Snížení spotřeby energie bylo evropským cílem ještě před současnou energetickou krizí. Této snaze pak výrazně pomohla také pandemie COVID-19 a s ní spojené restrikce, které vyústily v uzavření řady pracovišť a veřejných institucí.
Svou současnou energetickou politikou však Evropská komise napomáhá k tomu, aby tento trend otočila.
Celková spotřeba energie v EU v roce 2020 byla o 6 % nižší než v roce 2019. Mírný nárůst (+1 %) byl však zaznamenán u energie spotřebované v odvětví zemědělství a lesnictví, které se v roce 2020 podílelo na celkové spotřebě energie v EU 3 %.
S výjimkou Švédska (+1 %) zaznamenaly všechny členské státy EU v roce 2020 pokles celkové spotřeby energie ve srovnání s rokem 2019. Nejvýraznější pokles byl zaznamenán v Lucembursku (-14 %), Španělsku (-11 %) a Itálii (-9 %). Jedná se tak zejména o státy závislé na cestovním ruchu, který vzhledem k pandemickým restrikcím výrazně poklesl, což se promítlo i na spotřebě energie. Na opačném konci škály poklesů byla nejmenší míra změny zaznamenána v Rumunsku (-1 %), Maďarsku a Bulharsku (obě země -2 %).
Zemědělství a lesnictví mimo trendy
Jinak tomu bylo v případě energie spotřebované v zemědělství a lesnictví. V řadě členských států došlo v letech 2019-2020 k prudkému nárůstu, zejména na Maltě (+10 %), v Portugalsku (+8 %) a v Chorvatsku (+6 %). Existovaly také členské státy, u nichž spotřeba energie v odvětví zemědělství a lesnictví klesla; nejprudší míra poklesu byla v Belgii (-11 %), Švédsku (-6 %) a Rumunsku (-5 %).
Graf: Energetická spotřeba v EU
Zdroj: Eurostat
Největší podíl na celkové spotřebě energie v zemědělství a lesnictví v roce 2020 pak mělo Nizozemsko (9 %), následované Polskem a Lotyšskem (obě země 6 %). Hodnota pro Nizozemsko odráží významnou roli skleníkové produkce ovoce, zeleniny a zahradnických rostlin. Nejmenší podíly byly vykázány v Lucembursku, na Slovensku a na Maltě (všechny 1 %).
Boj s energetickou krizí může vyústit v růst spotřeby
Nekončící růst cen energií vedlo Evropskou komisi k řadě kroků, které ovšem její dlouhodobé plány na snížení spotřeby energie mohou zvrátit. Současné vysoké ceny totiž skvěle plní svoji alokační a informační funkci a incentivují tak spotřebitele ke snížení odběru energií. Plánované zastropování nebo další pokusy o umělé snížení cen, pak tento incentiv zkreslují a zabraňují snižovat reálnou spotřebu energie.
FILIP BLAHA, analytik CETA
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
