Centrální bankéři promarnili další šanci restartovat českou ekonomiku a zlepšit dostupnost bydlení

03.11.2023, Autor: Z blogosféry

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Centrální bankéři promarnili další šanci restartovat českou ekonomiku a zlepšit dostupnost bydlení

Česká ekonomika bude i nadále skomírat, centrální bankéři promarnili další šanci domácnostem a firmám zásadně pomoci. Na dnešním jednání bankovní rady České národní banky (ČNB) ponechali základní úrokové sazby, od kterých se odvíjí úroky komerčních úvěrů, opět beze změn.

Dvoutýdenní repo sazba tak i nadále už od loňského 22. června zůstává na sedmi procentech. Lombardní sazba, která určuje, za kolik si komerční banky mohou u centrální banky půjčit peníze oproti zástavě cenných papírů, zůstala na osmi procentech. Diskontní sazba, od níž se odvíjí úročení vkladů komerčních bank u centrální banky, zůstala na šesti procentech. Tyto sazby tak jsou stále na nejvyšších hodnotách od roku 1999.

Centrální bankéři tak pokračují ve své destruktivní politice, která poslala ke dnu celou českou ekonomiku. Že je ve velmi špatném stavu, dokazují i mnohé statistiky. Česká ekonomika podle zpřesněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně klesla o 0,4 procenta. Výrazně se na tom podílela snížená spotřeba českých domácností, která se snížila o 4,5 procenta. Domácnosti vyždímané vysokými cenami zboží i služeb šetří a utrácí výrazně méně než dřív. To samozřejmě dopadá na podnikatele a jejich příjmy. I oni se dostávají do velkých problémů.

Podle analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau za prvních osm měsíců letošního roku v Česku zaniklo 10 543 firem, což je nejvíce za poslední čtyři roky. Rekordní byl z tohoto pohledu podle analýzy hlavně letošní srpen. Nejvíce krize zasáhla odvětví obchodu, peněžnictví a pojišťovnictví. Právě v nich ubylo nejvíce firem.

Kromě nižší poptávky způsobené šetřením spotřebitelů za to mohou i rekordně drahé firemní úvěry. Průměrná úroková sazba firemních úvěrů dosáhla na konci letošního prvního čtvrtletí téměř devítiprocentní hranice (8,92 procenta). Tato sazba je tak nejvyšší od roku 2004, od kdy ČNB tyto statistiky zveřejňuje. Úrokové sazby firemních úvěrů se přitom v minulých letech stabilně držely v rozmezí dvou až tří procent. I v době největší finanční krize v letech 2007 až 2009 krátkodobě přesáhly pětiprocentní hranici. Byly tak stále o dost níže než nyní.

Na extrémně vysoké základní úrokové sazby doplatil i realitní trh, který prakticky zamrznul. Hypotéky jsou totiž třikrát dražší než ještě před dvěma lety, měsíční splátka vzrostla o mnoho tisíc korun. Například v Praze se tak nové byty zájemcům s hypotékou v podstatě přestaly prodávat, protože žádní takoví na trhu nejsou. Nové byty nyní kupují (až na naprosto výjimečné případy) jen lidé, kteří mají vlastní zdroje. Dlouhodobě se přitom v Praze prodala kupujícím s hypotékou polovina nových bytů. To se projevilo v celkových prodejích nových bytů, které byly loni nejhorší za posledních dvacet let.

Všechny hlavní ekonomické ukazatele jasně říkají, že současná politika ČNB ohledně sazeb je už dlouho neudržitelná. Dusí domácnosti i firmy a žene celou ekonomiku do záhuby. Už dávno nastal čas na radikální snížení základních úrokových sazeb, ne jen kosmetické změny. Jen to dostane českou ekonomiku z deprese, do které ji dostali i centrální bankéři.  

Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.

Foto: Pixabay

Zdroj: EKOSPOL a. s.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Důvěra na prvním místě: Co si říkají páry, které si opravdu věří?

22.09.2025, Autor: Marek Hájek

Jaké je tajemství pevných vztahů? Podle harvardských psychologů, jako jsou Dr. Robert Waldinger a Dr. Holly Parker, spočívá klíč k hluboké důvěře v pravidelných rozhovorech o deseti klíčových tématech. Pojďme se podívat, co nám věda radí a jak to funguje v českých domácnostech.

Španělská obrana v pasti: Embargo na Izrael a výzva za 2 miliardy dolarů

22.09.2025, Autor: Josef Neštický

Španělské ministerstvo obrany čelí složité situaci. Po zavedení zbrojního embarga vůči Izraeli musí nahradit klíčové vojenské technologie, což může stát až 2 miliardy dolarů. Jaké jsou důvody tohoto kroku a co to znamená pro španělskou armádu i evropský obranný průmysl?

Nvidia v šoku: Čína zakazuje AI čipy a CEO je „zklamán“

21.09.2025, Autor: Josef Neštický

Generální ředitel Nvidie Jensen Huang vyjádřil zklamání nad rozhodnutím Číny zakázat prodej špičkových AI čipů jeho společnosti, včetně modelu RTX Pro 6000D. Tento krok přichází v době, kdy geopolitické napětí mezi USA a Čínou stále více ovlivňuje technologický trh. 

Dánové stupňují boj proti byrokracii EU

21.09.2025, Autor: Josef Neštický

Dánsko se rozhodlo vzít byrokracii v Evropské unii za pačesy. S odhady administrativních nákladů dosahujících stovek miliard eur ročně a s ambiciózními plány na jejich snížení se Kodaň stává hlasem změny. Co to znamená pro české firmy a jaké jsou rizika tohoto boje?

EU plánuje další sankce proti Číně. Bude to Trumpovi stačit?

20.09.2025, Autor: Marek Hájek

Evropská unie se připravuje na další kolo sankcí proti Číně, zaměřených na firmy, které skrytě dodávají vojenské technologie Rusku. Současně na ni tlačí Donald Trump s požadavky na drakonická cla, která by mohla otřást globálním obchodem. 

EU odhalila plán, jak zasáhnout Izrael cly a sankcemi uprostřed války v Gaze

20.09.2025, Autor: Josef Neštický

Evropská unie odhalila plán, jak tvrdě zasáhnout Izrael cly a sankcemi kvůli pokračující válce v Gaze. Navržená opatření, která zahrnují cla na 37 % izraelského exportu a sankce proti klíčovým politikům, však rozdělují členské státy. Jaké jsou šance na jejich schválení?

EU chce užší vztahy s Indií navzdory vazbám na Rusko

19.09.2025, Autor: Josef Neštický

Evropská unie usiluje o užší vztahy s Indií, jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik světa, a to i přes její pevné vazby na Rusko. V září jsou jednání o dohodě o volném obchodu v závěrečné fázi, zatímco geopolitické napětí s USA a otázky energetické bezpečnosti Indie zůstávají na stole. Jaké šance a rizika tento krok přináší nám v Česku?

Křetínského EPH láme rekordy: Zisk 51 miliard Kč díky slovenské akvizici

19.09.2025, Autor: red

Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského hlásí za první pololetí 2025 zisk 51,4 miliardy korun, což je skokový nárůst oproti loňsku. Klíčem k úspěchu se stala akvizice Slovenských elektráren, která posouvá EPH blíže k bezemisní budoucnosti. Co to znamená pro český a slovenský trh s energiemi?