Kdo tady krade? Podnikatelé? Kdepak, největším zlodějem je stát!

18.06.2019, Autor: Z blogosféry

1 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 5
Kdo tady krade? Podnikatelé? Kdepak, největším zlodějem je stát!

RADOMIL BÁBEK, předseda Asociace podnikatelů a manažerů, Podnikatelské odbory.

Politici nutně potřebují skrývat fakt, že největším zlodějem je sám stát. Státní úředníci a politici a na ně napojené korporace rozkrádají peníze, které jim podnikatelé a jejich zaměstnanci svěří.

Vládní politici a ministři se rádi chlubí tím, co nám „dávají“ z peněz státu. Jak dávají na stavby a opravy dálnic, kolik peněz přispěli sociálně slabým, jak ze státních peněz pomáhají maminkám na mateřské a školám, učitelům a nemocnicím. Taky si kupují voliče tím, že „umožnili“, aby studenti a senioři mohli jezdit zadarmo, což mimochodem není zadarmo, jen to platíme my, daňoví poplatníci.

Oni dali, oni zaplatili, oni podpořili. Kde na to vzali?

Řekněme si jasně a přímo, kde politici a úředníci berou peníze: Jediným zdrojem peněz pro stát je podnikání.
Jediným strojem na peníze a jediným ekonomickým segmentem společnosti generujícím peníze jsou podnikatelé a živnostníci. Oni musí mít podnikatelský nápad a záměr. Nesou veškerá rizika podnikání a jsou ekonomickou základnou státu. Musí tvořit obrat a zisk, aby bylo z čeho živit stát, podnikatelé a živnostníci musí vytvořit pracovní místa. A prosím každého, kdo by chtěl namítnout, že přece jsou i státní firmy, aby se nezesměšňoval. V ČR podniká asi 1 300 000 ekonomicky aktivních živnostníků a firem, z čehož je méně než 50 (!) firem státních.

Podnikatelé vydělávají peníze, a tím drží stát nad vodou, aby nezbankrotoval, aby měli úředníci a politici z čeho žít. To je axiom, který zpění krev spoustě lidí, ale to je jediné, co s tím mohou dělat.

Podnikatelé a živnostníci také platí mzdu svým zaměstnancům. A pouze ti zaměstnanci, kteří pracují v soukromých firmách, jsou potom dalšími přispěvateli do státního rozpočtu. Jistě se najdou tací, kteří připomenou asi půl milionů státních zaměstnanců, kteří přece taky platí daně. Tak to je oblíbený trik. Každému člověku i jen průměrné inteligence je jasné, že když státní zaměstnanci dostávají mzdy ze státního rozpočtu, pak daněmi jen vracejí část těch peněz zpět, odkud přišly – do státního rozpočtu. Je to taková fiskální finta.

Za zmínku stojí, že stát bere zaměstnancům kolem 70 procent ceny jejich práce! Což, světe div se, zaměstnaneckým odborům, zdá se, nevadí. Je to smutný příběh. Jako ovce se nechají zaměstnanci holit státem a jejich odborářští bossové jen omílají svoje „zaměstnavatelé, přidejte!“.

Pro lepší představu, jak funguje ekonomika ČR, lze výše uvedená fakta převést na počty občanů. Pouhých asi 3,5 milionů produktivních lidí, podnikatelů a jejich zaměstnanců, živí 6,5 milionů všech ostatních. Celý státní aparát, armádu, školství, zdravotnictví, policii, a především desítky zbytečných úřadů a úředníků. To vše musí uživit podnikatelé a jejich zaměstnanci.

Politici a úředníci žádné peníze nevydělávají, ale hodně a rádi je utrácejí. S jídlem roste chuť a politici a úředníci dělají všechno pro to, aby mohli ve výběru peněz přitvrdit. Proto pořád špiní podnikatele a živnostníky a snaží se namluvit veřejnosti, že kradou. Není to nic jiného, než české rčení zloděj křičí, chyťte zloděje v přímém přenosu. Jaká je skutečnost, co se vlastně snaží politici a úředníci zakrýt?

Politici nutně potřebují skrývat fakt, že největším zlodějem je sám stát. Státní úředníci a politici a na ně napojené korporace rozkrádají peníze, které jim podnikatelé a jejich zaměstnanci svěří.

Ročně 120 miliard ukradnou úředníci a politici v korupčních kauzách. Desítky miliard za předražené státní zakázky. Miliardy ročně „rozdají“ na investičních pobídkách. Stovky milionů až miliardy ročně sleví korporacím na daních. „Odpouští“ kamarádům stamilionové pokuty. Neoprávněně rozdávají miliardové dotace. Dokonce majetek premiéra státu bobtná jen díky penězům ze státního rozpočtu.

