Čínský zpracovatelský průmysl se už pátý měsíc v řadě zmenšuje, a i když se některé ukazatele mírně zlepšují, celkový obraz zůstává ponurý. Jaké jsou příčiny tohoto poklesu a proč by nás měl zajímat vývoj v zemi, která je pro mnohé z nás jen vzdálenou „továrnou světa“?
Čína na křižovatce: Pátý měsíc pod čarou
Když se řekne Čína, většina z nás si představí obrovské továrny, nekonečné výrobní linky a levné zboží zaplavující světové trhy. Jenže tahle mašina, která desítky let jela na plné obrátky, teď zadrhává. Podle dat oficiálního čínského Národního statistického úřadu dosáhl index nákupních manažerů (PMI) ve zpracovatelském průmyslu za srpen hodnotu 49,4 bodu. To je sice o chlup lepší než červencových 49,3, ale stále pod magickou hranicí 50 bodů, která odděluje růst od poklesu. Jinými slovy, čínský průmysl se už pátý měsíc v řadě zmenšuje.
A přestože index produkce mírně vzrostl na 50,8 bodu, což naznačuje, že některé továrny začínají zase víc vyrábět, celkový obraz je daleko od optimistického. Na rozdíl od průmyslu se sektor služeb a stavebnictví drží nad vodou – jejich PMI dosáhl 50,3 bodu, což je o něco víc než červencových 50,1.To ukazuje, že čínská ekonomika není úplně na kolenou, ale spíš hledá novou rovnováhu.
Proč továrny zpomalují?
Jedním z hlavních viníků je dlouhodobá realitní krize, která v Číně podkopává nejen stavebnictví, ale i celé řetězce spojené s výrobou oceli či cementu. Když se nestaví, netáhnou ani další odvětví. K tomu přidejme slabou domácí poptávku – Číňané šetří, a tak továrny nemají komu prodávat. Deflační tlaky, tedy klesající ceny, situaci ještě zhoršují.
A pak jsou tu globální faktory. Geopolitické napětí, zejména obchodní spory s USA a rostoucí protekcionismus v Evropě, omezují čínský export. Zatímco v září 2024 export rostl jen o 2,4 %, v červenci 2025 se meziročně zvýšil o 7,2 %, hlavně díky dodávkám do jihovýchodní Asie. Vývoz do USA však dál klesá. Připomeňme si, jak to bylo před deseti lety – Čína tehdy exportovala jako o život, bez větších překážek. Dnes je svět jiný, plný cel a politických bariér.
A nesmíme zapomenout na strukturální problémy. Čína se snaží přejít od levné výroby k high-tech odvětvím, jako jsou polovodiče nebo elektromobilita, v rámci strategie Made in China 2025. Jenže tahle transformace není zdarma a přináší bolestivé přechodné období. K tomu se přidává demografická krize – klesající počet lidí v produktivním věku znamená méně rukou ve fabrikách a méně peněz v oběhu.
Co to znamená pro nás?
Možná si říkáte, proč by nás měl zajímat pokles čínského průmyslu, když je to tisíce kilometrů daleko. Odpověď je jednoduchá: globalizace. Čína je sice pro Českou republiku až 17. nejvýznamnějším exportním trhem, ale její vliv na nás je mnohem větší, než se zdá. Podle odhadů znamená pokles růstu čínské ekonomiky o 1 procentní bod pokles růstu české ekonomiky o zhruba 0,3 procentního bodu. Jak je to možné? Jde o nepřímý dopad přes Německo, naše hlavní odbytiště. Když Čína zpomalí, německé firmy, které do Číny hodně vyvážejí, mají menší zakázky – a to se odrazí i na českých dodavatelích.
A pak je tu ještě naše závislost na čínských dodávkách. Více než 70 % počítačů, elektroniky a optických přístrojů, které v Česku používáme, pochází právě z Číny. Pokud by se tamní průmysl dostal do větších potíží a dodávky by se zadrhly, český průmysl by to pocitil okamžitě. A to nemluvím o rostoucí konkurenci – čínské firmy jako BYD nebo Xiaomi tlačí na evropské trhy, ať už jde o elektromobily, nebo spotřební elektroniku. Pro české výrobce to znamená tvrdší boj o zákazníky.
Tři možné cesty
Nejpravděpodobnější scénář, který analytici nazývají „řízeným zpomalením“, počítá s tím, že růst HDP zůstane v příštích dvou letech kolem 4–4,5 %. Čína by se měla víc zaměřit na domácí spotřebu a technologickou soběstačnost, i když průmysl zůstane slabší. Ale co když se situace zhorší? Pesimistický scénář varuje před „tvrdým přistáním“ – pokud realitní krize eskaluje, finanční trhy se zhroutí nebo mezinárodní sankce zesílí, mohlo by to znamenat pokles HDP i průmyslové výroby. Naopak optimistický výhled věří v úspěšnou transformaci ekonomiky, stabilizaci realit a technologický průlom, který by spustil novou vlnu růstu.
Klíčový bude stav realitního trhu, geopolitické klima a schopnost Pekingu inovovat a intervenovat. A samozřejmě demografie – stárnoucí populace není něco, co se dá vyřešit ze dne na den.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Petr Poreba
Zdroj info: Oficiální čínský Národní statistický úřad (NBS), Finská centrální banka BOFIT, UniCredit Bank, n-tv.de
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
