Komentář Radomíra Jáče  k údajům o vývoji cen výrobců (cenové indexy PPI) v ČR za loňský prosinec

17.01.2023, Autor: Z blogosféry

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Komentář Radomíra Jáče  k údajům o vývoji cen výrobců (cenové indexy PPI) v ČR za loňský prosinec

Meziroční růst výrobních cen v tuzemském průmyslu se v prosinci dále zpomalil, čemuž pomohl cenový vývoj ve zpracovatelském průmyslu a také v těžbě a dobývání. Meziroční růst cen průmyslových výrobců v prosinci činil 20,1 % a šlo o nejslabší meziroční růst výrobních cen od loňského ledna.

Ke zpomalení meziročního růstu se vrátily také výrobní ceny v zemědělství, přičemž tahounem zpomalení celkového růstu výrobních cen jsou ceny v rostlinné výrobě.

Jak ceny v průmyslu, tak výrobní ceny v zemědělství rostly v loňském závěrečném čtvrtletí pomaleji, než předpokládala ČNB ve své prognóze zveřejněné počátkem listopadu.

Výrobní ceny v tuzemském průmyslu zaznamenaly v prosinci třetí zpomalení meziročního růstu v řadě, konkrétně z 21,3 % na 20,1 %, když finanční trh očekával zmírnění růstu cen na úroveň 20,8 %. Za celé závěrečné čtvrtletí loňského roku činil meziroční růst výrobních cen v tuzemském průmyslu 21,8 % a byl tak viditelně slabší, než co předpokládala centrální banka. ČNB ve své prognóze z počátku listopadu očekávala, že ceny průmyslových výrobců v loňském závěrečném čtvrtletí vzrostou meziročně v průměru o 23,7 % poté, co ve třetím čtvrtletí vzrostly meziročně o 25,9 %.

Zpomalení meziročního růstu cen v tuzemském průmyslu bylo v prosinci taženo zejména cenami ve zpracovatelském průmyslu a dále také v těžbě a dobývání. V případě zpracovatelského průmyslu v prosinci meziroční růst výrobních cen klesl ze 15,7 % na 14,0%. Zmírnění růstu cen v případě jednotlivých odvětví zpracovatelského sektoru hlásí chemické látky a výrobky, obecné kovy či výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů. Ke zpomalení meziročního růstu cen došlo také v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů. V případě potravinářského průmyslu meziroční růst výrobních cen zpomalil alespoň mírně: z úrovně 25,8 %, jež byla zaznamenána jak v říjnu, tak v listopadu, na úroveň 25,5 %. Vývoj cen v zemědělství za několik uplynulých měsíců naznačuje, že by tempo růstu cen v potravinářském průmyslu mohlo být již blízko svého vrcholu a údaje za prosinec toto očekávání podporují.

V případě zemědělských výrobců meziroční růst výrobních cen v prosinci zpomalil z 29,9 % na 27,3 %.V rostlinné výrobě meziroční růst výrobních cen v prosinci klesl z 26,0 % na 20,7 %. Živočišná výroba hlásí další zrychlení meziročního růstu výrobních cen: z listopadových 36,7 % na 37,7 %. Za celý závěrečný kvartál roku 2022 vzrostly výrobní ceny v zemědělství meziročně o 28,0 %, což bylo výrazně pod předpokladem centrální banky. ČNB ve své listopadové prognóze počítala pro loňské čtvrté čtvrtletí s meziročním růstem cen v zemědělství o 32,8 %, když ve třetím čtvrtletí byl vykázán meziroční růst výrobních cen o 37,2 %.

Za celý rok 2022 činil růst cen průmyslových výrobců 24,3 %. Tendence ke zpomalení meziročního růstu cen, jež byla patrná po většinu loňského druhého pololetí, by měla pokračovat i letos. Zhruba kolem poloviny letošního roku by meziroční růst cen průmyslových výrobců zpomalit do jednociferných úrovní a průměrný růst těchto cen za celý rok 2023 by mohl být blízko úrovně 10 %.

Zpomalení růstu výrobních cen by mělo pokračovat i v zemědělství: za celý rok 2022 vzrostly v tomto sektoru výrobní ceny v průměru o 31,8 % a za letošní rok jako celek by výrobní ceny v zemědělství mohly zhruba stagnovat, tj. jejich růst by se mohl zastavit. Kromě počasí, jež má vždy vliv na úrodu a tedy i na ceny v zemědělství, bude samozřejmě záviset na vývoji cen ropy, energií a dalších, což bude mít vliv nejen na ceny v zemědělství, ale také na ceny v průmyslu a v dalších oblastech tuzemské ekonomiky.