To není jen špatné hospodaření, to je skutečné rozkrádání

A jsme u toho veřejně propíraného tvrzení, že podnikatelé a živnostníci kradou. O tom slyšíme a čteme posledních šest let od nejrůznějších politiků, Andrejem Babišem počínaje a jeho poslanci konče. Je přitom nad slunce jasnější, že tím jen odvádějí pozornosti od vlastních lumpáren, od toho, jak vysávají státní rozpočet.

Shrňme si to. Podnikatelé a živnostníci nekradou, protože oni hospodaří se svými penězi. A že se snaží zaplatit nenažranému státu co nejméně? Jistě, vždyť jen člověk snížené příčetnosti by platil víc, než musí.

Podnikatelé, živnostníci a jejich zaměstnanci živí tento stát, živí státní aparát i 6 milionů státních pojištěnců. Podnikatelé a živnostníci živí Andreje Babiše. Podnikatelé a živnostníci nekradou, oni se jen snaží přežít.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Schmarcz: Ve volbách jde hlavně o nabídku budoucnosti, ale kampaň se nese ve stínu minulosti

18.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Jak budeme v Česku žít? Nejspíše pořád relativně dobře. Ne díky politikům, ale protože prostě naše země patří mezi nejvyspělejší na světě a to nezmizí jen tak. Žádný z kandidujících subjektů však nepůsobí dojmem, že ví, jak dojít k vyšší prosperitě a především, že má sílu a vůli to naplnit. Základem je negace, nenávist a odsouzení minulosti - ať už za ni může kdokoli. Pak je zde hromada frází a populistických slibů. Budovatele lepší budoucnosti byste hledali marně.

Největší vodní elektrárna v Africe. Naděje nebo důvod sporů?

17.09.2025, Autor: Vojtěch Benda

Etiopie je jedním z nejchudších států na světě. Její zemědělství je silně závislé na podnebí a podstatná část země není elektrifikovaná. Slavnostní otevření jedné z 20 největších vodních elektráren na světě přináší  obyvatelům naději, že se jejich životy výrazně zlepší. Navzdory tomu přehrada na Modrém Nilu vyvolává obavy Egypta a Súdánu. Obě země se obávají nedostatku sladké vody.

Obrana koupí zbraně České zbrojovky za čtyři miliardy korun

15.09.2025, Autor: Marek Hájek

Ministerstvo obrany uzavřelo s Českou zbrojovkou smlouvu za 4,26 miliardy korun na dodávky zbraní pro armádu až do roku 2031. Je to další krok v modernizaci našich ozbrojených složek, nebo jen drahý podpis bez záruk? 

Schmarcz: Armáda jako drahý koníček? Ani nápad, zbrojení je dobré pro byznys

13.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Opozice brblá, že armáda je drahá. A že raději máme šetřit peníze pro „našelidi“. Zejména její proruská část, ANO alespoň uznává růst výdajů na obranu coby nutnost v čase, kdy Moskva čím dál více chřestí zbraněmi. Ale i kdyby tvrzení o „zbytečnosti“ větších investic do vojska nebylo vrcholně nezodpovědné, je navíc hloupé.

Jaderná renesance: Sázka na čistou energii, nebo riskantní hazard?

10.09.2025, Autor: Josef Neštický

Jaderná energie zažívá letos nevídaný comeback. Rostoucí poptávka po čistých zdrojích a globální investice přesahující 60 miliard dolarů slibují novou éru, ale investoři zůstávají opatrní – vysoké náklady, regulační nejistoty a stín minulých katastrof zůstávají. 

Švehla: Jásání kolem růstu příjmů je zrádné

10.09.2025, Autor: Martin Švehla

Tak jsme se na začátku září dozvěděli, že rostou reálné příjmy, a že je tedy česká ekonomika ve formě. Na zpravodajských webech se ve stejný den objevil titulek “Průměrná mzda reálně vyrostla o 5,3 procenta, je 49 402 korun”, což je velmi zavádějící interpretace jinak správných čísel. Podívejme se na realitu.

Švehla: Volkswagen – příliš velká firma se s klienty moc nebaví

05.09.2025, Autor: Martin Švehla

Moderní auta poskytují nejen jízdní vlastnosti, ale také určité schopnosti, které bychom mohli shrnout jako informační komfort: navigace nejen ukazuje cestu, ale nabízí také objízdné trasy v případě dopravních omezení, sleduje povolenou rychlost, jízdní pruhy a v případě selhání řidiče koriguje jízdu. Všechno dohromady pak řídí software, který se do auta nahrává a také se aktualizuje.