Ratingová agentura Fitch nedávno snížila fiskální výhled Polska na negativní. Důvodem jsou rekordní výdaje na obranu a politická patová situace, která brání nezbytným reformám.
Když se podíváme na východ, vidíme Polsko jako pevnost, která se snaží chránit nejen sebe, ale i celou Evropu. Jenže za tuto obrannou zeď platí vysokou cenu. Ratingová agentura Fitch Ratings snížila fiskální výhled Polska ze stabilního na negativní, přičemž dlouhodobý rating zůstává na úrovni „A-“. Důvody? Rekordní výdaje na obranu a politický pat, který brání reformám.
Obrana za každou cenu?
Polsko se v roce 2025 rozhodlo investovat do obrany neuvěřitelných 4,7 % svého HDP, což je podle dat Fitch nejvyšší podíl v rámci NATO. To znamená asi 190 miliard zlotých, v přepočtu zhruba 1,1 bilionu korun. Pro srovnání, ještě v roce 2021 dávalo Polsko na obranu „jen“ 2,2 % HDP. Důvod je jasný – geopolitická situace ve východní Evropě, zejména pokračující rusko-ukrajinský konflikt a nedávné incidenty, jako narušení vzdušného prostoru ruskými drony, nutí Varšavu jednat.
Schodek veřejných financí má podle odhadů Fitch dosáhnout v roce 2025 alarmujících 6,9 % HDP, zatímco medián zemí s ratingem „A“ je pouze 2,9 %. Ještě v roce 2021 byl polský deficit na úrovni 1,7 % HDP. Celkové vládní výdaje navíc vzrostly na téměř 50 % HDP oproti 43,6 % před čtyřmi lety. Tato čísla ukazují, že Polsko jede na dluh – a to doslova. Veřejný dluh by mohl do roku 2027 dosáhnout 68 % HDP, což je výrazně nad průměrem zemí se stejným ratingem.
Politický pat jako brzda pokroku
Není to ale jen o penězích na obranu. Velkým problémem je politická situace v Polsku. Prezident Karol Nawrocki, zvolený v červnu 2025 a zastupující národně-konzervativní proud, má právo veta, kterým blokuje klíčové reformy vlády premiéra Donalda Tuska. Výsledek? Politický pat, který znemožňuje fiskální konsolidaci, tedy snižování deficitu a stabilizaci veřejných financí. Jak uvádí Fitch, hluboká polarizace mezi vládou a opozicí, podporovanou prezidentem, zhoršuje schopnost země řešit své rozpočtové problémy.
Představte si to jako auto, které jede z kopce bez brzd. Vláda chce šlápnout na pedál, ale prezident drží volant a odmítá zatáčet. Nawrocki navíc odmítá zvyšování daní a podporuje sociální programy, což rozpočet zatěžuje ještě více. Evropská komise situaci sleduje a odhaduje deficit na 6,4 % HDP pro rok 2025, přičemž vyzývá Polsko k reformám. Zároveň ale uznává, že výdaje na obranu jsou vzhledem k bezpečnostní situaci částečně oprávněné.
Ekonomika roste, ale za jakou cenu?
Přes všechny tyto problémy polská ekonomika paradoxně roste. Podle dostupných dat se růst HDP v roce 2025 pohybuje mezi 3,2 a 3,9 %, což je na evropské poměry slušný výkon. Jenže růst není všechno. Jak upozorňují analytici Fitch, MMF i OECD, vysoké výdaje na obranu a sociální programy tlačí rozpočet do červených čísel. Někteří ekonomové volají po reformách penzijního systému a veřejných financí, zatímco jiní argumentují, že v době geopolitické nejistoty jsou zvýšené výdaje nevyhnutelné.
Když se podíváme zpět, vidíme, že před rokem 2020 byla fiskální politika Polska relativně vyvážená. Pandemie a ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 ale vše změnily. Deficit se za pár let vyšplhal z 1,7 % na téměř 7 % HDP.
Co to znamená pro Česko?
A jak se to dotýká nás? Polsko je naším klíčovým sousedem a ekonomickým partnerem, takže jeho problémy nejsou jen jeho záležitostí. Na jednu stranu rostoucí polské mzdy vytvářejí tlak na český trh práce a konkurenceschopnost našich firem. Na druhou stranu vysoké výdaje na obranu otevírají příležitosti pro české společnosti v obranném průmyslu – ať už jde o dodávky techniky, nebo spolupráci na infrastrukturních projektech.
Zároveň je tu i riziko. Růst veřejného dluhu v Polsku může destabilizovat finanční trhy v celém regionu, což by se dotklo i nás. Přesto musíme uznat, že posilování polské obrany má pro Česko i pozitivní význam – silný soused znamená větší bezpečnost pro všechny. Otázka je, zda fiskální rizika nepřeváží.
Co čeká Polsko v příštích letech?
Pokud se nepodaří prosadit fiskální reformy, hrozí další zhoršení situace. Fitch varuje, že pokračování vysokých výdajů na obranu a sociální transfery může udržet deficit a zadlužení na vysoké úrovni až do roku 2027. V nejhorším případě by mohl být rating Polska snížen, což by zvýšilo náklady na obsluhu dluhu. Naopak optimistický scénář počítá s tím, že tlak EU a finančních trhů donutí Varšavu k postupné konsolidaci.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Marek Hájek
Zdroj info: politico.eu, analýzy Fitch Ratings
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
