Jak opravdu funguje bankovní identita?

10.02.2022, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Jak opravdu funguje bankovní identita?

Nejspíš jste už o ní slyšeli. Otevře vám digitální dveře všech s ní kompatibilních úřadů, nepotřebuje žádnou speciální čtečku ani složitý systém autorizace. A rozmohlo se pro ni také označení „digitální občanka“.

Bankovní identita je základním stavebním kamenem digitalizace státu a postupně se stává příjemným pomocníkem občanů i firem. Její používání představuje stejnou revoluci, jako když platbu v hotovosti nahradila platba kartou.
Jak to funguje?
Celý princip bankovní identity stojí na faktu, že banky mají ověřenou totožnost klienta a jsou už od začátku digitálního kontaktu s ním zařízené na jeho jednoznačnou identifikaci při přihlášení do internetového či mobilního bankovnictví. Mají proto vyřešené kvalitní a důvěryhodné zabezpečení, a tak je logickým krokem využít tento funkční mechanismus k identifikaci uživatele pro přístup k digitálním službám státu nebo dalších soukromých subjektů.
Jinými slovy to znamená, že stát frontu na úřad už budete muset chodit čím dál méně. Všechno vyřešíte elektronicky kdykoliv a odkudkoliv – a že jste to skutečně vy, potvrdí vaše banka. A to i v případě, že bankovní identitu použijete třeba při přepisu energií nebo žádosti o leasing.
Veškeré potřebné údaje pro tuto komunikaci za stát ošetřuje Národní identitní autorita (NIA), informační systém, který hlídá, aby obě strany dostaly jen takové údaje, jaké jim uživatel po přihlášení odsouhlasí. Právě NIA dále zajišťuje anonymitu komunikace. Totéž pro napojení na soukromé subjekty umožňuje služba BankID.
Bankovní identita je automaticky vytvořena pro všechny, kdo mají bankovní účet s online přístupem. V Česku je tak aktuálně přes 4,5 milionu lidí, kteří tento nástroj můžou využívat.
Upgrade pro firmy
A co je tedy BankID? Jedná se o obchodní název konkrétní digitální služby pro ověření bankovní identity subjektů ze soukromého sektoru a jejich klienty, kterou poskytuje společnost Bankovní identita, a. s. Do svého systému ji můžou zapojit například poskytovatelé energií, mobilní operátoři, pojišťovny, spořitelny nebo sázkové kanceláře. Zkrátka společnosti, které vyžadují od svých nových klientů plné ověření totožnosti.
Můžou totiž těžit hned z několika výhod: Řešení má vysokou úroveň zabezpečení a uživatel si nemusí pamatovat žádná další hesla, protože mu stačí už jen přístupové údaje do banky. Bankovní identita je zdarma pro klienty a firmy za používání BankID platí jen relativně nízké částky. Všichni si šetří psaní, protože formuláře se předvyplňují podle údajů uložených v registrech. A všechno se navíc zrychluje, zjednodušuje a zlevňuje, protože všem zúčastněným odpadává cestování na pobočky či úřady.
Jak se firmy mohou napojit na BankID? 
Integrace na služby BankID je, pokud jsou na ni připraveny ostatní systémy ve firmě, jednoduchá a rychlá. „Cleverlance umožňuje bankám na jedné straně a soukromým firmám na straně druhé se na systém bankovní identity napojit. Na základě našich zkušeností víme, že se dá celé napojení realizovat do jednoho měsíce. API služeb je navrženo přehledně a je velmi dobře zdokumentováno. Zákazníci navíc mají k dispozici pískoviště (sandbox), kde si můžou se službami ‚hrát‘ a před vlastní ostrou implementací si je vyzkoušet na testovacích datech,“ říká Jan Čermák, Business Consultant ve společnosti Cleverlance, který cítí ze strany zákazníků o využití bankovní identity velký zájem. „A to jak na straně bank, tak na straně soukromých firem. Rozhodují se velice rychle a tyto projekty mají všude velkou prioritu a maximální podporu.“.
Co bude dál?
Digitální identitu lze v současnosti používat mimo dané území konkrétního státu jen velmi omezeně. Evropská komise teď ovšem přináší legislativní zakotvení přeshraničního uznávání digitální identity a jde mnohem dál. Tato legislativa tak bez přehánění otvírá úplně novou digitální éru!
Zatímco jsou BankID a e-Identita omezeny jen na online komunikaci uživatele s veřejnou nebo soukromou službou, Evropská komise přichází s „evropskou peněženkou digitální identity“, která umožní nejen online, ale i offline prokázání identity. „Realizace tohoto záměru cílí na mnohem širší škálu veřejně i soukromě využitelných služeb. Evropská peněženka digitální identity by měla uživateli technicky umožnit výběrové sdělování atributů tzv. spoléhajícím se stranám v oblasti dopravy, energetiky, bankovnictví a finančních služeb, sociálního zabezpečení, zdravotnictví, poštovních služeb, digitální infrastruktury, vzdělávání nebo telekomunikací a spoléhající strany budou mít povinnost digitální identitě důvěřovat. Zjednodušeně řečeno to bude dostatečně zabezpečená aplikace v mobilním telefonu, která rychle a efektivně zajistí požadované prokázání digitální identity,“ líčí Čermák s tím, že „Evropská komise má ajťáky zkrátka ráda a připravuje pro nás další a další práci.“ 
Bankovní identita v číslech

  • 57,2 % obyvatel Česka zná pojem bankovní identita
  • 13,2 % respondentů bankovní identitu někdy použilo pro ověření totožnosti. Jednou z motivací pro využití bankovní identity bylo letošní sčítání lidu.
  • 142 tisíc lidí se při sčítání lidu sečetlo prostřednictvím BankID, přičemž žebříčku vévodí přihlášení přes aplikaci George České spořitelny (35 %).

