Prověřujete si důkladně ojeté vozidlo či nemovitost, než si jej koupíte? A stalo se vám někdy, že jste zakoupili auto či nemovitost a kvalita neodpovídala tomu, co bylo prodávajícím slibováno? Pak nejste sami a narazili jste na problém asymetrických informací známým jako Lemon market theory, do češtiny lze přeložit jako teorie ojetých “šunek”.
Teorie “šunek” je koncept, který byl poprvé představen v roce 1970 americkým ekonomem Georgem Akerlofem ve článku „The Market for ‚Lemons‘: Quality Uncertainty and the Market Mechanism“ (Trh s „šunkami“: Nejistota kvality a mechanismus trhu). Tato teorie popisuje problém informační asymetrie mezi prodávajícím a kupujícím, který velmi často vede k tržním neefektivitám.
Podle této teorie se trh chová podobně jako trh s použitými automobily, kde existuje problém s kvalitou vozidel, který ztěžuje rozhodování kupujícím. V tomto případě je prodávající vždy lépe informován o skutečné kvalitě vozidla než kupující. Prodávající tak může mít větší motivaci prodávat vozidla nízké kvality za vyšší cenu, přičemž pro kupujícího je těžké odhalit skutečnou hodnotu vozidla.
Důsledkem asymetrické informace na trhu je, že kupující budou nejistí a budou očekávat nižší kvalitu produktu. To vede k tomu, že na trhu převládá nízká kvalita a nižší ceny, zatímco vysoká kvalita se stahuje z trhu. Tento jev může mít za následek snížení celkového množství obchodů a v konečném důsledku zhoršení efektivity trhu.
Aby byl tento problém řešen, je třeba snížit informační asymetrii mezi prodávajícím a kupujícím. Jedním z možných řešení je zavedení nezávislé certifikace nebo záruky kvality, která by kupujícímu poskytla jistotu o kvalitě produktu. Tím by se mohla obnovit důvěra na trhu a zvýšilo by se množství a efektivita transakcí.
Teorie citronového trhu přinesla důležité poznatky do oblasti ekonomie a vysvětluje mechanismy, které se uplatňují na trzích s nejistou kvalitou produktů. Pomohla také otevřít diskuzi o ochraně spotřebitelů a roli vlády při regulaci trhů. Nejběžnějším příkladem lemon market theory je právě trh s ojetými vozy. Ovšem problém asymetrie informací vzniká i v mnoha jiných odvětvích.
Trh s pojištěním
V oblasti pojištění dochází také k problému asymetrické informace. Například u zdravotního pojištění může osoba, která si žádá o pojištění, mít lepší informace o svém zdravotním stavu než pojišťovna. Tím může být narušena rovnováha na trhu, kdy zdravé jedince znevýhodňuje větší riziko zdravotních problémů u jiných osob. Respektive neefektivita se projevuje ve stejné ceně pojištění pro zdravé osoby i pro osoby s vysokým rizikem zdravotních problémů.
Trh s elektronikou
V případě elektroniky může existovat rozdíl mezi deklarovanými a skutečnými vlastnostmi výrobků. Prodávající může nadhodnotit kvalitu a funkčnost elektronického zařízení, zatímco kupující nemusí mít dostatečné znalosti a informace, aby dokázal rozlišit mezi různými modely nebo zjistil, zda je produkt skutečně v souladu s reklamou.
Trh s nemovitostmi
Při prodeji nemovitostí rovněž nastává problém asymetrických informací. Prodávající může být lépe informován o skrytých vadách nemovitosti, jako je například strukturální poškození, zatímco kupující nemusí mít dostatečné znalosti nebo možnosti provést důkladnou prohlídku nemovitosti. To může vést k tomu, že kupující dostane nemovitost nižší kvality, než si myslel, a to za vyšší cenu.
Trh s potravinami
V potravinářském průmyslu může docházet ke klamání spotřebitelů ohledně kvality a složení potravin. Prodávající může záměrně překrucovat informace nebo používat nepoctivé praktiky, jako je maskování špatných surovin nebo falešné reklamy na výživové hodnoty. Kupující nemusí mít dostatečné prostředky ani odborné znalosti k tomu, aby posoudil skutečnou kvalitu a bezpečnost potravin.
Trh s finančními produkty
V oblasti finančních služeb a produktů může docházet k asymetrické informaci týkající se rizika a výnosnosti. Například, při investování do akcií nebo fondů může být investorovi prezentována zkreslená informace o historických výnosech nebo rizikovosti produktu. Kupující může být také nedostatečně informován o skrytých poplatcích a provizích spojených s investicí.
Tyto příklady ukazují, že Lemon Market theory se vyskytuje v různých odvětvích a má vliv prakticky na všechny z nás. A ruku na srdce, kdo z nás se s tímto problémem nesetkal?
Jana Přibylová, analytička Liberálního institutu
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
