Kyberbezpečnost: Kybernetický incident zaznamenalo v roce 2020 až čtrnáct procent českých podniků

04.02.2022, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Kyberbezpečnost: Kybernetický incident zaznamenalo v roce 2020 až čtrnáct procent českých podniků

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil v rámci publikace „Využívání informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru – 2021“ také aktuální data o zkušenostech českých firem s kybernetickými incidenty.

V největší míře se s nimi setkaly velké firmy s více než 250 zaměstnanci a nejčastěji se jednalo útok, v důsledku kterého došlo k výpadku informačního systému.
Kybernetických útoků v Česku rapidně přibývá. S alespoň jedním bezpečnostním incidentem se v průběhu roku 2020 setkalo čtrnáct procent podniků s deseti a více zaměstnanci. Mezi velkými podniky s 250 a více zaměstnanci má takovou zkušenost dokonce dvacet devět procent z nich, mezi středně velkými to byla pětina. Nejčastěji se přitom jednalo o typ útoků DoS (Denial of Service, resp. odmítnutí služby), což je technika hackerů, prostřednictvím které způsobí přehlcení kapacity serveru nezvladatelným množstvím požadavků. Dalším typem častého útoku je napadení ransomwarem, který vyřadí IT systém nebo ukradne cenná data a útočník pak může např. vyžadovat výkupné.

Zkušenost s bezpečnostními incidenty ICT v roce 2020 v podnicích s 10 a více zaměstnanci v ČR

Zdroj: Český statistický úřad 2021

Zpráva ČSÚ konkrétně uvádí: „S rozšiřováním informačních a komunikačních technologií vzrůstá i riziko jejich napadení a poškození či zneužití získaných informací. Proto je důležité věnovat pozornost bezpečnosti ICT, která sleduje zabezpečení celé IT infrastruktury včetně koncových zařízení. V praxi to znamená ochranu před neoprávněnou fyzickou manipulací se zařízeními, zabezpečení přístupu k elektronickým datům a ochranu před jejich neoprávněnou manipulací, šifrování vzájemné komunikace i uložených dat a jejich pravidelné zálohování.“
Dobře na tom nejsme ani v mezinárodním srovnání. Podle Eurostatu mělo v roce 2019 zkušenost s alespoň jedním kybernetickým incidentem nejvíce podniků ve Švédsku (více než třicet procent). Česko ale zaujímá pomyslnou čtvrtou příčku s dvaceti jedna procenty, což je velmi vysoko nad evropským průměrem.

Podniky s 10 a více zaměstnanci v zemích EU a jejich zkušenost s bezpečnostními incidenty ICT v roce 2019

Zdroj: Eurostat, prosinec 2019

Se statistikami ČSÚ korespondují také aktuální data Policie ČR. Za loňský rok se totiž počet trestných činů v kyberprostoru zvýšil skoro o pětinu. Celkem tak policisté zaznamenali 9 518 incidentů a objasnit se podařilo přibližně čtvrtinu z nich. Loni policisté zaznamenali o poznání více případu vishingových útoků, kdy se útočníci během telefonického hovoru vydávají za bankéře či policisty, společně se spoofingem, tedy situací, kdy se útočníci maskují za pravé telefonní číslo, e-mail či webové stránky dané instituce.
Důkladné zabezpečení je často pohříchu bráno na příliš lehkou váhu a lidé mají zkrátka pocit, že se jich to netýká. S ohledem na rozšiřující se digitalizaci a častější využívání online nástrojů můžeme s jistotou předpokládat i rostoucí počet kybernetických útoků. A ty se netýkají pouze firem, kybernetickou bezpečnost často podceňují i jednotlivci. Phishingové maily plné gramatických chyb s podivným grafickým pozadím už jsou dávno minulostí. Útočníci dovedou vypadat skutečně věrohodně a dokážou tak ať už přímo nebo nepřímo získat Vaše citlivé údaje, přihlašovací hesla, nebo dokonce platební údaje.
Buďte proto opatrní, alespoň zběžně sledujte jaké jsou trendy v oblasti kybernetické bezpečnosti, vyvarujte se podezřelým emailům a skenujte QR kódy na veřejných prostranstvích s určitou mírou obezřetnosti.
ONDŘEJ VANÁČ, spoluzakladatel portálu Cyberblog – Vše o kybernetické bezpečnosti
Zdroj: ČSÚ, ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Schmarcz: Ve volbách jde hlavně o nabídku budoucnosti, ale kampaň se nese ve stínu minulosti

