Pohonné hmoty dál zlevnily, jsou nejlevnější od poloviny června

06.09.2025, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Pohonné hmoty dál zlevnily, jsou nejlevnější od poloviny června

K září jsou ceny pohonných hmot v Česku na nejnižší úrovni od poloviny června – benzín za 34 Kč za litr, nafta dokonce za 32,25 Kč. Je to dobrá zpráva pro řidiče i firmy, ale co za tím stojí a jak dlouho to vydrží? 

Když se podíváme na čerpací stanice, můžeme si oddechnout. Ceny pohonných hmot v České republice klesají a dosáhly nejnižší úrovně od poloviny června. Benzín Natural 95 stojí v průměru 34 Kč za litr, nafta je ještě levnější s cenou 32,25 Kč za litr. Ale co za tímto poklesem stojí? 

Co pohání pokles?

Začněme u základů. Hlavním motorem zlevňování je pokles světových cen ropy, konkrétně severomořské ropy Brent, která se v roce 2025 drží kolem 67,39 USD za barel, jak uvádí analýzy z Bloombergu. K tomu se přidává posilování české koruny vůči dolaru – kurz se na konci srpna 2025 pohyboval kolem 21,079. A protože ropa se obchoduje v dolarech, silnější koruna znamená nižší náklady na její dovoz. Žádné změny ve spotřební dani, která tvoří významnou část ceny paliv, letos nenastaly, takže pokles je čistě výsledkem tržních vlivů.

Meziročně je benzín levnější o 3,30 Kč za litr a nafta o 2,80 Kč za litr. To je pořádná úspora, zvlášť když si vzpomeneme na rok 2022, kdy jsme za litr benzínu i nafty platili klidně 45 až 49 korun. Tehdy jsme se potýkali s dopady ruské invaze na Ukrajinu a extrémní nejistotou na trzích. Dnes je situace klidnější. Ale na jak dlouho?

Kdo těží a kdo ztrácí?

Nižší ceny paliv jsou pro mnohé z nás vítanou úlevou. Pro domácnosti, zvlášť ty s nižšími příjmy nebo ve venkovských oblastech, kde je auto nutností, znamená pokles cen více peněz v peněžence. Stejně tak firmy, především dopravci a zemědělci, mohou snížit své provozní náklady, což by teoreticky mohlo vést i k nižším cenám zboží na pultech. Jak ale víme, ekonomika není pohádka.

Nižší ceny mohou paradoxně znamenat vyšší spotřebu fosilních paliv, což je v době, kdy se snažíme plnit klimatické cíle, spíš krok zpět. Proč bychom měli jezdit víc autem, když můžeme využít hromadnou dopravu? A co státní rozpočet? Spotřební daň na pohonné hmoty je důležitým zdrojem příjmů, a pokud by vláda chtěla ceny ještě více tlačit dolů, mohla by se dostat do rozpočtové pasti. Jak ukazují debaty mezi ekonomy a politiky, názory se různí – zatímco někteří volají po další podpoře řidičů, jiní varují před dlouhodobými dopady na ekologii i veřejné finance.

Trh v rukou obrů

Když mluvíme o pohonných hmotách, nemůžeme ignorovat velké hráče, kteří trh ovládají. MOL s více než 300 čerpacími stanicemi a tržním podílem 28,5 %, Benzina ORLEN jako největší síť, nebo OMV a Shell, kteří se zaměřují na prémiová paliva a inovace – to jsou giganti, kteří určují, co a za kolik tankujeme. Zajímavé je, že zatímco ceny klesají, regionální rozdíly zůstávají. V Praze zaplatíte za naftu kolem 33,27 Kč za litr, zatímco v Ústeckém nebo Karlovarském kraji je to o poznání méně. Proč? Trh je sice globální, ale lokální faktory jako konkurence a logistika hrají svou roli.

Horské dráhy cen

Podívejme se na chvíli zpět. Posledních pět let bylo pro české řidiče jako jízda na horské dráze. V roce 2020 jsme za pandemie tankovali benzín i naftu za 27–28 Kč za litr. O dva roky později jsme se dostali na rekordní maxima přes 45 Kč, když geopolitická krize otřásla trhy. Dnes, v roce 2025, jsme na hodnotách kolem 33–34 Kč za litr, což je příjemná změna. Ale tahle historie nám připomíná jedno – ceny paliv nejsou nikdy stabilní. 

Analytici varují, že současný pokles nemusí být trvalý. Pokud globální poptávka po ropě vzroste nebo se koruna oslabí, ceny by se mohly vrátit na úroveň 35–37 Kč za litr. Naopak, pokud nabídka ropy zůstane vysoká díky produkci USA a OPEC+, mohli bychom vidět další mírné zlevnění – i když to považují za méně pravděpodobné. A pak je tu ještě otázka vládních zásahů. Změny ve spotřební dani nebo zavedení emisních povolenek od roku 2027 by mohly ceny zase zvednout. 

