Jaké míry digitalizace dosahují  evropské firmy?

07.09.2022, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Jaké míry digitalizace dosahují  evropské firmy?

Dle nedávno schválené Evropské digitální dekády by mělo do roku 2030 disponovat alespoň osmdesát procent evropské populace základními digitálními dovednostmi, sedmdesát pět procent podniků má využívat cloudové služby a více než devadesát procent malých a středních podniků by mělo dosahovat základní úrovně digitalizace.

Minimálně poslední cíl je však dalece vzdálený.

Vyplývá to z nejaktuálnějšího vydání DI Indexu (Digital Intensity Index). Ten měří míru digitalizace mezi firmami členských států EU pomocí míry využití dvanácti různých digitálních technologií (AI, e – commerce, cloudové služby atd.).

Dlouhá cesta k evropským cílům

V roce 2021 dosáhlo základní úrovně digitalizace 56 % podniků působících v Evropské Unii. Základní úroveň znamená využívání alespoň čtyř z dvanácti vybraných digitálních technologií (např. využívání jakékoli AI, podíl prodeje prostřednictvím e-commerce na celkovém obratu alespoň 1 % atd.) Základní úroveň zahrnuje podniky s nízkou, vysokou a velmi vysokou úrovní indexu digitální intenzity (DII), s výjimkou velmi nízké úrovně. Z malých a středních podniků (SME) dosáhlo základní úrovně digitální intenzity 55 %, zatímco u velkých podniků to bylo 88 %. 

Graf: Digital Intensity Index 2021

Zdroj: Eurostat

Pouze 3 % malých a středních podniků (MSP) v EU dosáhlo velmi vysoké úrovně digitalizace, zatímco 18 % dosáhlo vysoké úrovně. Většina MSP zaznamenala nízkou (34 %) nebo velmi nízkou (45 %) úroveň digitalizace.

Podle jednoho z cílů Evropské digitálního dekády by do roku 2030 mělo více než 90 % malých a středních podniků v EU dosáhnout alespoň základní úrovně digitalizace. V roce 2021 chybělo MSP k dosažení těchto evropských ambicí 35procentních bodů.

Česko patří k průměru

Česká republika se pak v DI Indexu umístila na 16. místě, tedy mezi přesný evropský průměr. Stále za sebou však zanechala většinu východoevropských zemí, včetně všech zbylých států Visegrádské čtyřky.

Naopak největší podíl podniků, které dosáhly velmi vysoké úrovně DII, můžeme najít ve Finsku, Dánsku a Maltě (všechny 10 %) nebo Švédsku (9 %). Nejhůře pak dopadlo  Rumunsko a Bulharsko s přibližně třemi čtvrtinami podniků vyznačujících se velmi nízkou digitální intenzitou (77 %, resp. 74 %).

FILIP BLAHA, analytik CETA

Foto: Pixabay

Zdroj: CETA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Schmarcz: Ve volbách jde hlavně o nabídku budoucnosti, ale kampaň se nese ve stínu minulosti

18.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Jak budeme v Česku žít? Nejspíše pořád relativně dobře. Ne díky politikům, ale protože prostě naše země patří mezi nejvyspělejší na světě a to nezmizí jen tak. Žádný z kandidujících subjektů však nepůsobí dojmem, že ví, jak dojít k vyšší prosperitě a především, že má sílu a vůli to naplnit. Základem je negace, nenávist a odsouzení minulosti - ať už za ni může kdokoli. Pak je zde hromada frází a populistických slibů. Budovatele lepší budoucnosti byste hledali marně.

Největší vodní elektrárna v Africe. Naděje nebo důvod sporů?

17.09.2025, Autor: Vojtěch Benda

Etiopie je jedním z nejchudších států na světě. Její zemědělství je silně závislé na podnebí a podstatná část země není elektrifikovaná. Slavnostní otevření jedné z 20 největších vodních elektráren na světě přináší  obyvatelům naději, že se jejich životy výrazně zlepší. Navzdory tomu přehrada na Modrém Nilu vyvolává obavy Egypta a Súdánu. Obě země se obávají nedostatku sladké vody.

Obrana koupí zbraně České zbrojovky za čtyři miliardy korun

15.09.2025, Autor: Marek Hájek

Ministerstvo obrany uzavřelo s Českou zbrojovkou smlouvu za 4,26 miliardy korun na dodávky zbraní pro armádu až do roku 2031. Je to další krok v modernizaci našich ozbrojených složek, nebo jen drahý podpis bez záruk? 

Schmarcz: Armáda jako drahý koníček? Ani nápad, zbrojení je dobré pro byznys

13.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Opozice brblá, že armáda je drahá. A že raději máme šetřit peníze pro „našelidi“. Zejména její proruská část, ANO alespoň uznává růst výdajů na obranu coby nutnost v čase, kdy Moskva čím dál více chřestí zbraněmi. Ale i kdyby tvrzení o „zbytečnosti“ větších investic do vojska nebylo vrcholně nezodpovědné, je navíc hloupé.

Jaderná renesance: Sázka na čistou energii, nebo riskantní hazard?

10.09.2025, Autor: Josef Neštický

Jaderná energie zažívá letos nevídaný comeback. Rostoucí poptávka po čistých zdrojích a globální investice přesahující 60 miliard dolarů slibují novou éru, ale investoři zůstávají opatrní – vysoké náklady, regulační nejistoty a stín minulých katastrof zůstávají. 

Švehla: Jásání kolem růstu příjmů je zrádné

10.09.2025, Autor: Martin Švehla

Tak jsme se na začátku září dozvěděli, že rostou reálné příjmy, a že je tedy česká ekonomika ve formě. Na zpravodajských webech se ve stejný den objevil titulek “Průměrná mzda reálně vyrostla o 5,3 procenta, je 49 402 korun”, což je velmi zavádějící interpretace jinak správných čísel. Podívejme se na realitu.

Švehla: Volkswagen – příliš velká firma se s klienty moc nebaví

05.09.2025, Autor: Martin Švehla

Moderní auta poskytují nejen jízdní vlastnosti, ale také určité schopnosti, které bychom mohli shrnout jako informační komfort: navigace nejen ukazuje cestu, ale nabízí také objízdné trasy v případě dopravních omezení, sleduje povolenou rychlost, jízdní pruhy a v případě selhání řidiče koriguje jízdu. Všechno dohromady pak řídí software, který se do auta nahrává a také se aktualizuje.