Buridanův oslík, paradox volby a cena za nerozhodnost

15.10.2022, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Buridanův oslík, paradox volby a cena za nerozhodnost

Představte si, že oslík stojí před dvěma otýpkama sena, které jsou naprosto identické. Oslík má hlad a rád by se najedl. Nicméně neví, ze které otýpky si kousnout. Dívá se nalevo, napravo, obě kupy sena voní lákavě a on se stále nemůže rozhodnout.

Rozhodovací paralýza, paradox volby ho nakonec unaví tak, že oslík pojde hlady. Nedokázal se rozhodnout, zdali se nají z pravé, či levé otýpky a tak neudělal nic a pošel. 

Buridanův oslík je filosofický narrativ, kdy paradox volby dovádí lidi k rozhodovací paralýze a v konečném důsledku k nečinnosti anebo ke špatnému rozhodnutí. Oslíkova nečinnost, nenajedení se, které vedlo k jeho skonu, bylo rovněž rozhodnutí. Přemíra voleb a možností nás dokáže paralyzovat a dovést k jednání, které není racionální, jak by se na první pohled mohlo zdát. 

Čím více, tím lépe

V roce 2000 psychologové Sheena Iyengar a Mark Lepper zveřejnili studii, která doslova převrátila obchodní a akademický svět naruby. A to díky marmeládě.

Jejich experiment spočíval v tom, že nabídnou zákazníkům labužnického obchodu marmelády k ochutnávce. Marmelády byly vystaveny ve dvou stáncích, v jednom stánku bylo možné ochutnat 24 druhů marmelád a na druhém bylo prezentováno pouze 6 druhů marmelád. Po ochutnávce dostali zákazníci kupon na slevu ve výši 1 dolaru. Výzkumníci sledovali, které marmelády přilákají více lidí. Není překvapivé, že 24 druhů marmelád zaujalo více zákazníků, než ochutnávka pouze 6 druhů. Větší výběr je vždy lepší.

Paradox volby

Když se výzkumníci posadili, aby spočítali celkový počet nákupů a tržby, očekávali, že uvidí vyšší prodeje stánku s 24 druhy marmelád. Ovšem to se nestalo.

Překvapivě pouze 3 % lidí, kteří ochutnali ze 24 druhů marmelád si marmeládu koupilo. Naopak 30 % lidí, kteří ochutnali ze šesti druhů marmelád, koupilo sklenici. Přestože větší výběr lákal více zákazníků, pravděpodobnost, že koupí sklenici marmelády byla o desetinu nižší než u lidí, kteří si vybírali z méně možností.

Vědci tento experiment opakovali s výběrem čokolád a došli ke stejnému závěru – větší výběr vede ke snížení lidské motivace. Řada následných studií také ukázala, že rostoucí počet dostupných možností vyvolává pocity úzkosti, neštěstí a nespokojenosti. To však odporuje přesvědčení společnosti, že větší výběr je lepší pro naše blaho. Ve skutečnosti nám větší výběr způsobuje právě rozhodovací paralýzu a jsme jako oslík, který neví z jaké otýpky sena si kousnout.

V knize The Paradox of Choice se Barry Schwartz pokouší tento paradox vysvětlit:

„Autonomie a svoboda volby jsou zásadní pro náš blahobyt a volba je rozhodující pro svobodu a autonomii. Nicméně, ačkoli moderní Američané mají větší výběr než kterákoli skupina lidí kdy předtím, a tedy pravděpodobně i větší svobodu a autonomii, nezdá se, že bychom z toho měli psychologický prospěch. Nikdy jsme neměli tolik možností, pokud jde o lásku a vztahy, práci, cestování, zábavu, nápady, cíle a tak dále, ale můžeme sebevědomě říci, že jsme spokojenější?”

Více možností tedy neznamená více tržeb a prodejů, více možností vede zákazníka k jeho nerozhodnosti a na to by manažeři, majitelé firem a obchodníci měli myslet. 

