Maloobchodní tržby v srpnu meziročně stagnovaly a poněkud tak zaostaly za očekáváním. Tržby za prodeje nepotravinářského zboží i nadále rostly, avšak pomaleji, než v předchozích třech měsících.
Prodeje potravin a pohonných hmot vykázaly meziroční pokles.
Letošní srpen měl o jeden pracovní den méně, než stejný měsíc loňského roku a po očištění kalendářních vlivů je meziroční růst maloobchodních tržeb srovnatelný s červencem.
Maloobchodní tržby by v září mohly vykázat silnější růst, výhled do závěrečného čtvrtletí je ale nejistý kvůli růstu nákazy koronavirem a možných negativních dopadů na chování spotřebitelů.
Maloobchodní tržby v srpnu meziročně stagnovaly, zatímco trh očekával růst o 1,8 procenta.
Po očištění o kalendářní vlivy činil meziroční růst tržeb 1,6 procenta, což je srovnatelné s červencovým výsledkem, kdy očištěný meziroční růst tržeb činil 1,9 procenta.
Neočištěná data hlásí, že růst tržeb byl v srpnu zaznamenám pouze u prodejů nepotravinářského zboží, dynamika růstu ale byla slabší než v předchozích třech měsících.
V srpnu se dařilo prodejcům počítačů a telefonů, kladný meziroční přírůstek zaznamenaly také prodeje zdravotnického a kosmetického zboží, výrobků pro domácnost a pro kulturu, sport a rekreaci.
Pokles tržeb naopak i nadále hlásí oděvy a obuv, tempo poklesu se ale dále zmírnilo.
Srpnový vývoj v tuzemském maloobchodu byl poznamenán dopadem nepříznivých kalendářních efektů, i tak je ale v kontextu šoku, jež ekonomice uštědřila jarní vlna pandemie úspěch, že se fakticky bavíme o pokračujícím růstu maloobchodních tržeb.
Z hlediska růstu forem prodeje i nadále dominuje internet a zásilkové služby, ovšem meziroční nárůst, jenž v srpnu činil čtrnáct procent, byl nejslabší od loňského listopadu.
Zákazníci se během léta začali vracet do kamenných obchodů a na tržnice, což nákupům přes internet trochu ubralo na popularitě, druhá vlna pandemie může ale v následujících měsících změnit chování zákazníků opět ve prospěch nákupů přes internet a zásilkové služby.
Prodeje motorových vozidel v srpnu klesly o 8,9 procenta, což byl nejmírnější propad za uplynulých šest měsíců.
Nepříznivou roli v případě prodejů motorových vozidel nicméně hrají a dle všeho i nadále budou hrát nejistoty ohledně dalšího vývoje celkové situace v ekonomice a finanční situace domácností.
Maloobchod v srpnu mírně zaostal za očekáváním, nijak ale neprotiřečí scénáři, že po prudkém propadu ekonomické aktivity v letošním druhém čtvrtletí přinese třetí kvartál oživení v podobě mezičtvrtletního růstu HDP.
Zároveň ale srpnový výsledek připomíná, že v případě maloobchodních tržeb lze v jednotlivých měsících čekat výkyvy oběma směry.
Na spotřebitele a jejich chování budou dopadat nejistoty ohledně výhledu jejich finanční situace a celkového dění v ekonomice, zejména v souvislosti s druhou vlnou pandemie koronaviru.
Za letošních prvních osm měsíců vykazuje tuzemský maloobchod meziroční pokles tržeb o pouhých 0,4 procenta, což v kontextu pandemie koronaviru není špatný výsledek.
Po loňském růstu maloobchodních tržeb (kromě motorových vozidel) o 4,8 procenta letos dle všeho směřujeme k celoročnímu poklesu tržeb, ten by ale nemusel být výrazný.
Každopádně ale platí konstatování, že ve hře zůstává spousta nejistot, jež ve zbytku letošního povedou spotřebitele k opatrnosti při jejich rozhodování o nákupních výdajích, což může ovlivnit i tradiční vlnu předvánočních nákupů.
RADOMÍR JÁČ, hlavní ekonom Generali Investments CEE
Foto: pixabay.com
Foto 2: archiv Radomíra Jáče
Zdroj: PR.Konektor
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
