Průměrná nominální mzda v české ekonomice v letošním druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,7 %. Průměrná reálná mzda, tedy mzda očištěná o inflaci, v letošním druhém čtvrtletí klesla o 3,1 %.
Mzdový růst vykázaný ze letošní druhé čtvrtletí byl slabší, než se čekalo, a to jak z pohledu finančního trhu, tak z pohledu prognózy ČNB. Mzdová statistika tedy vyznívá ve směru slabších inflačních rizik vyvěrajících z tuzemského trhu práce.
Meziroční růst průměrné nominální mzdy v letošním druhém čtvrtletí činil 7,7 % a průměrná nominální mzda činila 43 193 korun. Zaměstnanost v české ekonomice ve druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 0,6 % a celkový objem mezd v nominálním vyjádření tak meziročně vzrostl o 8,3 %. Reálná mzda, tedy nominální mzda očištěná o inflaci, klesla ve druhém čtvrtletí meziročně o 3,1 %, když finanční trh očekával meziroční pokles reálné mzdy o 2,4 %. ČNB ve své prognóze zveřejněné počátkem srpna očekávala pro letošní druhé čtvrtletí meziroční růst nominální mzdy na úrovni 8,6 % a pokles reálné mzdy o 2,3 %.
Slabší než očekávaný růst mezd v letošním druhém čtvrtletí, a obecně v celém prvním pololetí, tak může pomoci k utišení obav centrální banky z možného vzlínání inflačních tlaků, v souvislosti s vývojem na trhu práce. Pro centrální banku představuje vývoj mezd velmi důležitý faktor při rozhodování o nastavení úrokových sazeb.
Vývoj mezd za letošní první pololetí naznačuje, že mzdová dynamika a související inflační tlaky vyvěrající z trhu práce v české ekonomice nejsou silné tak, jak se ČNB obávala. Statistika vývoje mezd tedy ponechává ve hře scénář, v němž by ČNB v závěrečném čtvrtletí letošního roku mohla zahájit proces postupného snižování svých úrokových sazeb.
Pohled na detailní statistiku ukazuje, že více než desetiprocentní meziroční růst nominální mzdy vykázala ve druhém čtvrtletí výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s růstem 13,7 %, činnosti v oblasti nemovitostí s růstem 10,6 % a těžba a dobývání s meziročním růstem průměrné nominální mzdy o 10,4 %.
Přesně desetiprocentní meziroční nárůst nominální mzdy vykázalo odvětví peněžnictví a pojišťovnictví.
Nejslabší meziroční růst průměrné nominální mzdy hlásí kategorie ostatních činností s růstem 2,9 %, kulturní a rekreační činnosti s růstem nominální mzdy o 3,8 % a vzdělávání s růstem 4,3 %.
Za celý letošní rok očekávám růst průměrné nominální mzdy v české ekonomice zhruba na úrovni 8,3 %. Nicméně, jestliže průměrná inflace za celý letošní rok bude dle našich předpokladů činit 10,9 %, tak reálná mzda klesne o 2,3 %.
Loni průměrná nominální mzda vzrostla o 5,3 %, reálná mzda za celý rok 2022 klesla o 8,5% Pokles reálné mzdy měl řadu čtvrtletí nepříznivý dopad na spotřebu domácností, což bylo patrné i v údajích o vývoji HDP. V letošním druhém čtvrtletí však vykázala spotřeba domácností poprvé od třetího čtvrtletí alespoň mírný mezikvartální růst, o 0,2 %.
V letošním druhé pololetí by se měl pokles reálné mzdy zastavit: čekat lze zhruba meziroční stagnaci anebo i nepatrný meziroční růst reálné mzdy, což by mělo přispět k dalšímu oživení na straně spotřeby domácností v české ekonomice.
Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE
Foto: Pixabay
Zdroj: KNKTR PR
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