Zlevnění pohonných hmot v září 2025 je bezpochyby dobrou zprávou pro naše peněženky. Snižují se náklady na dopravu, což může pomoci jak domácnostem, tak firmám. Ale nesmíme zapomínat na širší souvislosti – od dopadů na státní rozpočet až po otázky udržitelnosti. Jak dlouho si tuto úlevu užijeme, závisí na faktorech, které často nemáme pod kontrolou. 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Marek Hájek

Zdroj info: Bloomberg, FXStreet


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Co pro spotřebitele znamená obrat v úrokových sazbách v USA? 

22.09.2025, Autor: red

Americká centrální banka (Fed) nedávno snížila úrokové sazby, poprvé v roce 2025, a otevřela tak novou kapitolu měnové politiky. Jak tento krok ovlivní nás, české spotřebitele? Od levnějšího dovozu z USA po možné změny v úvěrech – pojďme se podívat, co tento obrat přináší.

Německo se pravděpodobně vyhne technické recesi, tvrdí centrální banka

21.09.2025, Autor: Marek Hájek

Německá ekonomika se ocitá na křižovatce. I když ve druhém čtvrtletí 2025 zaznamenala pokles HDP o 0,3 %, nové údaje o růstu průmyslové výroby a optimismus centrální banky naznačují, že technická recese – tedy dva po sobě jdoucí poklesy – nemusí přijít. Jaké jsou skutečné vyhlídky a co to znamená pro nás v Česku, kde na německém trhu stojí a padá velká část našeho exportu?

Big Mac mluví jasně: Euro je vůči dolaru nadhodnoceno o 15 %

21.09.2025, Autor: red

Je možné změřit hodnotu měny pomocí hamburgeru? Podle Big Mac Indexu, který vydává časopis The Economist, je to nejen možné, ale i překvapivě výmluvné. K červenci 2025 je euro vůči americkému dolaru nadhodnoceno o 15,2 %, což má dopady nejen na globální trhy, ale i na české firmy a domácnosti. 

Generace Z jako učitelé AI: Jak mladí mění firmy a sbližují generace

18.09.2025, Autor: Marek Hájek

Když si představíte mentora, vidíte zkušeného veterána, který radí nováčkovi? Zapomeňte na to. Podle nového průzkumu společnosti IWG z roku 2025 se role obracejí – 59 % zaměstnanců generace Z učí své starší kolegy, jak ovládnout umělou inteligenci (AI), a přitom mění celou firemní kulturu.

Evropské technologické sny ožívají: Klarna na burze a sázka ASML na Mistral

17.09.2025, Autor: red

Evropa má důvod k optimismu. Září přineslo dvě události, které mohou být zlomem pro technologický sektor starého kontinentu – úspěšné IPO švédské fintech hvězdy Klarna a strategické partnerství nizozemského gigantu ASML s francouzským AI startupem Mistral. Jsou to jen izolované úspěchy, nebo skutečný začátek nové éry evropské technologické suverenity?

Teď je správný čas, věří některé domácnosti a fixují ceny energií

17.09.2025, Autor: Marek Hájek

V září se české domácnosti znovu ocitají na rozcestí – fixovat ceny energií a chránit rodinný rozpočet před výkyvy trhu, nebo riskovat a čekat na možné další poklesy? Po dramatických letech zdražování a následné stabilizaci cen se fixace jeví jako bezpečné útočiště. Je ale opravdu teď ten správný čas?

Snížení úrokových sazeb na dosah? Američtí investoři čekají na tah Fedu

15.09.2025, Autor: Marek Hájek

Americké finanční trhy jsou v očekávání. Na zasedání 16.–17. září by mohl Federální rezervní systém (Fed) snížit úrokové sazby, což by mohlo být prvním krokem k uvolnění měnové politiky po letech zpřísňování. Jaké jsou důvody tohoto očekávaného obratu a co to znamená pro nás v Česku?

Von der Leyenová slíbila silnější Evropu: Jsme na dobré cestě, nebo ve slepé uličce?

15.09.2025, Autor: Josef Neštický

Ursula von der Leyenová na začátku roku 2025 představila ambiciózní plán „Kompas konkurenceschopnosti“, který má Evropu posunout na špičku globální ekonomiky. V září však výsledky vyvolávají otázky – zatímco některé kroky slibují pokrok, jiné narážejí na politické rozepře a byrokratické překážky. Jak si tedy Evropa vede v závodě s USA a Čínou?

AI: Amerika a Čína zrychluje, Evropa reguluje

14.09.2025, Autor: Josef Neštický

Umělá inteligence (AI) se v roce 2025 stala klíčovým bojištěm globální konkurence. Zatímco USA sází na rychlost a deregulaci, Čína buduje technologickou soběstačnost a Evropa, včetně Česka, hledá rovnováhu mezi inovacemi a regulací. Jaké jsou strategie velmocí a co to znamená pro naše firmy a budoucnost práce?