Zatímco se čeští poslanci dohadují o korespondenční volbě či koncesionářských poplatcích a ti evropští o tom kdo podporuje Putina, blíží se neodvratná katastrofa. Její jméno budí hrůzu vášně a emoce už při pouhém vyslovení: Green Deal. Někdo u toho cítí vztek, jiný strach, pár naivků a lobbistů se těší. Co nás čeká? Stručně řečeno, nic pozitivního. Navíc to přijde během pár let. Poprvé od druhé světové války tak stojíme před hrozbou snižování životní úrovně.
Zatím pořád je Zelený úděl tématem převážně akademických debat. Některé jeho dopady už ovšem cítíme. Cena silové elektřiny se od roku 2016 zvýšila na trojnásobek (ale bude hůř). Automobily jsou v důsledku emisních a dalších regulací dražší o stovky tisíc. Průmyslové firmy ztrácejí globální konkurenceschopnost. Zavírají se uhelné elektrárny, kvůli zapojení obnovitelných zdrojů (OZE) se zdražuje distribuce elektřiny. Avšak to je teprve předzvěst horších časů, které právě přicházejí.
Podívejme se na to, co nás čeká už během příští desetiletky. Výroba energie z uhlí má skončit nejpozději v roce 2033. A pokud vláda nenajde způsob, jak majitelům nahradit výpadky výroby, kterou musí zastavovat v časech, kdy v Německu fouká a svítí (protože v síti mají OZE přednost), tak elektrárny zavřou ještě dřív. V každém případě se počítá s tím, že od roku 2030 už nebudeme schopni elektřinu exportovat a budeme ji muset dovážet. Otázka zní odkud, když třeba z Němců jsou vinou energiewende importéři již dnes.
Od roku 2027 se systém emisních povolenek bude vztahovat úplně na vše, včetně paliv v dopravě. Při ceně povolenky 45 euro za tunu CO2 to znamená v dnešním kurzu zdražení litru benzínu o 2,60 Kč. Nakonec to může být mnohem více, pokud přestane platit zastropování ceny uhlíkového odpustku. Navíc na automobily dopadne emisní norma EURO 7 (byť poněkud zmírněná), což dále zdraží auta se spalovacími motory. Ta se nejpozději od roku 2035 už nebudou moci vyrábět vůbec.
Čeká nás úporný, vyčerpávající a drahý závod o výstavbu solárních a větrných elektráren, pro něž pro nás nejsou vhodné podmínky. Jsme malou hustě osídlenou zemí s nízkým slunečním svitem a velmi málo míst, kde dostatečně dlouhou dobu vanou větry potřebné síly. Za patnáct let se nám s obrovskými náklady podařilo zajistit podíl OZE na spotřebě elektřiny 18 %, ale v roce 2030 už to má být 30 %. Místo domácího levného uhlí tak budeme za velké peníze stavět obří energetická zařízení z importovaných dílů.
Protože nic z toho by se nedělo, kdybychom ctili pravidla ekonomiky a volného trhu, bude třeba dalších masivních státních zásahů. Třeba se vytipují území „vhodná“ pro výstavbu větrníků, kde se „zjednoduší“ stavební předpisy. Což je eufemismus pro to, že lidé už nebudou moci zabránit tomu, aby jim za chalupou vyrostl obří stožár. Nově bude možné tato monstra stavět i v lese. Za dva roky také začne EU uvalovat uhlíková cla, jež zdraží dovoz. Už rozhodla o jejich zavedení u čínských elektromobilů, a to ve výši až 38 %.
Změny se nevyhnou ani zemědělství. Evropská unie chce utlumovat výrobu potravin, což je logicky zdraží. Navíc se nejpozději od roku 2025 má používat méně dusíkatých hnojiv, což rovněž zvýší ceny a omezí výrobu (když se o totéž pokusila Srí Lanka, vypukl hladomor a krize). Zelený socialismus bude dále expandovat. Již nyní řada bank odmítá financovat „špinavé“ projekty- a to se stane přímo povinné. Zmizí tím jeden ze základě kapitalismu, jímž je přístup ke kapitálu a úvěru, a to na základě ziskovosti, nikoli ideologie.
Toto vše opravdu není popis nějaké vzdálené pohromy. Mluvíme o negativních dopadech hloupé evropské klimatické politiky, jež se začnou projevovat už od příštího roku. Nejhorší ze všeho je, že jsme kvůli unijní ostrakizaci jádra, která teprve nyní začíná povolovat, zanedbali výstavbu nových reaktorů. V našich podmínkách jde o jediný čistý zdroj, který může nahradit uhlí. Máme velké zdržení a i při maximálním úsilí nelze čekat, že by nový blok stál v Dukovanech dříve než v roce 2040.
Proč nás euroelity takto ničí? Takovou směs iracionality a brutality jsme zažili jedině za totality. Klimatismus podle vzoru komunismus? Green Deal přináší růst moci státu, nové regulace a přerozdělování. Jednou rukou vám Brusel něco sebere, nebo zdraží, druhou rozdá dotace, sociální dávky a půjčky. Svobodu nahradí poručníkování (už zase). I to známe z časů reálného socialismu… Ovšem snaha svrhnout zeleninu diktaturu narazí na masivní odpor těch, kteří z ní na úkor ostatních těží – ať už jde o moc, nebo peníze.
Zelený úděl nás nutí méně efektivně využívat zdroje – energetické, finanční technologické, přírodní. Stojí biliony a snižuje naši konkurenceschopnost. Zdražuje elektřinu a omezuje její výrobu. Pokud zázrakem neudržíme uhlí, tak deset let, než můžeme doufat v další gigawatt výkonu z Dukovan, bude krušných. Zamýšlené dopady na obyvatele jsou tak strašlivé, že EU zřídila sociální klimatický fond a bude z něj lidem rozdávat žebračenky, aby chudí nějak přežili. Celé tohle utrpení Evropanů je přitom zhola zbytečné.
Globální Emise skleníkových plynů dále raketově porostou. Rozvojové země jsou už teď zodpovědné za dvě třetiny jejich produkce, v roce 2040 to má být 90 % a množství CO2 vypouštěného do atmosféry se zdvojnásobí, byť se EU již má blížit uhlíkové neutralitě. Zelený úděl sníží náš podíl na světovém HDP, zvýší závislost na jiných a zhorší životní úroveň. Klimatisté jsou po nacistech další, kteří rozpoutali ničivou válku v Evropě. Tentokrát nejde o čistotu rasovou, leč uhlíkovou. I tak ale může hrozit genocida.
Martin Schmarcz, vydavatel revue SPEKTÁKL, spektakl.gazetis.to
Foto: Pixabay
Autor: Martin Schmarcz
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
