K srpnu 2025 dosáhlo zadlužení českých domácností rekordních 3,8 bilionu korun, což představuje meziroční nárůst o 10,8 %. Za tímto číslem stojí rostoucí hypotéky i spotřebitelské úvěry, zatímco počet nových exekucí opět stoupá.
Každý z nás čelí rostoucímu zadlužení, které dosahuje rekordních hodnot. K srpnu činí celkové zadlužení českých domácností 3,8 bilionu korun, jak uvádí Česká národní banka (ČNB) ve svých údajích za druhé čtvrtletí. To je o 10,8 % více než loni. Ještě před deseti lety by taková čísla zněla jako sci-fi, ale dnes jsou realitou.
Zadlužení domácností není jen suché číslo. Je to odraz našich životních rozhodnutí, ekonomických podmínek a někdy i zoufalství. Z celkového objemu dluhů tvoří zhruba tři čtvrtiny úvěry na bydlení – konkrétně 1,88 bilionu korun. Průměrný dluh na jednoho klienta s hypotékou se vyšplhal na 2,85 milionu korun, což je částka, která může leckomu vzít dech. K tomu přidejte spotřebitelské úvěry, které rostou ještě rychleji – v květnu 2025 přesáhly 340 miliard korun s meziročním nárůstem 9–10 %, jak uvádí ČNB.
Proč se topíme v dluzích?
Příčiny tohoto dluhového maratonu jsou složité, ale dají se shrnout do několika klíčových bodů. Za prvé, ceny nemovitostí v Česku rostou už více než dekádu. Kdo chce bydlet, musí si půjčit – a často na desítky let. Za druhé, životní náklady tlačí mnohé z nás k tomu, abychom si půjčovali na běžnou spotřebu. Inflace a energetická krize z posledních let nám ukázaly, jak rychle se může rodinný rozpočet zhroutit. A do třetice, úrokové sazby, i když stabilní – v srpnu 2025 na úrovni 3,5 % u ČNB a přes 5 % u hypoték – stále zvyšují náklady na splácení.
Pamatujete na období let 2017–2022? Tehdy ceny bytů a domů rostly jako na drogách, a hypotéky se staly téměř národním sportem. Po zpřísnění měnové politiky ČNB se tempo zadlužování sice zpomalilo, ale dluhy zůstaly. Dnes je navíc doprovází sociální tlak – potřeba mít vlastní střechu nad hlavou nebo mít životní styl, který si nemůžeme dovolit.
Exekuce a registry
A co když dluh nejde splácet? Počet lidí v exekuci sice mírně klesl na zhruba 606 000 osob k polovině roku 2025, jak uvádí Exekutorská komora ČR, ale počet nových exekucí roste – ve druhém čtvrtletí jich přibylo 119 000, o 10 000 více než loni. Průměrný dlužník má na krku 5,2 exekuce. To není jen číslo, to je příběh o ztrátě kontroly nad financemi.
Registry dlužníků, jako Bankovní registr klientských informací (BRKI) nebo sdružení SOLUS, hrají klíčovou roli. Jsou to databáze, které sledují naši platební morálku a pomáhají bankám i nebankovním institucím rozhodovat, komu půjčit. Pro věřitele jsou nezbytným nástrojem k omezení rizik, ale pro dlužníky mohou být stigma. Dobrou zprávou je, že od roku 2025 se zkrátila doba výmazu záznamů z registrů na 30 dní po splacení dluhu. Je to krok k tomu, aby lidé dostali druhou šanci.
Zadlužení Čechů na úrovni 3,8 bilionu korun k srpnu 2025 je varovným signálem. Ať už jde o hypotéky, které nás vážou na desítky let, nebo o spotřebitelské úvěry na přežití měsíce, dluh se stal součástí našich životů. Registry dlužníků a legislativa nám pomáhají držet rizika pod kontrolou, ale skutečná změna musí přijít od nás samotných – a od systému, který nás do dluhů tlačí. Budoucnost závisí na tom, jestli se naučíme žít s menším batohem na zádech, nebo jestli nás jeho váha jednou zcela přitlačí k zemi.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj info: ČTK, Česká národní banka (ČNB) – Zprávy o finanční stabilitě, statistiky úvěrů a úrokových sazeb (cnb.cz), Exekutorská komora ČR – Statistiky exekucí (exekutorska-komora.cz), Institut prevence a řešení předlužení (IPŘP) – Data o oddlužení (exekuceinfo.cz), Sdružení SOLUS – Informace o registrech dlužníků (solus.cz), Český statistický úřad (ČSÚ) – Ekonomické statistiky (csu.gov.cz)
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
