V prostředí klesající inflace bude následující rok ve znamení snižování úrokových sazeb ze strany ČNB. To povede ke snižování výnosů dluhopisů, a tedy nárůstu jejich cen. Proto představují dluhopisy již nyní velmi zajímavou investiční příležitost. Při tom je ovšem potřeba zohlednit následující faktory: výběr vhodných dluhopisů z hlediska jejich doby do splatnosti, správný okamžik nákupu dluhopisů a odhad okamžiku jejich budoucího prodeje.
Hlavním faktorem ovlivňujícím českou ekonomiku v roce 2023 byla a nadále zůstává vysoká míra inflace, a to i přesto, že od ledna tohoto roku výrazně poklesla. Připomeňme si, že lednová míra inflace byla 17,5 % a od té doby zaznamenáváme každý měsíc stále nižší hodnoty. V červnu tohoto roku se poprvé od ledna 2022 dostala míra inflace pod 10 % a v září byla dokonce na úrovni 6,9 %. Teprve za této situace může bankovní rada ČNB zvažovat případné snížení úrokových sazeb. Hlavní úroková sazba v ekonomice, tzv. repo sazba, je od června 2022 na úrovni 7 %. Nicméně bankovní rada na svém zasedání 2. listopadu 2023 ponechala repo sazbu beze změny. Část trhu tím byla překvapena, nicméně podle mého názoru bylo toto rozhodnutí správné vzhledem k přetrvávajícím rizikům zvýšené inflace i v budoucím období. Zde bych zmínil hlavně očekávané zvýšení cen energií v příštím roce a některé dopady konsolidačního balíčku připraveného vládou. Navíc říjnová inflace bude s největší pravděpodobností nominálně vyšší než ta zářijová, a to vzhledem k nízké srovnávací základně z minulého roku. Tam totiž fungoval úsporný tarif, který snížil ceny energií v posledních třech měsících minulého roku.
Je zde ovšem další nebezpečí v případě rychlého snižování úrokových sazeb ze strany ČNB. Každé snížení úrokových sazeb má přímý vliv na oslabování české koruny vůči hlavním světovým měnám. Ve svém boji proti inflaci ČNB nezvyšovala úrokové sazby, ale vsadila na silnou korunu, což vyhlásil guvernér Aleš Michl v prosinci minulého roku. Toto již nyní neplatí. V létě totiž ČNB formálně ukončila intervenční režim poté, co stejně téměř rok ve prospěch koruny aktivně nezasahovala. Toto rozhodnutí má hlubokou logiku v tom, že bylo nutné korunu alespoň slovně uvolnit před tím, než začne ČNB snižovat úrokové sazby. Od tohoto rozhodnutí koruna oslabila ze svého maxima cca 23,30 CZK/EUR až na úroveň 24,70 CZK/EUR. Poté, co bankovní rada 2. listopadu 2023 poměrem hlasů 5:2 rozhodla o ponechání repo sazby na úrovni 7 %, koruna skokově posílila na 24,40 CZK/EUR vzhledem k tomu, že trh již zabudoval do kurzu koruny očekávané snížení. Vzhledem k tomu je otázkou, zda ČNB přistoupí ke snížení úrokových sazeb ještě v tomto roce, např. na posledním měnovém zasedání dne 21. prosince 2023. Každé takové snížení totiž zmenšuje úrokový diferenciál mezi korunou na straně jedné a eurem a dolarem na straně druhé. Tento diferenciál se za poslední měsíce výrazně snížil už tím, že jak ECB, tak i FED výrazně zvyšovaly úrokové sazby.
Případné snižování úrokových sazeb bude mít dopad i do výnosů dluhopisů, které budou také klesat. Ještě na konci října byl výnos 10letého referenčního státního dluhopisu téměř 5 % a na začátku listopadu poklesl přibližně na 4,5 %. Obecně platí, že snížení úrokových sazeb v ekonomice, a tedy i snížení výnosů dluhopisů, vede k nárůstu jejich ceny. Toto se projeví hlavně u dluhopisů s dlouhou dobou do splatnosti. Dluhopisy se tak po několika letech opět dostávají do centra pozornosti investorů. Vzhledem k budoucímu poklesu jejich výnosů se bude hlavně v roce 2024 jednat o velmi zajímavou investiční příležitost. Při tom je ovšem potřeba zohlednit následující faktory: výběr vhodných dluhopisů z hlediska jejich doby do splatnosti, správný okamžik nákupu dluhopisů a odhad okamžiku jejich budoucího prodeje. Hlavně výběr dluhopisů z hlediska jejich doby do splatnosti je důležitý v tom, že při poklesu výnosů pravděpodobně dojde k různému poklesu pro různé splatnosti, tedy k určitému zdeformování výnosové křivky. Toto platí nejen v České republice, ale též v USA a v Evropě. Tento celosvětový budoucí pokles úrokových sazeb a výnosů dluhopisů dává též prostor pro růst cen akcií. Proto rok 2024 může být ve znamení býčího trhu, kdy akciové indexy, stejně jako jednotlivé akciové tituly porostou.
Celkově ovšem budou finanční trhy ovlivněny geopolitickou situací, která se v posledním období výrazně zhoršuje, ať se to již týká stále probíhající války na Ukrajině nebo současného izraelsko – palestinského konfliktu. Ten může mít ve střednědobém horizontu výrazný dopad na růst ceny ropy a energií obecně. Potom by se právě slabá koruna, která zvýhodňuje export, mohla stát velkou nevýhodou pro naši otevřenou ekonomiku.
doc. RNDr. Petr Budinský, CSc., prorektor pro strategii a mezinárodní vztahy, člen představenstva, Vysoká škola finanční a správní, a. s.
Článek převzat se souhlasem OVB Allfinanz, a.s.z www.ovbjournal.cz
Foto: Pixabay
Autor: Petr Budinský
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
