Komentář k údajům o vývoji nezaměstnanosti v ČR za letošní červenec

09.08.2023, Autor: Z blogosféry

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Komentář k údajům o vývoji nezaměstnanosti v ČR za letošní červenec

Míra nezaměstnanosti v české ekonomice v červenci mírně vzrostla, z 3,4 % na 3,5 %, nárůst nezaměstnanosti ovšem byl pod očekáváním finančního trhu.

Mírný nárůst nezaměstnanosti je pro červenec typický, jde o sezónní jev související s příchodem části zaměstnanců ve školství do evidence Úřadu práce a v menší míře má vliv také příchod absolventů škol.

V meziročním vyjádření míra nezaměstnanosti v červenci vzrostla o 0,2 procentního bodu, když v předchozích čtyřech měsících činily meziroční nárůsty 0,3 procentního bodu.

Snížil se převis počtu volných pracovních míst nad počtem uchazečů o práci: tento převis v červenci činil zhruba 26,7 tisíc, což pro tento převis představuje tříměsíční minimum. Stále platí konstatování, že ochlazení výkonu české ekonomiky v loňském druhém pololetí a více méně stagnace ekonomiky v letošním prvním pololetí, dolehlo na tuzemský trh práce velmi lehce.

Nejvyšší úroveň míry nezaměstnanosti byla letos zatím dosažena v lednu a únoru, kdy míra nezaměstnanosti činila 3,9 %, ve zbytku roku by se míra nezaměstnanosti mohla pohybovat v rozmezí 3,5 % až 3,9 %, když úroveň 3,9 % bude případně dosažena až v prosinci.

Míra nezaměstnanosti letos v červenci vzrostla z červnových 3,4 % na 3,5 %, zatímco finanční trh očekával nárůst na úroveň 3,6 %.

Červencový nárůst míry nezaměstnanosti souvisí se sezónními faktory: s příchodem části zaměstnanců ve školství do evidence Úřadu práce s tím, jak končí školní rok a začíná období letních prázdnin, a v menší míře má vliv také příchod absolventů škol (tento faktor se více projevuje obvykle až po prázdninách, tedy v zářijové statistice nezaměstnanosti).

Sezóna celopodnikových dovolených zároveň znamená nižší aktivitu firem ohledně přijímání nových zaměstnanců. Letní měsíce jsou nicméně obdobím zvýšené aktivity včetně brigád například ve stavebnictví, zemědělství či v cestovním ruchu a pohostinství.

V průběhu třetího čtvrtletí může míra nezaměstnanosti dále mírně růst, v září by se měla vyšplhat na úroveň 3,7 % či 3,8 %.

Nezaměstnanost v české ekonomice je velmi nízká a dle nedávno zveřejněných údajů Eurostatu za letošní červen byla míra nezaměstnanosti v české ekonomice druhá nejnižší v rámci celé Evropské unie spolu s Polskem, když nižší míru nezaměstnanosti hlásila pouze Malta.

V meziročním vyjádření, tedy v porovnání s červencem 2022, vzrostla letos v červenci míra nezaměstnanosti o 0,2 procentního bodu, když v předchozích čtyřech měsících meziroční nárůst míry nezaměstnanosti činil 0,3 procentního bodu.

Obecně lze zopakovat konstatování, že technická recese, kterou česká ekonomika prošla v loňském druhém pololetí, a faktická stagnace HDP v letošním prvním pololetí, mají na tuzemský trh práce je zatím velmi mírný dopad.

K růstu by se míra nezaměstnanosti měla vydat na přelomu letošního léta a podzimu a dále pak v samotném závěru roku, přičemž v obou případech budou tahounem růstu nezaměstnanosti především sezónní faktory.

