Opatření k zamezení nekontrolovatelného nárůstu počtu nakažených virem Covid-19 dopadla na globální ekonomiku až nezvykle prudce.
Tvrdá data, která přicházejí s výrazným zpožděním a stále probíhající pandemii plně nereflektují, mají tedy minimální informační hodnotu.
I proto se více než kdy jindy upíná pozornost finančních trhů k předstihovým indikátorům.
Zveřejnění předběžného ukazatele PMI za duben naznačilo, že se ekonomický sentiment na obou březích Atlantiku dramaticky propadl. Překvapením pak není, že současná situace dopadá ještě o něco tvrději na sektor služeb, kde se nálada propadla na historická minima. Taková situace se pochopitelně podepsala i na důvěře spotřebitelů, což potvrdil i výsledek průzkumu Evropské komise, podle kterého se nálada spotřebitelů pohybuje na hodnotách srovnatelných s rokem 2009.
V České republice si na zveřejnění dubnového PMI budeme muset počkat do začátku května. Prozatím tak užitečný pohled na dopad pandemie na českou ekonomiku poskytuje konjunkturální průzkum z dílny Českého statistického úřadu. Ten potvrdil, že situace v tuzemském hospodářství se od okolních států příliš neliší a že pokles důvěry napříč ekonomikou byl s výjimkou stavebnictví největší od počátku sledování těchto dat.
Jako hlavní bariéru růstu produkce uvedlo nejvíce průmyslových podniků nedostatečnou poptávku. Nedostatek zaměstnanců, který byl ještě vloni zmiňován více než třetinou podniků, tak nyní za největší překážku považuje pouze necelá desetina průmyslových firem, přestože z tuzemského trhu práce zmizela podstatná část zahraničních pracovníků. Nicméně zhruba pětina průmyslníků za hlavní překážku označila mimořádná opatření spojená s vyhlášením nouzového stavu. Na důvěru českých spotřebitelů pak tvrdě dopadly narůstající obavy ze ztráty zaměstnání a s tím související zhoršení vlastní finanční situace.
I z těchto indikátorů je zřejmé, že se česká ekonomika nachází v hluboké recesi. Spíše než její hloubka bude zcela zásadní délka jejího trvání. Tu může výrazně ovlivnit stát, konkrétně způsobem, jakým bude přistupovat k úpravě restriktivních opatření a podpoře nejhůře zasažených odvětví. Vláda tak nyní musí odpovědně zvažovat rizika spojená s prodlužováním ekonomické agónie proti riziku možných dalších vln šíření viru, stejně tak jako míru adresnosti přijatých podpůrných nástrojů proti rychlosti jejich reálného účinku.
TOMÁŠ LÉBL, analytik skupiny AXA ČR a SR
Foto 1: Pixabay
Foto 2: archiv AXA ČR
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