JANA PŘIBYLOVÁ, analytička Liberálního institutu, zabývá se ekonomikou Jižní Ameriky a obchodními vztahy mezi Evropou a Jižní Amerikou

Foto: Pixabay

Zdroj: Jana Přibylová 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Schmarcz: Ve volbách jde hlavně o nabídku budoucnosti, ale kampaň se nese ve stínu minulosti

18.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Jak budeme v Česku žít? Nejspíše pořád relativně dobře. Ne díky politikům, ale protože prostě naše země patří mezi nejvyspělejší na světě a to nezmizí jen tak. Žádný z kandidujících subjektů však nepůsobí dojmem, že ví, jak dojít k vyšší prosperitě a především, že má sílu a vůli to naplnit. Základem je negace, nenávist a odsouzení minulosti - ať už za ni může kdokoli. Pak je zde hromada frází a populistických slibů. Budovatele lepší budoucnosti byste hledali marně.

Největší vodní elektrárna v Africe. Naděje nebo důvod sporů?

17.09.2025, Autor: Vojtěch Benda

Etiopie je jedním z nejchudších států na světě. Její zemědělství je silně závislé na podnebí a podstatná část země není elektrifikovaná. Slavnostní otevření jedné z 20 největších vodních elektráren na světě přináší  obyvatelům naději, že se jejich životy výrazně zlepší. Navzdory tomu přehrada na Modrém Nilu vyvolává obavy Egypta a Súdánu. Obě země se obávají nedostatku sladké vody.

Obrana koupí zbraně České zbrojovky za čtyři miliardy korun

15.09.2025, Autor: Marek Hájek

Ministerstvo obrany uzavřelo s Českou zbrojovkou smlouvu za 4,26 miliardy korun na dodávky zbraní pro armádu až do roku 2031. Je to další krok v modernizaci našich ozbrojených složek, nebo jen drahý podpis bez záruk? 

Schmarcz: Armáda jako drahý koníček? Ani nápad, zbrojení je dobré pro byznys

13.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Opozice brblá, že armáda je drahá. A že raději máme šetřit peníze pro „našelidi“. Zejména její proruská část, ANO alespoň uznává růst výdajů na obranu coby nutnost v čase, kdy Moskva čím dál více chřestí zbraněmi. Ale i kdyby tvrzení o „zbytečnosti“ větších investic do vojska nebylo vrcholně nezodpovědné, je navíc hloupé.

Jaderná renesance: Sázka na čistou energii, nebo riskantní hazard?

10.09.2025, Autor: Josef Neštický

Jaderná energie zažívá letos nevídaný comeback. Rostoucí poptávka po čistých zdrojích a globální investice přesahující 60 miliard dolarů slibují novou éru, ale investoři zůstávají opatrní – vysoké náklady, regulační nejistoty a stín minulých katastrof zůstávají. 

Švehla: Jásání kolem růstu příjmů je zrádné

10.09.2025, Autor: Martin Švehla

Tak jsme se na začátku září dozvěděli, že rostou reálné příjmy, a že je tedy česká ekonomika ve formě. Na zpravodajských webech se ve stejný den objevil titulek “Průměrná mzda reálně vyrostla o 5,3 procenta, je 49 402 korun”, což je velmi zavádějící interpretace jinak správných čísel. Podívejme se na realitu.

Švehla: Volkswagen – příliš velká firma se s klienty moc nebaví

05.09.2025, Autor: Martin Švehla

Moderní auta poskytují nejen jízdní vlastnosti, ale také určité schopnosti, které bychom mohli shrnout jako informační komfort: navigace nejen ukazuje cestu, ale nabízí také objízdné trasy v případě dopravních omezení, sleduje povolenou rychlost, jízdní pruhy a v případě selhání řidiče koriguje jízdu. Všechno dohromady pak řídí software, který se do auta nahrává a také se aktualizuje.