Kde by uživatelé možnost autorizace pomocí bankovní identity využili? 

  • 50,6 % přihlášení do rejstříku trestů
  • 50,4 % přihlášení do registru řidičů
  • 50,1 % možnost získání potvrzení o bezdlužnosti
  • 50 % přístup do katastru nemovitostí
  • 48,4 % přístup do zdravotní pojišťovny

NEJDŮVĚRYHODNĚJŠÍ „FORMA AUTORIZACE“?
Češi stále nejvíc věří klasickému občanskému průkazu, konkrétně šedesát jedna procent lidí. Bankovní identita je však hned třetí nejdůvěryhodnější, a to u 57 procent lidí.
Foto: Pixabay
Zdroje: Výzkum společnosti Cleverlance, ACELITA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Schmarcz: Ve volbách jde hlavně o nabídku budoucnosti, ale kampaň se nese ve stínu minulosti

18.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Jak budeme v Česku žít? Nejspíše pořád relativně dobře. Ne díky politikům, ale protože prostě naše země patří mezi nejvyspělejší na světě a to nezmizí jen tak. Žádný z kandidujících subjektů však nepůsobí dojmem, že ví, jak dojít k vyšší prosperitě a především, že má sílu a vůli to naplnit. Základem je negace, nenávist a odsouzení minulosti - ať už za ni může kdokoli. Pak je zde hromada frází a populistických slibů. Budovatele lepší budoucnosti byste hledali marně.

Největší vodní elektrárna v Africe. Naděje nebo důvod sporů?

17.09.2025, Autor: Vojtěch Benda

Etiopie je jedním z nejchudších států na světě. Její zemědělství je silně závislé na podnebí a podstatná část země není elektrifikovaná. Slavnostní otevření jedné z 20 největších vodních elektráren na světě přináší  obyvatelům naději, že se jejich životy výrazně zlepší. Navzdory tomu přehrada na Modrém Nilu vyvolává obavy Egypta a Súdánu. Obě země se obávají nedostatku sladké vody.

Obrana koupí zbraně České zbrojovky za čtyři miliardy korun

15.09.2025, Autor: Marek Hájek

Ministerstvo obrany uzavřelo s Českou zbrojovkou smlouvu za 4,26 miliardy korun na dodávky zbraní pro armádu až do roku 2031. Je to další krok v modernizaci našich ozbrojených složek, nebo jen drahý podpis bez záruk? 

Schmarcz: Armáda jako drahý koníček? Ani nápad, zbrojení je dobré pro byznys

13.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Opozice brblá, že armáda je drahá. A že raději máme šetřit peníze pro „našelidi“. Zejména její proruská část, ANO alespoň uznává růst výdajů na obranu coby nutnost v čase, kdy Moskva čím dál více chřestí zbraněmi. Ale i kdyby tvrzení o „zbytečnosti“ větších investic do vojska nebylo vrcholně nezodpovědné, je navíc hloupé.

Jaderná renesance: Sázka na čistou energii, nebo riskantní hazard?

10.09.2025, Autor: Josef Neštický

Jaderná energie zažívá letos nevídaný comeback. Rostoucí poptávka po čistých zdrojích a globální investice přesahující 60 miliard dolarů slibují novou éru, ale investoři zůstávají opatrní – vysoké náklady, regulační nejistoty a stín minulých katastrof zůstávají. 

Švehla: Jásání kolem růstu příjmů je zrádné

10.09.2025, Autor: Martin Švehla

Tak jsme se na začátku září dozvěděli, že rostou reálné příjmy, a že je tedy česká ekonomika ve formě. Na zpravodajských webech se ve stejný den objevil titulek “Průměrná mzda reálně vyrostla o 5,3 procenta, je 49 402 korun”, což je velmi zavádějící interpretace jinak správných čísel. Podívejme se na realitu.

Švehla: Volkswagen – příliš velká firma se s klienty moc nebaví

05.09.2025, Autor: Martin Švehla

Moderní auta poskytují nejen jízdní vlastnosti, ale také určité schopnosti, které bychom mohli shrnout jako informační komfort: navigace nejen ukazuje cestu, ale nabízí také objízdné trasy v případě dopravních omezení, sleduje povolenou rychlost, jízdní pruhy a v případě selhání řidiče koriguje jízdu. Všechno dohromady pak řídí software, který se do auta nahrává a také se aktualizuje.