Administrativní zátěž podnikatelů navzdory slibům znovu roste, stát nepomáhá

10.06.2022, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Administrativní zátěž podnikatelů navzdory slibům znovu roste, stát nepomáhá

Navzdory slibům všech dosavadních polistopadových vlád české podnikatele stále trápí přebujelá státní byrokracie, takže zbytečnou administrativou tráví stovky hodin ročně. I když poslední roky naznačovaly, že by se situace mohla pomalu měnit k lepšímu, loňská čísla svědčí o opaku.


„V roce 2017 strávil každý podnikatel byrokracií 247 hodin, do roku 2020 klesl tento počet na 223,“ připomíná údaje Liberálního institutu Michael Dobrovolný, manažer společnosti Smart Office & Companies ze skupiny PKF Apogeo.
„Loni to už ale zase bylo 272 hodin,“ říká Dobrovolný a pokračuje: „Není ovšem divu, když podnikatelé mají vůči státu až 2000 různých povinností a dohlíží na ně na 200 úřadů a institucí.“
V průměrné firmě tak podle Dobrovolného stráví jeden zaměstnanec sedm týdnů prací pro stát a ne pro zákazníka.
Situaci zhoršují kontroly
Navíc i v době, kdy covidovou krizi vystřídala válka, probíhají stále běžné rutinní kontroly, které i v klidnějších časech přispívaly k neúměrné administrativní zátěži podnikání. „Podle posledního měření administrativní zátěže, které v roce 2016 uskutečnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, si splnění všech povinností vyplývající z právních předpisů vyžádalo ročně částku 71 095 478 958 korun. Nové měření by mělo MPO provést do konce roku 2022,“ upřesňuje předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) Josef Jaroš.
„V minulosti se sice podařilo sjednotit data účinnosti nové legislativy na dva dny v roce – k prvnímu lednu a prvnímu červenci -, to v této turbulentní době ale nestačí,“ vysvětluje Jaroš. „Firmy potřebují klid na práci a investování, vláda by jim měla dát pevné body alespoň na půl roku, pak si řekneme, co bude dál,“ vyzývá.
V oblasti snižování administrativní zátěže vkládá AMSP ČR naděje například do projektu Jednotného portálu evidence kontrol (JePEK), který představilo MPO. Ten je součástí Národního plánu obnovy a klade si za cíl zlepšit koordinaci kontrolních orgánů.
„Stát zatím neposkytuje podnikatelům žádnou podporu v tom smyslu, že by uvedl přehledně, na jednom místě, informace o jejich právech a povinnostech,“ konstatuje Dobrovolný. „Je pouze na nich, zda se pokusí prokousat tou džunglí sami, nebo si zaplatí odborníka. Takové poradenství ale obvykle nepokryje všechny oblasti,“ dodává.
Podnikání se navíc týká množství zákonů a vyhlášek. Podle Michaela Dobrovolného jsou jich tisíce. Index byrokracie podle metodiky Liberálního institutu přitom zahrnuje do výpočtu pouze byrokratickou zátěž vycházející z činností, které vyžaduje zákon.
Foto: Pixabay
Zdroj: Spindoctors


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Schmarcz: Ve volbách jde hlavně o nabídku budoucnosti, ale kampaň se nese ve stínu minulosti

18.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Jak budeme v Česku žít? Nejspíše pořád relativně dobře. Ne díky politikům, ale protože prostě naše země patří mezi nejvyspělejší na světě a to nezmizí jen tak. Žádný z kandidujících subjektů však nepůsobí dojmem, že ví, jak dojít k vyšší prosperitě a především, že má sílu a vůli to naplnit. Základem je negace, nenávist a odsouzení minulosti - ať už za ni může kdokoli. Pak je zde hromada frází a populistických slibů. Budovatele lepší budoucnosti byste hledali marně.

Největší vodní elektrárna v Africe. Naděje nebo důvod sporů?

17.09.2025, Autor: Vojtěch Benda

Etiopie je jedním z nejchudších států na světě. Její zemědělství je silně závislé na podnebí a podstatná část země není elektrifikovaná. Slavnostní otevření jedné z 20 největších vodních elektráren na světě přináší  obyvatelům naději, že se jejich životy výrazně zlepší. Navzdory tomu přehrada na Modrém Nilu vyvolává obavy Egypta a Súdánu. Obě země se obávají nedostatku sladké vody.

Obrana koupí zbraně České zbrojovky za čtyři miliardy korun

15.09.2025, Autor: Marek Hájek

Ministerstvo obrany uzavřelo s Českou zbrojovkou smlouvu za 4,26 miliardy korun na dodávky zbraní pro armádu až do roku 2031. Je to další krok v modernizaci našich ozbrojených složek, nebo jen drahý podpis bez záruk? 

Schmarcz: Armáda jako drahý koníček? Ani nápad, zbrojení je dobré pro byznys

13.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Opozice brblá, že armáda je drahá. A že raději máme šetřit peníze pro „našelidi“. Zejména její proruská část, ANO alespoň uznává růst výdajů na obranu coby nutnost v čase, kdy Moskva čím dál více chřestí zbraněmi. Ale i kdyby tvrzení o „zbytečnosti“ větších investic do vojska nebylo vrcholně nezodpovědné, je navíc hloupé.

Jaderná renesance: Sázka na čistou energii, nebo riskantní hazard?

10.09.2025, Autor: Josef Neštický

Jaderná energie zažívá letos nevídaný comeback. Rostoucí poptávka po čistých zdrojích a globální investice přesahující 60 miliard dolarů slibují novou éru, ale investoři zůstávají opatrní – vysoké náklady, regulační nejistoty a stín minulých katastrof zůstávají. 

Švehla: Jásání kolem růstu příjmů je zrádné

10.09.2025, Autor: Martin Švehla

Tak jsme se na začátku září dozvěděli, že rostou reálné příjmy, a že je tedy česká ekonomika ve formě. Na zpravodajských webech se ve stejný den objevil titulek “Průměrná mzda reálně vyrostla o 5,3 procenta, je 49 402 korun”, což je velmi zavádějící interpretace jinak správných čísel. Podívejme se na realitu.

Švehla: Volkswagen – příliš velká firma se s klienty moc nebaví

05.09.2025, Autor: Martin Švehla

Moderní auta poskytují nejen jízdní vlastnosti, ale také určité schopnosti, které bychom mohli shrnout jako informační komfort: navigace nejen ukazuje cestu, ale nabízí také objízdné trasy v případě dopravních omezení, sleduje povolenou rychlost, jízdní pruhy a v případě selhání řidiče koriguje jízdu. Všechno dohromady pak řídí software, který se do auta nahrává a také se aktualizuje.