Lidem v důchodovém věku vzniká nárok na starobní důchod, pokud zároveň dosahují nutné doby pojištění. Jsou-li tyto dvě podmínky splněny, je starobní důchod vyměřen na základě žádosti. Protože obecně stanovený způsob výpočtu může vést i k velmi nízké částce důchodu, jhe stanovenou nepodkročitelné minimum. V roce 2025 platí ještě původní pravidla, od roku 2026 jsou parametry jiné.
Všechny typy důchodů, tedy starobní, invalidní i pozůstalostní, sestávají ze dvou složek: základní a procentní výměry. Základní výměra je stanovena pevnou částkou – v roce 2025 to je 4.660 Kč měsíčně. Druhou složkou je procentní výměra, jejíž výše je odvozena od doby pojištění a výše výdělku v rozhodném období. První složka je tedy víceméně “rovnostářská” (solidární), druhá je zásluhová. Nicméně – Minimální výše procentní složky je rovněž pevně stanovena a je 770 Kč měsíčně. Celkově tedy minimální důchod v roce 2025 činí 5 430 Kč měsíčně.
Výpočet konkrétní výše důchodu může být v některých případech složitý. Jedná se zejména o zjišťování doby pojištění, započtené a vyloučené doby a také průměrného výdělku v době před vyměřením důchodu. Nicméně jsou k dispozici kalkulačky, které poskytnou orientační výpočet výše každého důchodu po zadání základních parametrů.
Minimální důchod po roce 2025
V rámci důchodové reformy se výpočet minimálního důchodu od roku 2026 zásadně změní, neboť minimální procentní výměra nebude už oněch pevně stanovených 770 Kč, ale nově to bude 10 % průměrné mzdy – bude tedy stejná, jako základní výměra a minimální důchod od roku 2026 bude 20 % průměrné mzdy. Při průměrné mzdě 46 600 Kč by to znamenalo důchod ve výši 9 320 Kč měsíčně. Vývoj minimálního důchodu v posledních letech ukazuje následující tabulka:
| minimální důchod | částka | výpočet |
| v roce 2024 | 5.170 Kč | 4.400 + 770 |
| v roce 2025 | 5.430 Kč | 4.660 + 770 |
| od roku 2026 | 9.364 Kč | 20 % prům. mzdy |
Tato změna se dotkne i invalidních a pozůstalostních důchodů:
- Invalidní důchod III. stupně: 20 % průměrné mzdy.
- Invalidní důchod II. stupně: 15 % průměrné mzdy.
- Invalidní důchod I. stupně: 13,33 % průměrné mzdy.
- Vdovský/vdovecký důchod: 15 % průměrné mzdy.
- Sirotčí důchod: 14 % průměrné mzdy.
U osob, které pobírají tzv. dílčí důchod (např. na základě doby pojištění získané v jiném státě EU), se minimální výše důchodu stanoví poměrně podle doby pojištění, získané v České republice.
Minimální pozůstalostní důchody
Vdovský, vdovecký a sirotčí důchod mohou být v nejnižší variantě nižší než starobní či invalidní důchody, zejména pokud jsou vypláceny v souběhu s jiným důchodem (např. starobním). Výše procentní výměry vdovského či vdoveckého důchodu se odvozuje od procentní výměry důchodu zemřelého (přiznaného nebo přiznatelného) a činí 50 % této částky. Důležité je vědět, že nárok na vdovský nebo vdovecký důchod trvá zpravidla po dobu jednoho roku od ovdovění, pokud nejsou splněny některé ze zákonných podmínek pro jeho prodloužení (např. péče o nezaopatřené dítě, invalidita III. stupně apod.). Minimální vdovský/vdovecký důchod v roce 2025 tedy představuje částku 4 775 Kč měsíčně (základní výměra 4 660 Kč + minimální procentní výměra 115 Kč).
Sirotčí důchod
Sirotčí důchod se skládá ze základní výměry a procentní výměry, která činí 40 % procentní výměry důchodu zemřelého živitele (přiznaného nebo přiznatelného). Minimální sirotčí důchod v případě, že zemřelý živitel pobíral minimální starobní či invalidní důchod, tedy v roce 2025 dosahuje částky 4 708 Kč měsíčně.
Sirotek pobírající invalidní důchod
Specifická situace, kdy sirotek zároveň pobírá invalidní důchod (nebo na něj získá nárok), byla relevantní zejména před rokem 2010. Od 1. ledna 2010 se příjemci invalidního důchodu nepovažují za nezaopatřené dítě, a tudíž sirotčí důchod zpravidla zaniká. Výjimkou by mohly být teoretické případy, kdy sirotčí důchod byl přiznán dítěti ještě před tímto datem, pokud splňovalo podmínky pro plný invalidní důchod (dnes III. stupeň).Podle dostupných statistik ale takové případy prakticky nenastávají — jde spíše o legislativní možnost, která zůstává v zákoně, ale v praxi není uplatňována.
Minimální důchod u souběhu důchodů
Pokud někdo pobírá dva důchody (např. starobní + vdovský), vztahují se na něj pravidla pro součet základních výměr. Základní výměra se v tomto případě nezdvojuje, ale pobírá se jedna nejvyšší základní výměra a k tomu se přičtou procentní výměry obou důchodů.
Minimální důchod při souběhu invalidního důchodu a příjmu
Stejně jako starobní důchodci mohou i příjemci invalidního důchodu pracovat a vedle důchodu mít příjem. Zákonem jsou ve výši výdělku omezeni pouze lidé pobírající předčasný starobní důchod, a to jen do dosažení důchodového věku. U invalidních důchodců žádný zákonný limit výdělku stanoven není. Invalidní důchody se však přiznávají na základě lékařského posudku, který určuje míru poklesu pracovní schopnosti. Pokud invalidní důchodce pracuje, může být při pravidelných lékařských kontrolách posuzováno, zda jeho pracovní a zdravotní stav odpovídá přiznanému stupni invalidity. Při dosažení důchodového věku se invalidní důchod automaticky mění na starobní důchod, u kterého se již zdravotní stav neposuzuje a výdělky nejsou nijak omezeny.
Vazba minimálního důchodu na životní a existenční minimum
Minimální důchody nesouvisejí přímo ani se životním, ani s existenčním minimem. Životní minimum jednotlivce (4.860 Kč měsíčně) je významné při posuzování nároků na některé sociální dávky, existenční minimum (3.130 Kč měsíčně) souvisí se splácením dluhů při insolvencích a exekucích. Z příjmů lze strhnout pouze tolik, aby existenční minimum dlužníkovi zůstalo. Jakýkoliv důchod (byť by byl v minimální výši) je součástí příjmů.
Foto: Pixabay
Autor: Martin Švehla
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
Martin Švehla
Po absolvování VŠE v Praze nastoupil jako ekonomický redaktor zpravodajství Československé televize (ČsT), poté byl 10 let mluvčím ČNB, v letech 2003 – 2007 se vrátil do České televize (ČT) jako obchodní ředitel a ředitel vnějších vztahů, odtud přešel jako viceprezident do Citibank CZ; od roku 2010 vyučuje též na Vysoké škole finanční a správní (VŠFS), publikuje v periodickém tisku, je autorem několika knih včetně překladů z němčiny a angličtiny.
