Česká národní banka (ČNB) na svém posledním měnověpolitickém zasedání snížila své úrokové sazby o 50 bazických bodů. Dvoutýdenní repo sazba se tak nyní nachází na úrovni 6,25 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo šest členů sedmičlenné bankovní rady. Proč však ČNB snížila úrokové sazby nikoli o 0,25 p. b., nýbrž přímo 0,5 p. b.? A jak se budou její úrokové sazby vyvíjet v budoucnu?
Prvně se pozastavme u toho, proč bylo vhodné úrokové sazby vůbec snižovat. Je velmi pravděpodobné, že se lednová míra inflace bude pohybovat někde kolem 3 %. Nová prognóza ČNB očekává, že se míra inflace v lednu dostane z prosincových 6,9 % na rovná 3 %. Toto číslo je přitom horní hranicí tolerančního pásma inflačního cíle ČNB. Lze proto říci, že pokud se tento scénář naplní, bude to svědčit o tom, že se cenový vývoj v ČR již svižně vrací ke zdravému normálu. A v takovou chvíli věru nedává příliš velký smysl držet úrokové sazby vysoko – zbytečně by se tím utlumoval ekonomický růst a k dřívějšímu přiblížení se k 2% inflačnímu cíli by stabilizace úrokových sazeb na úrovni 6,75 % také nijak nepomohla, neboť měnová politika působí s minimálně ročním zpožděním, a tou dobou bychom již měli být v jeho blízkosti.
Jak uvádí ČNB, „ochlazování domácích cenových tlaků je patrné zejména v poklesu jádrové inflace, v jejímž vývoji se nejvíce odráží tlumící efekt doposud přísného nastavení měnové politiky.“ Inflační tlaky poslední dobou znatelně slábnou. Vzpomeňme, že míra inflace by bez vlivu úsporného tarifu v prosinci roku 2023 činila 4,2 %. Nesnižovat úrokové sazby by v takovém prostředí vskutku znamenalo pouze zbytečně brzdit ekonomiku, jejíž rychlost je pro ekonomy již tak dost zarmucující záležitostí. Ostatně za účelem pomyslného „nakopnutí“ tuzemské ekonomiky vypracovala Národní ekonomická rada vlády (NERV) svých 37 návrhů, které vládě nedávno předložila.
Člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub proto konstatuje, že debata by se nyní měla vést nikoli o tom, zda snižovat úrokové sazby, nýbrž o tom, jak rychle je snižovat. A jelikož jsou vyhlídky na budoucí hospodářský vývoj ČR ještě více ponuré, než se původně očekávalo, a současně proto, že míra inflace bude sestupovat ke kýženým hodnotám dostatečně rychle, není snížení úrokových sazeb o 0,5 p. b. jakkoli radikálním rozhodnutím. Koneckonců onen jediný ze sedmi členů bankovní rady, jenž nehlasoval pro tento krok, zvedl ruku pro ještě větší snížení úrokových sazeb – o 75 bazických bodů, tedy na úroveň 6 %.
V průběhu letošního roku by se měla míra inflace pohybovat v rozmezí 2 až 3 %. S takovýmto vývojem je pak konzistentní pokles úrokových sazeb až směrem ke 3 %. Na této úrovni by se dle aktualizované prognózy ČNB měla na konci tohoto roku nacházet tržní úroková sazba 3M PRIBOR.
Štěpán Drábek, analytik CETA
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
