CETA: Série regulačních opatření EU budí řadu otázek

01.06.2023, Autor: red

1 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 5
CETA: Série regulačních opatření EU budí řadu otázek

Zdá se, že původní myšlenka EU, která měla za cíl nastolit dlouhodobý mír a ekonomický rozvoj v Evropě, se pomalu vytrácí. EU jde nyní spíše o vytvoření jednoho velkého paternalistického orgánu, který bude dohlížet na život svých občanů. Tento trend dokazují minulé, ale i nedávné směrnice a nařízení EU.

Nová povinná spotřební daň z tabákových výrobků v EU pravděpodobně povede k rozmachu černého trhu s cigaretami v celé Evropě, jak to ostatně ukázala Francie, která také zavedla vysoké daně z tabáku. Navíc, penalizace klíčových nástrojů pro odvykání kouření, jako je zdravotně méně rizikový vaping, nepomůže dosáhnout dlouhodobého cíle EU, kterým je vytvoření „generace bez tabáku“ s využitím principů harm reduction (tedy nepřímé podpory méně rizikových produktů). EU také rovněž zakázala halogenové žárovky, přestože francouzští vědci varovali, že LED diody mohou být nebezpečné. 

Evropský úřad pro bezpečnost potravin v roce 2011 uvedl, že reklama na balenou vodu by neměla tvrdit, že voda pomáhá předcházet dehydrataci. EU má dokonce názor na pohnutost našich banánů – zákon EU přijatý v roce 1994 omezil prodej banánů s „abnormálním zakřivením“. Ze zákona o „ohnutých banánech“ se stalo klišé, resp. příklad nadměrné pravomoci. Je zároveň předmětem bouřlivých debat – Brusel jej označuje za mýtus, ačkoli zákon skutečně existuje – ale to se míjí účinkem. Proč se nějaký byrokrat v Bruselu do určité míry zabýval tvarem banánů prodávaných v Evropě? Proč EU cítí potřebu jednostranně zakazovat nabíječky iPhonů nebo vymáhat daně na vaping? Na to máme národní vlády. EU by měla být obchodním blokem, nikoli všemocným superstátem.

Tím nelze říci, že by ostatní země měly následovat Británii a opustit EU – politika je málokdy tak jednoduchá, ale záliba Bruselu zdaňovat a regulovat vše, co mu přijde pod ruku, a to i proti vůli členských států a jejich občanů, se zrychluje. Tato touha po moci může EU z dlouhodobého hlediska jen poškodit. Exponenciální růst „evropské chůvy“ podkopává evropský projekt a zároveň omezuje možnost obyvalel rozhodovat o svém životním stylu a často má kontraproduktivní dopady na veřejné zdraví v důsledku bezdůvodných centralizovaných zásahů.

Pokračování na této cestě „nanny etatismu“ povede k tomu, že občané EU budou chudší, méně zdraví, méně bezpeční a – což je pro Brusel možná ještě znepokojivější – budou vůči evropskému projektu skeptičtější. Ještě není pozdě změnit směr. I když EU zatím nemá chuť zrušit některý ze zákonů, které napsala jménem svých členských států, mohla by alespoň zpomalit psaní nových zbytečných pravidel. Když už kvůli ničemu jinému, tak kvůli vlastnímu přežití.

FILIP BLAHA, analytik CETA

Foto: Pixabay

Zdroj: CETA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Schmarcz: Ve volbách jde hlavně o nabídku budoucnosti, ale kampaň se nese ve stínu minulosti

18.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Jak budeme v Česku žít? Nejspíše pořád relativně dobře. Ne díky politikům, ale protože prostě naše země patří mezi nejvyspělejší na světě a to nezmizí jen tak. Žádný z kandidujících subjektů však nepůsobí dojmem, že ví, jak dojít k vyšší prosperitě a především, že má sílu a vůli to naplnit. Základem je negace, nenávist a odsouzení minulosti - ať už za ni může kdokoli. Pak je zde hromada frází a populistických slibů. Budovatele lepší budoucnosti byste hledali marně.

Největší vodní elektrárna v Africe. Naděje nebo důvod sporů?

17.09.2025, Autor: Vojtěch Benda

Etiopie je jedním z nejchudších států na světě. Její zemědělství je silně závislé na podnebí a podstatná část země není elektrifikovaná. Slavnostní otevření jedné z 20 největších vodních elektráren na světě přináší  obyvatelům naději, že se jejich životy výrazně zlepší. Navzdory tomu přehrada na Modrém Nilu vyvolává obavy Egypta a Súdánu. Obě země se obávají nedostatku sladké vody.

Obrana koupí zbraně České zbrojovky za čtyři miliardy korun

15.09.2025, Autor: Marek Hájek

Ministerstvo obrany uzavřelo s Českou zbrojovkou smlouvu za 4,26 miliardy korun na dodávky zbraní pro armádu až do roku 2031. Je to další krok v modernizaci našich ozbrojených složek, nebo jen drahý podpis bez záruk? 

Schmarcz: Armáda jako drahý koníček? Ani nápad, zbrojení je dobré pro byznys

13.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Opozice brblá, že armáda je drahá. A že raději máme šetřit peníze pro „našelidi“. Zejména její proruská část, ANO alespoň uznává růst výdajů na obranu coby nutnost v čase, kdy Moskva čím dál více chřestí zbraněmi. Ale i kdyby tvrzení o „zbytečnosti“ větších investic do vojska nebylo vrcholně nezodpovědné, je navíc hloupé.

Jaderná renesance: Sázka na čistou energii, nebo riskantní hazard?

10.09.2025, Autor: Josef Neštický

Jaderná energie zažívá letos nevídaný comeback. Rostoucí poptávka po čistých zdrojích a globální investice přesahující 60 miliard dolarů slibují novou éru, ale investoři zůstávají opatrní – vysoké náklady, regulační nejistoty a stín minulých katastrof zůstávají. 

Švehla: Jásání kolem růstu příjmů je zrádné

10.09.2025, Autor: Martin Švehla

Tak jsme se na začátku září dozvěděli, že rostou reálné příjmy, a že je tedy česká ekonomika ve formě. Na zpravodajských webech se ve stejný den objevil titulek “Průměrná mzda reálně vyrostla o 5,3 procenta, je 49 402 korun”, což je velmi zavádějící interpretace jinak správných čísel. Podívejme se na realitu.

Švehla: Volkswagen – příliš velká firma se s klienty moc nebaví

05.09.2025, Autor: Martin Švehla

Moderní auta poskytují nejen jízdní vlastnosti, ale také určité schopnosti, které bychom mohli shrnout jako informační komfort: navigace nejen ukazuje cestu, ale nabízí také objízdné trasy v případě dopravních omezení, sleduje povolenou rychlost, jízdní pruhy a v případě selhání řidiče koriguje jízdu. Všechno dohromady pak řídí software, který se do auta nahrává a také se aktualizuje.