Statistiky o vývoji výrobních cen mohou být důležitou zprávou pro ČNB při rozhodování o dalších krocích na poli měnové politiky, konkrétně úrokových sazeb. Většina členů bankovní rady ČNB se přiklání k názoru, že již není třeba dále zvyšovat úrokové sazby a data o cenách výrobců mohou tento názor podpořit.

Sdílím názor, že ČNB dvoutýdenní repo sazbu ponechá beze změny po celé první pololetí 2023. Ve druhé polovině 2023 by měla přijít na pořad debata o zahájení postupného snižování úroků s tím, jak inflace v české ekonomice bude klesat a výkon ekonomiky bude slabší poté, co v závěru roku 2022 česká ekonomika dle mnoha náznaků prošla recesí.

RADOMÍR JÁČ, hlavní ekonom Generali Investments CEE

Foto: Pixabay

Zdroj: PR Konektor


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Schmarcz: Ve volbách jde hlavně o nabídku budoucnosti, ale kampaň se nese ve stínu minulosti

18.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Jak budeme v Česku žít? Nejspíše pořád relativně dobře. Ne díky politikům, ale protože prostě naše země patří mezi nejvyspělejší na světě a to nezmizí jen tak. Žádný z kandidujících subjektů však nepůsobí dojmem, že ví, jak dojít k vyšší prosperitě a především, že má sílu a vůli to naplnit. Základem je negace, nenávist a odsouzení minulosti - ať už za ni může kdokoli. Pak je zde hromada frází a populistických slibů. Budovatele lepší budoucnosti byste hledali marně.

Největší vodní elektrárna v Africe. Naděje nebo důvod sporů?

17.09.2025, Autor: Vojtěch Benda

Etiopie je jedním z nejchudších států na světě. Její zemědělství je silně závislé na podnebí a podstatná část země není elektrifikovaná. Slavnostní otevření jedné z 20 největších vodních elektráren na světě přináší  obyvatelům naději, že se jejich životy výrazně zlepší. Navzdory tomu přehrada na Modrém Nilu vyvolává obavy Egypta a Súdánu. Obě země se obávají nedostatku sladké vody.

Obrana koupí zbraně České zbrojovky za čtyři miliardy korun

15.09.2025, Autor: Marek Hájek

Ministerstvo obrany uzavřelo s Českou zbrojovkou smlouvu za 4,26 miliardy korun na dodávky zbraní pro armádu až do roku 2031. Je to další krok v modernizaci našich ozbrojených složek, nebo jen drahý podpis bez záruk? 

Schmarcz: Armáda jako drahý koníček? Ani nápad, zbrojení je dobré pro byznys

13.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Opozice brblá, že armáda je drahá. A že raději máme šetřit peníze pro „našelidi“. Zejména její proruská část, ANO alespoň uznává růst výdajů na obranu coby nutnost v čase, kdy Moskva čím dál více chřestí zbraněmi. Ale i kdyby tvrzení o „zbytečnosti“ větších investic do vojska nebylo vrcholně nezodpovědné, je navíc hloupé.

Jaderná renesance: Sázka na čistou energii, nebo riskantní hazard?

10.09.2025, Autor: Josef Neštický

Jaderná energie zažívá letos nevídaný comeback. Rostoucí poptávka po čistých zdrojích a globální investice přesahující 60 miliard dolarů slibují novou éru, ale investoři zůstávají opatrní – vysoké náklady, regulační nejistoty a stín minulých katastrof zůstávají. 

Švehla: Jásání kolem růstu příjmů je zrádné

10.09.2025, Autor: Martin Švehla

Tak jsme se na začátku září dozvěděli, že rostou reálné příjmy, a že je tedy česká ekonomika ve formě. Na zpravodajských webech se ve stejný den objevil titulek “Průměrná mzda reálně vyrostla o 5,3 procenta, je 49 402 korun”, což je velmi zavádějící interpretace jinak správných čísel. Podívejme se na realitu.

Švehla: Volkswagen – příliš velká firma se s klienty moc nebaví

05.09.2025, Autor: Martin Švehla

Moderní auta poskytují nejen jízdní vlastnosti, ale také určité schopnosti, které bychom mohli shrnout jako informační komfort: navigace nejen ukazuje cestu, ale nabízí také objízdné trasy v případě dopravních omezení, sleduje povolenou rychlost, jízdní pruhy a v případě selhání řidiče koriguje jízdu. Všechno dohromady pak řídí software, který se do auta nahrává a také se aktualizuje.