Mimořádně napjatý trh práce v České republice představoval poslední roky významný pro-inflační faktor. Jak se od doby, kdy kulminovala míra inflace, dosahujíc dříve naprosto nepředstavitelných 18 % změnila nezaměstnanost? A jak si na tom stojíme v porovnání se zahraničím?
Jedním z důvodů, proč byla míra inflace v ČR v posledních dvou letech setrvale jedna z nejvyšších z celé Evropské unie, je nepochybně bezprecedentně nízká míra nezaměstnanosti. A míra nezaměstnanosti v ČR nebyla neobvykle nízká jen při srovnání s jejím historickým vývojem, nýbrž také při komparaci s ostatními evropskými zeměmi, potažmo celým vyspělým světem.
Obecná míra nezaměstnanosti v jednotlivých zemích EU
Zdroj: ČNB (Král, 2024)
Zatímco obecná míra nezaměstnanosti v takovém Španělsku dosáhla v listopadu roku 2023 až 11,9 %, v ČR činila pouhých 2,4 %. Jistě, lze namítat, že Španělsko nejspíše není tím státem, s nímž bychom chtěli či měli srovnávat náš makroekonomický výkon. Ovšem třeba i státy Skandinávského poloostrova či Pobaltí mají míru nezaměstnanosti násobně vyšší než my. Průměr EU přitom v tomto měsíci čítal zřetelně vyšších 5,9 %.
Situaci na tuzemském trhu práce, kde zaměstnavatelé bezvýsledně hledají novou pracovní sílu, částečně pomohlo zapojení nových ukrajinských pracovníků. Ačkoli se jednalo o pomyslnou mírnou vzpruhu pro trh práce v posledních dvou letech, je přinejmenším sporné, nakolik se jedná o řešení tohoto strukturálního problému.
ŠTĚPÁN DRÁBEK, analytik CETA
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
