Změny na trhu práce za poslední půlrok jsou opravdu výrazné, koronakrize zamíchala kartami. Téměř v hibernaci jsou obory navázané na cestovní ruch, v útlumu je automobilový průmysl, s obavami do budoucna hledí i v segmentech jako kultura, zábavní služby a podobně.
Nejistota panuje v gastronomii, část kuchařů a číšníků si našla práci v jiném odvětví a má obavy se vracet. Nezaměstnanost v České republice se zvyšuje jen mírně, přesto je nyní nezaměstnaných nejvíce od února 2018. Do evidence Úřadu práce se hlásí nejčastěji lidé, kteří byli zaměstnaní ve službách, zejména v gastronomických, ubytovacích a dalších navázaných na cestovní ruch. Do republiky se vrací i řada lidí, kteří byli v těchto segmentech zaměstnaní v zahraničí, zejména v Rakousku, Itálii, Německu nebo ve Švýcarsku. V říjnu analytici očekávají stále jen mírný nárůst nezaměstnanosti, i když nástup absolventů na trh práce, a především aktuální exponenciální zvyšování počtu nakažených, mohou vývoj změnit.
Neočekávané dopady koronakrize v gastronomii
Mohlo by se zdát, že v gastronomických službách bude momentálně zájemců o místa nadbytek. Provozovatelé restaurací, které covid-19 nepoložil, doufali, že vzhledem k propouštění v jiných firmách nebude nyní problém sehnat kvalitního číšníka nebo kuchaře.
Opak je pravdou. Zdá se, že koronavirová krize nedostatek pracovní síly v oboru ještě umocnila. „Přestože se celkově snižovaly stavy zaměstnanců v pohostinství přibližně o patnáct procent, je paradoxně stále problém získat kvalifikované pracovníky jako například kuchaře,“ konstatoval Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací.
Podle dat Grason Solutions až šedesát devět procent kuchařů bylo během koronakrize nuceno najít obživu jinde. Pracovali zejména v obchodech, kde doplňovali zboží či byli na pokladnách, rozváželi jídlo nebo pracovali ve skladech. Po znovuotevření restaurací se dvacet devět procent z nich vrátilo jenom na částečný úvazek a čtrnáct procent zůstalo v jiných oborech. Jako důvod uvádějí nejistotu a strach z dalších vln pandemie, kdy by mohli ze dne na den znovu přijít o práci, což si jako živitelé rodin nemohou dovolit. Celkově se tak počet kuchařů, kteří jsou ochotní pracovat na hlavní pracovní poměr, snížil o dvacet šest procent.
Ve kterých oborech je ještě budoucnost nejistá
Zcela logicky pandemie jako první a nejvíce dopadla na obory související s cestovním ruchem. Nešlo ale jen o restaurace, hotely, cestovní kanceláře, ale i firmy, které na ně byly navázané – dodavatelé potravin, drobní výrobci – například pekaři, prádelny a další. Menší ochota utrácet se podepsala na propadu zisků v módním průmyslu a u luxusnějšího zboží vůbec. Nucené uzavření prodejen a provozoven asi nejvíce dopadlo na drobné podnikatele – malé prodejny ze všech segmentů, kadeřnické a kosmetické provozovny, fitness a welness centra a další. O přežití bojují i ti, kteří podnikají v kultuře, zábavě a rekreačních službách. Do problémů se dostávají i dálkoví přepravci, protože turistický ruch je minimální a snižuje se i množství lidí, kteří cestují za prací nebo studiem.
„Z našeho pohledu se dostupnost kvalifikovaných sil na trhu výrazně zlepšila. V současné době si můžeme vybírat z vhodných kandidátů, zatímco ve stejném období loňského roku jsme hodně hledali,“ říká Jakub Brandalík ze společnosti Lightway. „V současné době se nám hlásí například dostatek střechařů, kteří instalují konstrukce světlovodů, přičemž vloni nereagoval na naši nabídku žádný. Přebytek zájemců evidujeme i na místa stavbyvedoucích a stavebních projektových manažerů.“
Z pódia ke kase?
Z profesí, které ze dne na den musely přerušit činnost, přecházeli lidé třeba na dočasnou dobu tam, kde měli šanci vydělávat. Známý je příklad špičkové hudebnice, která pracovala za kasou v supermarketu. Lidé dočasně připravení o zdroj obživy nacházeli uplatnění také v různých doručovacích a dodávkových službách nebo skladech. Útlum v automobilovém průmyslu zase poslal na trh práce nejen kvalifikované technické pracovníky a dělníky, ale například i švadleny. Část uvolněných lidí „nasálo“ také stavebnictví, kde chyběli lidé zejména kvůli odjezdu zahraničních pracovníků.
„Současná situace spojená s pandemií covid-19 výrazně obměnila strukturu zájemců o pracovní pozice v SSI Group. Nejvíce volných pozic máme v oblasti ostrahy, kde se nám nyní hlásí 2-3x více zájemců, než před covidem. Podobně to je také v oblasti úklidových služeb, kam se před covidem hlásilo minimum uchazečů s českou národností – dnes jich je ale téměř polovina ze všech zájemců. Největší nárůst sledujeme v administrativě, kde dříve na jednu pozici reagovalo okolo patnácti uchazečů, dnes je to i desetkrát více, přichází i 150-200 CV na jednu pozici,“ říká Radek Škrabal, provozní ředitel SSI Group.
Lidé se od vypuknutí koronavirové pandemie stále více obávají, že mohou přijít o práci. Nyní to potvrzují i data BNP Paribas Cardif Pojišťovny týkající se růstu pojištění úvěrů na riziko ztráty zaměstnání, které vzrostlo za posledních šest měsíců o více než padesát tři procent. Sílí obava lidí ze ztráty doposud stabilní výše příjmu a následné neschopnosti dalšího splácení sjednaných úvěrů. Lidé pojišťují více riziko ztráty zaměstnání u svých klíčových úvěrů, jako například hypotéky či spotřebitelské úvěry.
Foto + Zdroj: ASPEN.PR s.r.o.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
