Evropské malé a střední podniky ukázaly odolnost vůči pandemii

10.11.2022, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Evropské malé a střední podniky ukázaly odolnost vůči pandemii

Malé a střední podniky (SME), tedy podniky s méně než 250 zaměstnanci, jsou často označovány za páteř evropské ekonomiky, která poskytuje pracovní místa a příležitosti k růstu.

Na první pohled by se mohlo zdát, že díky své menší velikosti budou extrémně citlivé na krize, jako byla ta pandemická. Nicméně evropské SME zde prokázaly poměrně velkou míru odolnosti.

Převážnou většinu (v roce 2020: 99 %) podniků v nefinanční podnikatelské ekonomice EU tvořily podniky s méně než 49 zaměstnanci (mikropodniky a malé podniky), následované středními podniky (50-249 zaměstnaných osob) s méně než 0,9 % podílem. Naopak pouze 0,2 % všech podniků mělo 250 a více zaměstnaných osob.

Větší odolnost oproti velkým podnikům

V roce 2020, na vrcholu pandemie, bylo mnoho podniků uzavřeno a zaměstnanci byli propuštěni. V důsledku toho vykázala nefinanční podniková ekonomika přidanou hodnotu v nákladech na výrobní faktory ve výši 6,5 bilionu eur, což představuje výrazný pokles (-6 %) oproti roku 2019 (6,9 bilionu eur). Malé a střední podniky vykázaly přidanou hodnotu ve výši 3,4 bilionu eur, což představuje menší pokles o 5 % (3,9 bilionu eur v roce 2019). 

Počet osob zaměstnaných v nefinanční podnikové ekonomice v roce 2020 činil 127,7 milionu, což je o 3 % méně než v roce 2019, kdy činil 131,5 milionu. 

Graf: Struktura nefinančních evropských podniků

Zdroj: Eurostat

Celkový počet podniků se mírně zvýšil na 23,4 milionu, což představuje 1% nárůst oproti 23,2 milionu v roce 2019. Zvýšil se však pouze počet malých a středních podniků. Počet velkých podniků se snížil o 3,4 % (43 500 v roce 2019 na 42 000 v roce 2020). 

Malé a střední podniky vykazovaly v roce 2020 přiměřenou odolnost vůči důsledkům pandemie, jelikož zaznamenaly menší pokles přidané hodnoty než velké podniky a jejich počet se oproti předchozímu roku zvýšil. Skutečně je tedy proto můžeme označit za páteř evropské ekonomiky.

FILIP BLAHA, analytik CETA

Foto: Pixabay

Zdroj: CETA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Schmarcz: Ve volbách jde hlavně o nabídku budoucnosti, ale kampaň se nese ve stínu minulosti

18.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Jak budeme v Česku žít? Nejspíše pořád relativně dobře. Ne díky politikům, ale protože prostě naše země patří mezi nejvyspělejší na světě a to nezmizí jen tak. Žádný z kandidujících subjektů však nepůsobí dojmem, že ví, jak dojít k vyšší prosperitě a především, že má sílu a vůli to naplnit. Základem je negace, nenávist a odsouzení minulosti - ať už za ni může kdokoli. Pak je zde hromada frází a populistických slibů. Budovatele lepší budoucnosti byste hledali marně.

Největší vodní elektrárna v Africe. Naděje nebo důvod sporů?

17.09.2025, Autor: Vojtěch Benda

Etiopie je jedním z nejchudších států na světě. Její zemědělství je silně závislé na podnebí a podstatná část země není elektrifikovaná. Slavnostní otevření jedné z 20 největších vodních elektráren na světě přináší  obyvatelům naději, že se jejich životy výrazně zlepší. Navzdory tomu přehrada na Modrém Nilu vyvolává obavy Egypta a Súdánu. Obě země se obávají nedostatku sladké vody.

Obrana koupí zbraně České zbrojovky za čtyři miliardy korun

15.09.2025, Autor: Marek Hájek

Ministerstvo obrany uzavřelo s Českou zbrojovkou smlouvu za 4,26 miliardy korun na dodávky zbraní pro armádu až do roku 2031. Je to další krok v modernizaci našich ozbrojených složek, nebo jen drahý podpis bez záruk? 

Schmarcz: Armáda jako drahý koníček? Ani nápad, zbrojení je dobré pro byznys

13.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Opozice brblá, že armáda je drahá. A že raději máme šetřit peníze pro „našelidi“. Zejména její proruská část, ANO alespoň uznává růst výdajů na obranu coby nutnost v čase, kdy Moskva čím dál více chřestí zbraněmi. Ale i kdyby tvrzení o „zbytečnosti“ větších investic do vojska nebylo vrcholně nezodpovědné, je navíc hloupé.

Jaderná renesance: Sázka na čistou energii, nebo riskantní hazard?

10.09.2025, Autor: Josef Neštický

Jaderná energie zažívá letos nevídaný comeback. Rostoucí poptávka po čistých zdrojích a globální investice přesahující 60 miliard dolarů slibují novou éru, ale investoři zůstávají opatrní – vysoké náklady, regulační nejistoty a stín minulých katastrof zůstávají. 

Švehla: Jásání kolem růstu příjmů je zrádné

10.09.2025, Autor: Martin Švehla

Tak jsme se na začátku září dozvěděli, že rostou reálné příjmy, a že je tedy česká ekonomika ve formě. Na zpravodajských webech se ve stejný den objevil titulek “Průměrná mzda reálně vyrostla o 5,3 procenta, je 49 402 korun”, což je velmi zavádějící interpretace jinak správných čísel. Podívejme se na realitu.

Švehla: Volkswagen – příliš velká firma se s klienty moc nebaví

05.09.2025, Autor: Martin Švehla

Moderní auta poskytují nejen jízdní vlastnosti, ale také určité schopnosti, které bychom mohli shrnout jako informační komfort: navigace nejen ukazuje cestu, ale nabízí také objízdné trasy v případě dopravních omezení, sleduje povolenou rychlost, jízdní pruhy a v případě selhání řidiče koriguje jízdu. Všechno dohromady pak řídí software, který se do auta nahrává a také se aktualizuje.