Americké finanční trhy jsou v očekávání. Na zasedání 16.–17. září by mohl Federální rezervní systém (Fed) snížit úrokové sazby, což by mohlo být prvním krokem k uvolnění měnové politiky po letech zpřísňování. Jaké jsou důvody tohoto očekávaného obratu a co to znamená pro nás v Česku?
Dopady americké měnové politiky na českou ekonomiku
Základní úroková sazba Fedu, tedy americké centrální banky, je aktuálně v pásmu 4,25–4,50 %. To je o něco méně než před rokem, kdy sazby dosahovaly vrcholu 5,25–5,50 %, nejvyšší úrovně za dvě desetiletí. Teď ale trhy téměř jistě počítají se snížením – možná o čtvrt procentního bodu, možná dokonce o půl. Proč? Srpnová statistika ukázala pouhých 22 000 nových pracovních míst v USA, místo očekávaných 75 000, a míra nezaměstnanosti se vyšplhala na 4,3 %, což je čtyřleté maximum. Inflace sice klesá z rekordních 9 % v roce 2022, ale stále se drží na 3 %, tedy nad cílem Fedu 2 %.
Tahle čísla nejsou jen suchou statistikou. Jsou to signály, že americká ekonomika zpomaluje, a Fed, který má za úkol udržet balanc mezi cenovou stabilitou a zaměstnaností, na to musí reagovat. Ale co to znamená pro nás? Když Amerika mění kurz, dopady cítíme i v Česku – ať už jde o kurz koruny, nebo podmínky pro naše exportéry.
Historická horská dráha
Ještě v roce 2020, uprostřed pandemie, Fed srazil sazby na rekordní minimum 0–0,25 %, aby podpořil ekonomiku v krizi. Pak přišla inflační vlna a od jara 2022 do poloviny 2023 Fed zvyšoval sazby jedenáctkrát, až na zmíněných 5,25–5,50 %. Bylo to jako šlápnout na brzdu, aby se auto neskutálelo z kopce. Od září 2024 ale začal obrat. Ekonomika se ochlazovala, trh práce slábl, a tak Fed začal sazby pomalu snižovat. Dnes jsme na rozcestí – a investoři v USA už mají jasno. Sází na to, že Fed bude „holubičí“, tedy nakloněný uvolnění politiky.
Hrozí inflační přízrak, nebo recese?
Není ale všechno tak jednoduché. I když trhy snížení sazeb očekávají a akciové indexy v USA rostou na historická maxima, názory se liší. Na jedné straně stojí ti, kdo volají po rychlém uvolnění. Předseda Fedu Jerome Powell v srpnu 2025 naznačil, že trh práce potřebuje podporu, a člen Rady guvernérů Christopher Waller dokonce tlačí na razantnější snížení, aby se předešlo recesi. Na druhé straně jsou varování. Inflace je stále nad cílem a její opětovný růst by mohl být jako oheň, který se vymkne kontrole. David Solomon z Goldman Sachs varuje před příliš rychlým uvolněním. A co víc, někteří analytici upozorňují na tzv. „sell-the-news“ efekt – trhy už snížení započítaly, a když k němu dojde, může paradoxně přijít výprodej.
A pak je tu ještě politika. Administrativa Donalda Trumpa vyvíjí na Fed tlak, aby sazby snižoval rychleji, což zpochybňuje jeho nezávislost. Není to poprvé, co se politika míchá do ekonomiky.
Co to znamená pro Česko? Koruna sílí, exportéři trpí
Americký dolar oslabuje, což posiluje českou korunu – aktuální kurz je kolem 20,85 – 20,89 Kč/USD. Na první pohled dobrá zpráva, ale není to tak jednoznačné. Silná koruna je pro naše exportéry jako břemeno na zádech – jejich výrobky jsou v zahraničí dražší a zisky v domácí měně klesají. Naopak dovozci si mnou ruce, protože dovoz je levnější, což může pomoci tlumit inflaci u nás. A co Česká národní banka? Ta má stále vyšší sazby než Fed, což korunu podporuje, ale dlouhodobě by silná měna mohla otevřít cestu k dřívějšímu snížení sazeb i u nás.
Přesto zůstává riziko. Volatilita na trzích po rozhodnutí Fedu může otřást i českými firmami a investory. Jak jsme viděli v minulosti, když Amerika kýchne, Česko se snadno nachladí. Stačí si vzpomenout na rok 2008, kdy americká hypoteční krize zasáhla i naše banky a ekonomiku.
Nejistota jako stálý společník
Co nás tedy čeká? Zářijové snížení sazeb Fedu je téměř jisté, ale bude to jen první krok. Budoucí rozhodnutí budou záviset na datech – pokud inflace zůstane tvrdohlavá nebo trh práce bude dál slábnout, můžeme očekávat další snižování. Na základě trendů lze odhadovat, že do konce roku 2025 by sazby mohly klesnout ještě o dalšího půl procentního bodu. Ale co když přijde recese? Nebo naopak inflační šok? A co když politický tlak na Fed přetrvá?
Rozhodnutí Fedu příští týden nebude jen americkou záležitostí. Snížení úrokových sazeb může být impulsem pro tamní ekonomiku, ale pro nás v Česku přináší smíšené zprávy – od silnější koruny až po rizika pro exportéry.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Marek Hájek
Zdroj info: n-tv.de
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
