Migrace mladých lidí do zahraničí za účelem studia je fenoménem zejména sousedního Slovenska. Nicméně žádný stát východní Evropy nemůže s čistým svědomím prohlásit, že by tento jev nepociťoval.
Často se pak ozývají názory které tvrdí, že je tomuto “odlivu mozků” zabránit i za cenu vysokých veřejných výdajů ve formě stipendií či jiných dalších atraktivních benefitů. Společensky optimální řešení by však zřejmě mělo vypadat jinak.
V první řadě je třeba analyzovat příčiny tohoto jevu. Tou hlavní je nepochybně relativně nízká úroveň východoevropských univerzit, které (s výjimkou některých) výrazně zaostávají v hodnocení za těmi západními.
Zvýšení úrovně východoevropských univerzit může být tedy jedním z vhodných dlouhodobých řešení této situace. Spíše než tedy studenty uplácet, aby zůstali studovat ve své rodné zemi, jak bylo nedávno diskutováno v sousedním Slovensku, by měly vlády tyto peníze investovat do školského systému. Utrácení veřejných finančních prostředků samozřejmě není jediným řešením. Do výuky je také třeba systematicky zapojit odborníky ze soukromé sféry a to i přesto, že postrádají potřebné akademické tituly, ale disponují četnými zkušenostmi z dlouholeté praxe.
Krátkodobě by pak stát měl spíše než k setrvání motivovat studenty k jejich návratu. Například formou zvýhodněných půjček na bydlení. V tomto případě by totiž narozdíl od situace kdy by studenti setrvali studovat na domácích univerzitách s nízkou úrovní disponoval vzdělanějšími absolventy a pomohl by tak k šíření zahraničních zkušeností a znalostí na své domácí půdě. Problémem z jiného soudku je pak ovšem odliv absolventů, zejména lékařských, technických nebo IT oborů.
FILIP BLAHA, analytik CETA
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
