V listopadu poklesly tržby sportovišť o sedmdesát sedm procent. Zavřít museli divadla i „kulturáky“

10.12.2020, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
V listopadu poklesly tržby sportovišť o sedmdesát sedm procent. Zavřít museli divadla i „kulturáky“

Za normálních okolností na našem území funguje dvacet tři tisíc sportovních klubů a 1 083 sokolských jednot. V případě kultury lze podle informací portálu Česko v datech vyrazit do 278 divadel, 483 muzeí či 664 kulturních domů.
Všechny tyto organizace a prostory ale musely vlivem říjnových opatření omezit či dokonce úplně zastavit svůj provoz. Sport se musel s nižšími příjmy vypořádat už na jaře, v listopadu pak útraty ve sportovních zařízeních meziročně poklesly o sedmdesát sedm procent, vyplývá z údajů České spořitelny o karetních transakcích.
Protiepidemická opatření z letošního podzimu se znatelně promítla v útratách za sportovní vybavení či za využívání sportovišť. Epidemie Covid-19 zasáhla sport už v březnu, kdy útraty kartou v těchto kategoriích meziročně poklesly o více než 50 %. Vyplývá to z dat České spořitelny o transakcích jejích klientů. V létě se situace vrátila do běžného stavu a až do září lidé utráceli za sport více než o rok dříve. V polovině října se sportoviště znovu uzavřela, což se opět projevilo i na útratách.
„V říjnu klesly celkové útraty za sport oproti loňskému roku o čtrnáct procent a v listopadu přišel čtyřicet šest procentní meziroční propad. Nejvíce se dotkl sportovišť, kde objemy transakcí klesly v průběhu listopadu o sedmdesát sedm procent a jejich počet až o osmdesát dva procent,” uvádí analytička Tereza Hrtúsová z České spořitelny. Sportoviště tak nadále mohla prodávat pouze předplatné či sportovní vybavení. Ani v této oblasti se ale podle údajů České spořitelny nepodařilo obchodníkům dostat na úroveň předchozího roku. „Zájem o koupi sportovního vybavení z hlediska počtu provedených transakcí klesl mezi listopady 2019 a 2020 o více než padesát procent a objem transakcí byl oproti loňsku nižší o čtyřicet pět procent,“ doplňuje Hrtúsová.
Fotbal a atletika jako nejoblíbenější sporty
O sportovní vyžití se v českých obcích za běžných okolností stará bezmála dvacet tři tisíc sportovních klubů. Nejvyšší počet podle Národní sportovní agentury najdeme v Praze, na jejímž území se jich nachází přes 1 800. Na druhém místě je okres Brno-město s necelými šesti stovkami klubů. Při přepočtu na kraje se Praha posouvá až na páté místo. První pozici zaujímá Středočeský kraj, který nabízí sportovní vyžití v téměř 3 tisících klubů a na druhou jižní Moravu má náskok o více než 830 organizací. Nejřidší je zastoupení těchto spolků na Karlovarsku, kde zhruba 300 tisícům obyvatel slouží jen 517 sportovních klubů.
„Češi hrají nejčastěji fotbal. Organizovaně se mu věnuje 330 tisíc Čechů a devatenáct tisíc Češek. Následuje tenis s celkem padesát tisíci organizovanými jednotlivci a atletika s čtyřicet dva tisíci, kde je poměr mužů a žen vyrovnaný. Ženy dominují nad muži ve volejbale, gymnastice či jezdectví. Naopak lednímu hokeji se závodně věnuje třicet šest tisíc Čechů a necelé tři tisíce Češek,“ říká Tereza Hrtúsová, která vychází z čísel Českého statistického úřadu.
Nejméně sokolských jednot má Karlovarsko
Vedle zmíněné statistiky o sportovních klubech pak stojí český fenomén – Česká obec sokolská – jejíchž 1 083 jednot spadá do čtyřicet dva zastřešujících žup. V současnosti nese nejpočetnější župa název Východočeská — Pippichova, která se nachází na území Pardubického kraje a zahrnuje šedesát sedm jednot. Nejmenší možnosti sportovního vyžití v rámci sokolských tělovýchovných jednot mají obyvatelé Karlovarska, pod jehož župu spadá pouze šestice jednot. Praha je jediným českým městem, na jehož území se rozprostírá více žup zároveň – konkrétně tři, které dohromady zahrnují padesát tři individuálních jednot,“ uvádí Tomáš Odstrčil z analytického projektu Česko v datech. V současnosti má Sokol na 160 tisíc členů. Pro jeho rekordní období bychom se museli vrátit k první republice, kdy se počet aktivních sokolů podle oficiálních stránek organizace blížil až k milionu.
Kultura na každém rohu
Ne každý ve své obci vyhledává sportovní aktivity a mnozí dávají přednost kultuře. Podle Centra informací a statistik kultury se v České republice nachází 664 různých kulturních domů, ve kterých se mohou obyvatelé obcí scházet v rámci společenských akcí a večírků. Nejmenší zastoupení mají kulturní domy na Vysočině, kde jich je na ploše zhruba 6 800 kilometrů čtverečných pouze dvacet šest. Naopak více než sedminu všech českých „kulturáků“ najdeme na jižní Moravě. Kromě kulturních domů se Česká republika může chlubit například i 278 divadly a 483 muzei a galeriemi.
Existuje však ještě jedno kulturní zařízení, které se nachází téměř v každé obci a které je zastoupeno téměř čtyřikrát více než ty výše zmíněné. „Městské, obecní či místní knihovny fungují v českých obcích buď samostatně, nebo v rámci základní školy, galerie či obecního úřadu. Na českém území je takových zařízení 5 327. Počet obcí v České republice je pro lepší představu 6 258. Podle výzkumu vedeného nadací manželů Gatesových v roce 2016 má Česko nejhustší síť knihoven na světě. Jedna knihovna tak připadá na 1 971 obyvatel, což je čtyřnásobek evropského průměru,“ doplňuje Odstrčil. Zatímco například divadla mají největší koncentraci ve velkých městech (v různých částech Prahy jich je 145), knihovny jsou rovnoměrně rozmístěné po celém Česku. Kromě vojenských újezdů najdeme jediná „hluchá místa“ bez vlastních knihoven na východě Karlovarského kraje, v jižních Čechách u hranic s Rakouskem, na jihu Plzeňska a v Jeseníkách.
Foto: pixabay.com
Zdroj: Dark Side


