Meziroční růst průmyslové výroby se i nadále pohybuje v divokých číslech, jež jsou výsledkem příznivých statistických efektů nízké srovnávací základny, kterou představuje loňské jaro, kdy byla výroba v souvislosti s první vlnou pandemie uzavřena či omezena.
Přesto je ale neočištěný růst průmyslové výroby za letošní květen na meziroční úrovni 32,3 procenta o něco slabší, než se čekalo a v meziměsíčním srovnání dle sezónně očištěných údajů výroba dokonce klesla o 3,6 procent. Tuzemský průmysl má dostatek zakázek, jejichž objem dále silně roste, problémem jsou ale výpadky v dodávkách dílů a surovin, jež limitují prostor pro další růst výroby a nedostatek součástek se projevuje především v automobilovém průmyslu.
Průmyslová výroba v květnu, vyjádřená bez úprav o vliv počtu pracovních dní, vzrostla meziročně o 32,3 %, zatímco finanční trh očekával růst 34,9 %. Údaj očištěný o vliv počtu pracovních dní reportuje meziroční růst průmyslové výroby o 25,3 %. Jde stále o velmi silný růst výroby, jenž je tažen nízkou srovnávací základnou: před rokem, tedy loni v květnu, na tuzemský průmysl stále doléhaly uzavírky související s první vlnou pandemie. Vliv uzavírek skrze příznivé statistické efekty nízké srovnávací základny byl nejsilnější letos v dubnu, kdy tuzemská průmyslová výroba vykázala meziroční růst 55,1 %. Efekt nízké srovnávací základny bude příznivě působit i v dalších měsících, avšak právě letošní duben a po něm květen těžily z tohoto statistického efektu nejvýrazněji.
Vedle příznivých statistických faktorů v podobě nízké meziroční srovnávací základny hraje tuzemskému průmyslu do karet také růst nových zakázek, zahraničních i z tuzemska, což pro výrobce vykresluje optimistický obrázek i do dalších měsíců.
Na tuzemském průmyslu se ale zároveň negativně projevují komplikace a zpoždění v dodávkách surovin a potřebných dílů. Výpadky v dodávkách surovin a komponent představují brzdu ještě silnějšího růstu výroby a s těmito problémy se potýká průmysl i v dalších evropských ekonomikách.
Co se týče konkrétních průmyslových odvětví, tak nedostatek potřebných komponent dopadá především na automobilový průmysl. Automobilový průmysl byl v květnu ale i tak hlavním tahounem průmyslové výroby jako celku: výroba motorových vozidel, očištěná o vliv počtu pracovních dní, v květnu meziročně vzrostla o 59,5 % a k celkovému růstu průmyslové výroby, jenž po očištění o kalendářní efekty činil 25,3 %, přispěla v rozsahu 8,5 procentního bodu. Jinými slovy, více než jednu třetinu celkového růstu průmyslové výroby představoval letos v květnu nárůst výroby motorových vozidel.
Za celý loňský rok tuzemská průmyslová výroba klesla o 7,2 procenta, letos se velmi pravděpodobně dočkáme dvouciferného růstu průmyslové výroby. Aktuálně pro letošek očekávám celoroční růst průmyslové výroby mírně pod úrovní 12 %, kombinace i nadále příznivé srovnávací základny, silného růstu nových objednávek a souběžných komplikacích v dodávkách surovin a potřebných komponent ale může v dalších měsících vést k výkyvům výroby s dopadem na odhad celoročního výkonu.
RADOMÍR JÁČ, hlavní ekonom Generali Investments
Foto: Pixabay
Zdroj: PR. Konektor
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
