Vysoké ceny pohonných hmot jsou samozřejmě nepříjemné. Likvidují zažité vzorce chování, odčerpávají z rozpočtů domácností, firem i rozpočtů veřejných (tedy opakovaně z rozpočtů nás všech) více peněz, než na kolik jsme byli zvyklí.
Vcelku pravidelně se proto od zahájení ruské agrese proti Ukrajině, která vystřelila ceny ropy, ozývá volání po dotování nafty a benzinu. Na první pohled to dává možná smysl – stát to zaplatí a lidé ušetří. Na druhý pohled se ale ukáže, že je to nerealizovatelné. Proč?
V České republice se rožně spotřebuje zhruba 8 miliard litrů pohonných hmot, z toho 6 miliard litrů nafty a 2 miliardy litrů benzinu (v roce 2021 to bylo přesně 6,050 miliardy litrů nafty a 2,008 miliardy litrů benzinu).
To máme zhruba 500 milionů litrů nafty a 166 milionů litrů benzinu měsíčně.
Tak, a teď si vezměme otázku: O kolik bychom chtěli stávající ceny snížit? O 10 korun? To by dělalo měsíční účtenku pro státní rozpočet ve výši 6,67 miliardy Kč. Samozřejmě za předpokladu, že by české čerpací stanice v pohraničí nevzali úrokem řidiči z Německa, Rakouska, Polska a Slovenska. To, že tento předpoklad stojí na hliněných nohou, nemusím dodávat.
Každý, kdo prosazuje dotování cen pohonných hmot si, vyjma přemýšlení nad tím, jak tuto ne zcela triviální operaci transferu peněz z veřejných rozpočtů udělat, tak může počítat náklad s jednoduchým vzorečkem:
MĚSÍČNÍ NÁKLADY = (500.000.000 x N) + (166.000.000 X B)
Kde za N dosaďte dotaci v Kč za 1 litr nafty a za B dotaci v Kč za 1 litr benzinu. Pokud byste chtěli dotovat ceny více měsíců, násobte výsledek tímto počtem měsíců. Pokud by to mělo být celoročně, násobte dvanácti.
Pak se podívejte na stav veřejných financí, na to, co před českými veřejnými financemi stojí (dozvuky covidu, humanitární krize spojná s válkou na Ukrajině, české předsednictví) a musíte realisticky konstatovat, že na to veřejné finance v aktuální kondici zkrátka nestačí. Protože veřejné finance nejsou peníze státu – jsou to vaše peníze, které zaplatíte na daních teď, nebo v podobě dluhu v budoucnu, ale zato s úroky.
ALEŠ ROD, je ekonom a vysokoškolský pedagog, působí jako ředitel výzkumu v Centru ekonomických a tržních analýz
Foto: Pixabay
Zdroj: Aleš Rod
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
