Na kolik nás přijde pademie koronaviru?

24.11.2021, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Na kolik nás přijde pademie koronaviru?

V naší zemi již delší dobu probíhá debata o tom, zdali vláda Andreje Babiše hospodařila v souvislosti s koronavirovou krizí efektivně. Tuto debatu rozproudila zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu, který uvádí, že značná část obrovského schodku za rok 2020 (367,4 miliardy) nesouvisela s pandemií.

Jak lze počítat náklady státu na pandemii? Lze je redukovat na ekonomická čísla?
Z čistě ekonomického hlediska lze učinit poměrně jednoduchou kalkulaci. Nejprve spočítat náklady přímo spojené s koronavirem, ať už ve formě nákupu léků a zdravotnických potřeb, kompenzací podnikatelům, vyšších mzdových nákladů či (a to hlavně) poskytování zdravotní péče. K tomuto je následně nutné připočítat ekonomické ztráty, které státu vznikly předčasným úmrtím daňových poplatníků (cynický ekonom může od tohoto odečíst náklady na vyplácení penzí, je ale nutné říct, že náklady na covidovou péči jsou podstatně vyšší než náklady na obvyklou péči na konci života, takže se nejedná o podstatnou sumu).
Takto můžeme spočítat přímé náklady. Pandemie má bohužel ale i spoustu nepřímých nákladů s ní souvisejících. Na prvním místě lze zmínit, že zahlcení nemocnic vede k přerušení poskytování neakutní a preventivní péče, což má bohužel u nemocí typu rakovina často stejně smrtící následky jako koronavirus samotný.
Pandemie také znamenala značný nápor na psychické zdraví. V březnu letošního roku byl evidován o třetinu vyšší počet duševních poruch, nejvíce přibylo depresí a myšlenek na sebevraždu.
Některé další věci pak nelze přímo počítat penězi. Dle mého názoru mezi ně patří například výrazné snížení důvěry ve stát a kompetenci státních úřadů. Toto je problematické, protože podle studií existuje korelace mezi důvěrou ve stát a prevalencí korupce a klientelistického jednání.
Pandemie také nepochybně negativně působí na celkovou kondici světové ekonomiky. Je klidně možné, že vedle krize zdravotní tu brzy bude i krize ekonomická. Zkrátka a dobře, náklady na koronavirus asi nebude nikdy možné přesně spočítat, možná lépe se budou dát vyjádřit slovně. Napadá mě slovo obrovské.
Foto: Pixabay
Zdroj: Michal Hejl


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Schmarcz: Ve volbách jde hlavně o nabídku budoucnosti, ale kampaň se nese ve stínu minulosti

18.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Jak budeme v Česku žít? Nejspíše pořád relativně dobře. Ne díky politikům, ale protože prostě naše země patří mezi nejvyspělejší na světě a to nezmizí jen tak. Žádný z kandidujících subjektů však nepůsobí dojmem, že ví, jak dojít k vyšší prosperitě a především, že má sílu a vůli to naplnit. Základem je negace, nenávist a odsouzení minulosti - ať už za ni může kdokoli. Pak je zde hromada frází a populistických slibů. Budovatele lepší budoucnosti byste hledali marně.

Největší vodní elektrárna v Africe. Naděje nebo důvod sporů?

17.09.2025, Autor: Vojtěch Benda

Etiopie je jedním z nejchudších států na světě. Její zemědělství je silně závislé na podnebí a podstatná část země není elektrifikovaná. Slavnostní otevření jedné z 20 největších vodních elektráren na světě přináší  obyvatelům naději, že se jejich životy výrazně zlepší. Navzdory tomu přehrada na Modrém Nilu vyvolává obavy Egypta a Súdánu. Obě země se obávají nedostatku sladké vody.

Obrana koupí zbraně České zbrojovky za čtyři miliardy korun

15.09.2025, Autor: Marek Hájek

Ministerstvo obrany uzavřelo s Českou zbrojovkou smlouvu za 4,26 miliardy korun na dodávky zbraní pro armádu až do roku 2031. Je to další krok v modernizaci našich ozbrojených složek, nebo jen drahý podpis bez záruk? 

Schmarcz: Armáda jako drahý koníček? Ani nápad, zbrojení je dobré pro byznys

13.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Opozice brblá, že armáda je drahá. A že raději máme šetřit peníze pro „našelidi“. Zejména její proruská část, ANO alespoň uznává růst výdajů na obranu coby nutnost v čase, kdy Moskva čím dál více chřestí zbraněmi. Ale i kdyby tvrzení o „zbytečnosti“ větších investic do vojska nebylo vrcholně nezodpovědné, je navíc hloupé.

Jaderná renesance: Sázka na čistou energii, nebo riskantní hazard?

10.09.2025, Autor: Josef Neštický

Jaderná energie zažívá letos nevídaný comeback. Rostoucí poptávka po čistých zdrojích a globální investice přesahující 60 miliard dolarů slibují novou éru, ale investoři zůstávají opatrní – vysoké náklady, regulační nejistoty a stín minulých katastrof zůstávají. 

Švehla: Jásání kolem růstu příjmů je zrádné

10.09.2025, Autor: Martin Švehla

Tak jsme se na začátku září dozvěděli, že rostou reálné příjmy, a že je tedy česká ekonomika ve formě. Na zpravodajských webech se ve stejný den objevil titulek “Průměrná mzda reálně vyrostla o 5,3 procenta, je 49 402 korun”, což je velmi zavádějící interpretace jinak správných čísel. Podívejme se na realitu.

Švehla: Volkswagen – příliš velká firma se s klienty moc nebaví

05.09.2025, Autor: Martin Švehla

Moderní auta poskytují nejen jízdní vlastnosti, ale také určité schopnosti, které bychom mohli shrnout jako informační komfort: navigace nejen ukazuje cestu, ale nabízí také objízdné trasy v případě dopravních omezení, sleduje povolenou rychlost, jízdní pruhy a v případě selhání řidiče koriguje jízdu. Všechno dohromady pak řídí software, který se do auta nahrává a také se aktualizuje.