Za celý rok 2022 činila průměrná míra nezaměstnanosti v české ekonomice 3,4 %, což představovalo pokles z celoročního průměru 3,8 %, jenž byl vykázán za rok 2021. Ve výhledu pro letošní rok se rýsuje mírný nárůst míry nezaměstnanosti, celoroční průměr za rok 2023 očekávám v oblasti 3,7 % a na této úrovni by se celoroční průměr mohl udržet také v roce 2024.

Foto: Pixabay

Zdroj: PR Konektor


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Schmarcz: Ve volbách jde hlavně o nabídku budoucnosti, ale kampaň se nese ve stínu minulosti

18.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Jak budeme v Česku žít? Nejspíše pořád relativně dobře. Ne díky politikům, ale protože prostě naše země patří mezi nejvyspělejší na světě a to nezmizí jen tak. Žádný z kandidujících subjektů však nepůsobí dojmem, že ví, jak dojít k vyšší prosperitě a především, že má sílu a vůli to naplnit. Základem je negace, nenávist a odsouzení minulosti - ať už za ni může kdokoli. Pak je zde hromada frází a populistických slibů. Budovatele lepší budoucnosti byste hledali marně.

Největší vodní elektrárna v Africe. Naděje nebo důvod sporů?

17.09.2025, Autor: Vojtěch Benda

Etiopie je jedním z nejchudších států na světě. Její zemědělství je silně závislé na podnebí a podstatná část země není elektrifikovaná. Slavnostní otevření jedné z 20 největších vodních elektráren na světě přináší  obyvatelům naději, že se jejich životy výrazně zlepší. Navzdory tomu přehrada na Modrém Nilu vyvolává obavy Egypta a Súdánu. Obě země se obávají nedostatku sladké vody.

Obrana koupí zbraně České zbrojovky za čtyři miliardy korun

15.09.2025, Autor: Marek Hájek

Ministerstvo obrany uzavřelo s Českou zbrojovkou smlouvu za 4,26 miliardy korun na dodávky zbraní pro armádu až do roku 2031. Je to další krok v modernizaci našich ozbrojených složek, nebo jen drahý podpis bez záruk? 

Schmarcz: Armáda jako drahý koníček? Ani nápad, zbrojení je dobré pro byznys

13.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Opozice brblá, že armáda je drahá. A že raději máme šetřit peníze pro „našelidi“. Zejména její proruská část, ANO alespoň uznává růst výdajů na obranu coby nutnost v čase, kdy Moskva čím dál více chřestí zbraněmi. Ale i kdyby tvrzení o „zbytečnosti“ větších investic do vojska nebylo vrcholně nezodpovědné, je navíc hloupé.

Jaderná renesance: Sázka na čistou energii, nebo riskantní hazard?

10.09.2025, Autor: Josef Neštický

Jaderná energie zažívá letos nevídaný comeback. Rostoucí poptávka po čistých zdrojích a globální investice přesahující 60 miliard dolarů slibují novou éru, ale investoři zůstávají opatrní – vysoké náklady, regulační nejistoty a stín minulých katastrof zůstávají. 

Švehla: Jásání kolem růstu příjmů je zrádné

10.09.2025, Autor: Martin Švehla

Tak jsme se na začátku září dozvěděli, že rostou reálné příjmy, a že je tedy česká ekonomika ve formě. Na zpravodajských webech se ve stejný den objevil titulek “Průměrná mzda reálně vyrostla o 5,3 procenta, je 49 402 korun”, což je velmi zavádějící interpretace jinak správných čísel. Podívejme se na realitu.

Švehla: Volkswagen – příliš velká firma se s klienty moc nebaví

05.09.2025, Autor: Martin Švehla

Moderní auta poskytují nejen jízdní vlastnosti, ale také určité schopnosti, které bychom mohli shrnout jako informační komfort: navigace nejen ukazuje cestu, ale nabízí také objízdné trasy v případě dopravních omezení, sleduje povolenou rychlost, jízdní pruhy a v případě selhání řidiče koriguje jízdu. Všechno dohromady pak řídí software, který se do auta nahrává a také se aktualizuje.