18.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Jak budeme v Česku žít? Nejspíše pořád relativně dobře. Ne díky politikům, ale protože prostě naše země patří mezi nejvyspělejší na světě a to nezmizí jen tak. Žádný z kandidujících subjektů však nepůsobí dojmem, že ví, jak dojít k vyšší prosperitě a především, že má sílu a vůli to naplnit. Základem je negace, nenávist a odsouzení minulosti - ať už za ni může kdokoli. Pak je zde hromada frází a populistických slibů. Budovatele lepší budoucnosti byste hledali marně.

Největší vodní elektrárna v Africe. Naděje nebo důvod sporů?

17.09.2025, Autor: Vojtěch Benda

Etiopie je jedním z nejchudších států na světě. Její zemědělství je silně závislé na podnebí a podstatná část země není elektrifikovaná. Slavnostní otevření jedné z 20 největších vodních elektráren na světě přináší  obyvatelům naději, že se jejich životy výrazně zlepší. Navzdory tomu přehrada na Modrém Nilu vyvolává obavy Egypta a Súdánu. Obě země se obávají nedostatku sladké vody.

Obrana koupí zbraně České zbrojovky za čtyři miliardy korun

15.09.2025, Autor: Marek Hájek

Ministerstvo obrany uzavřelo s Českou zbrojovkou smlouvu za 4,26 miliardy korun na dodávky zbraní pro armádu až do roku 2031. Je to další krok v modernizaci našich ozbrojených složek, nebo jen drahý podpis bez záruk? 

Schmarcz: Armáda jako drahý koníček? Ani nápad, zbrojení je dobré pro byznys

13.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Opozice brblá, že armáda je drahá. A že raději máme šetřit peníze pro „našelidi“. Zejména její proruská část, ANO alespoň uznává růst výdajů na obranu coby nutnost v čase, kdy Moskva čím dál více chřestí zbraněmi. Ale i kdyby tvrzení o „zbytečnosti“ větších investic do vojska nebylo vrcholně nezodpovědné, je navíc hloupé.

Jaderná renesance: Sázka na čistou energii, nebo riskantní hazard?

10.09.2025, Autor: Josef Neštický

Jaderná energie zažívá letos nevídaný comeback. Rostoucí poptávka po čistých zdrojích a globální investice přesahující 60 miliard dolarů slibují novou éru, ale investoři zůstávají opatrní – vysoké náklady, regulační nejistoty a stín minulých katastrof zůstávají. 

Švehla: Jásání kolem růstu příjmů je zrádné

10.09.2025, Autor: Martin Švehla

Tak jsme se na začátku září dozvěděli, že rostou reálné příjmy, a že je tedy česká ekonomika ve formě. Na zpravodajských webech se ve stejný den objevil titulek “Průměrná mzda reálně vyrostla o 5,3 procenta, je 49 402 korun”, což je velmi zavádějící interpretace jinak správných čísel. Podívejme se na realitu.

Švehla: Volkswagen – příliš velká firma se s klienty moc nebaví

05.09.2025, Autor: Martin Švehla

Moderní auta poskytují nejen jízdní vlastnosti, ale také určité schopnosti, které bychom mohli shrnout jako informační komfort: navigace nejen ukazuje cestu, ale nabízí také objízdné trasy v případě dopravních omezení, sleduje povolenou rychlost, jízdní pruhy a v případě selhání řidiče koriguje jízdu. Všechno dohromady pak řídí software, který se do auta nahrává a také se aktualizuje.