, vzniká od října 2023 povinnost jejich import evidovat a čtvrtletně následně hlásit celní správě.
Od ledna 2026 budou za dovoz produktů zatížených vysokými emisemi platit i zvláštní poplatek, tzv. uhlíkové clo. Na nové povinnosti vyplývající z nařízení Evropské komise upozorňuje Jitka Mrázková, daňová poradkyně kanceláře Rődl & Partner v Praze.
Podniky, které dovážejí ze třetích zemí polotovary nebo výrobky zatížené vysokými emisemi skleníkových plynů, musí od října 2023 jejich import hlásit celní správě. Skupinami výrobků, které podléhají této povinnosti, jsou železo a ocel, hliník, elektrická energie, vodík, hnojiva a cement, přičemž relevantní je zařazení dovezeného výrobku dle kódu celní nomenklatury, pod nímž je zatříděn při dovozu v celním režimu volného oběhu či aktivního zušlechťovacího styku. V současné době jde zhruba o 600 položek
„Povinné výkazy musí podniky zasílat čtvrtletně se zpětnou platností, poprvé tedy za období říjen až prosinec na konci ledna 2024,“ uvádí Jitka Mrázková, daňová poradkyně kanceláře Rődl & Partner v Praze. „V přechodném období do konce roku 2025 není reporting uhlíkových emisí spojen s žádnými poplatky. Nicméně celní správa je oprávněna nesplnění oznamovací povinnosti, případně uvedení nesprávných nebo neúplných údajů, sankcionovat.“ Ve čtvrtletních reportech budou dovozci uvádět celní kód zboží, jeho množství v tunách, emise uhlíku spojené s jeho výrobou a případně uhlíkovou daň, hrazenou v zemi původu.
Od 1. ledna 2026 nastává tzv. ostrá fáze, dovoz uhlíkově náročných komodit ze třetích zemí již bude zatížen uhlíkovým clem, jehož výše bude stanovena podle objemu emisí obsažených v dováženém výrobku. Dovoz vybraných výrobků bude moci realizovat pouze ten, kdo bude registrován jako schválený deklarant u příslušné správní autority. Hlášení se bude podávat jednou ročně, k 31. 5. následujícího roku.
„Dovozci tak musejí zajistit, aby jim dodavatel předal informace o emisích, které při výrobě či zpracování produktu vznikly,“ dodává Jitka Mrázková. „Pokud dovozce nebude mít relevantní data k dispozici, bude uhlíkové clo stanoveno podle jejich tabulkové hodnoty. Je však třeba upozornit, že v takovém případě bude částka zpravidla vyšší, protože tabulky Evropské komise vycházejí z údajů výrobců s nejhoršími emisními výsledky.“
Nařízení Evropské komise o CBAM, které vstoupilo v platnost v květnu 2023, zavádí uhlíkovou daň ve dvou etapách. V první, přechodné fázi od 1. října 2023 do 31. prosince 2025 je dovoz produktů s vysokou uhlíkovou stopou ze třetích zemí spojen pouze s oznamovací povinností, ve druhé fázi od 1. ledna 2026 přibude dovozcům navíc povinnost platit daň. Přechodná etapa by měla výrobcům, dovozcům i celní správě umožnit, aby se na přechod na uhlíkové clo připravily.
Podle Evropské komise představuje clo ekologický poplatek, který doplňuje stávající systém obchodování s emisními povolenkami. Přispět by mělo k inovacím, šetrnosti k životnímu prostředí a k tomu, aby unijní výrobci zatížení emisními povolenkami nebyli vůči konkurenci ze třetích zemí s nižšími ekologickými nároky znevýhodněni.
Foto: Pixabay
Zdroj: EPIC PR
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