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Co pro spotřebitele znamená obrat v úrokových sazbách v USA? 

22.09.2025, Autor: red

Americká centrální banka (Fed) nedávno snížila úrokové sazby, poprvé v roce 2025, a otevřela tak novou kapitolu měnové politiky. Jak tento krok ovlivní nás, české spotřebitele? Od levnějšího dovozu z USA po možné změny v úvěrech – pojďme se podívat, co tento obrat přináší.

Německo se pravděpodobně vyhne technické recesi, tvrdí centrální banka

21.09.2025, Autor: Marek Hájek

Německá ekonomika se ocitá na křižovatce. I když ve druhém čtvrtletí 2025 zaznamenala pokles HDP o 0,3 %, nové údaje o růstu průmyslové výroby a optimismus centrální banky naznačují, že technická recese – tedy dva po sobě jdoucí poklesy – nemusí přijít. Jaké jsou skutečné vyhlídky a co to znamená pro nás v Česku, kde na německém trhu stojí a padá velká část našeho exportu?

Big Mac mluví jasně: Euro je vůči dolaru nadhodnoceno o 15 %

21.09.2025, Autor: red

Je možné změřit hodnotu měny pomocí hamburgeru? Podle Big Mac Indexu, který vydává časopis The Economist, je to nejen možné, ale i překvapivě výmluvné. K červenci 2025 je euro vůči americkému dolaru nadhodnoceno o 15,2 %, což má dopady nejen na globální trhy, ale i na české firmy a domácnosti. 

Generace Z jako učitelé AI: Jak mladí mění firmy a sbližují generace

18.09.2025, Autor: Marek Hájek

Když si představíte mentora, vidíte zkušeného veterána, který radí nováčkovi? Zapomeňte na to. Podle nového průzkumu společnosti IWG z roku 2025 se role obracejí – 59 % zaměstnanců generace Z učí své starší kolegy, jak ovládnout umělou inteligenci (AI), a přitom mění celou firemní kulturu.

Evropské technologické sny ožívají: Klarna na burze a sázka ASML na Mistral

17.09.2025, Autor: red

Evropa má důvod k optimismu. Září přineslo dvě události, které mohou být zlomem pro technologický sektor starého kontinentu – úspěšné IPO švédské fintech hvězdy Klarna a strategické partnerství nizozemského gigantu ASML s francouzským AI startupem Mistral. Jsou to jen izolované úspěchy, nebo skutečný začátek nové éry evropské technologické suverenity?

Teď je správný čas, věří některé domácnosti a fixují ceny energií

17.09.2025, Autor: Marek Hájek

V září se české domácnosti znovu ocitají na rozcestí – fixovat ceny energií a chránit rodinný rozpočet před výkyvy trhu, nebo riskovat a čekat na možné další poklesy? Po dramatických letech zdražování a následné stabilizaci cen se fixace jeví jako bezpečné útočiště. Je ale opravdu teď ten správný čas?

Snížení úrokových sazeb na dosah? Američtí investoři čekají na tah Fedu

15.09.2025, Autor: Marek Hájek

Americké finanční trhy jsou v očekávání. Na zasedání 16.–17. září by mohl Federální rezervní systém (Fed) snížit úrokové sazby, což by mohlo být prvním krokem k uvolnění měnové politiky po letech zpřísňování. Jaké jsou důvody tohoto očekávaného obratu a co to znamená pro nás v Česku?

Von der Leyenová slíbila silnější Evropu: Jsme na dobré cestě, nebo ve slepé uličce?

15.09.2025, Autor: Josef Neštický

Ursula von der Leyenová na začátku roku 2025 představila ambiciózní plán „Kompas konkurenceschopnosti“, který má Evropu posunout na špičku globální ekonomiky. V září však výsledky vyvolávají otázky – zatímco některé kroky slibují pokrok, jiné narážejí na politické rozepře a byrokratické překážky. Jak si tedy Evropa vede v závodě s USA a Čínou?

AI: Amerika a Čína zrychluje, Evropa reguluje

14.09.2025, Autor: Josef Neštický

Umělá inteligence (AI) se v roce 2025 stala klíčovým bojištěm globální konkurence. Zatímco USA sází na rychlost a deregulaci, Čína buduje technologickou soběstačnost a Evropa, včetně Česka, hledá rovnováhu mezi inovacemi a regulací. Jaké jsou strategie velmocí a co to znamená pro naše firmy a budoucnost práce?