Dopad poplatků na obnovitelné zdroje bude pro firmy minimální

02.11.2023, Autor: Z blogosféry

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Dopad poplatků na obnovitelné zdroje bude pro firmy minimální

Se začátkem příštího roku se vrátí poplatek za obnovitelné zdroje energie. Oproti minulosti se na něm budou více podílet firmy.

Ačkoliv některé podniky a zájmové organizace zmiňují, že pro firmy to bude znamenat velký zásah, který promítnou i do cen svých produktů, reálný dopad by měl být mizivý. V průběhu roku totiž řada podniků uzavřela díky poklesu cen energií výhodnější smlouvy, od ledna tak na tom budou při meziročním srovnání lépe. Náklady se jim kvůli poplatkům oproti současnosti zvýší maximálně o 15 procent, popisuje ve svém komentáři obchodní ředitel společnosti MJEnergie Jan Šmíd.

Od příštího roku se počítá se znovuzavedením poplatku za podporované obnovitelné zdroje energie (POZE). V rámci snížení cen energií je od loňského října dočasně hradil stát, od nadcházejícího ledna se však má opět přenést na domácnosti a firmy. Oproti minulosti však s jednou zásadní parametrickou změnou – zatímco dříve firmy ve srovnání s domácnostmi platily výrazně méně a na celkové alokované sumě se více podílel stát, od příštího roku se podíl podniků a domácností prakticky srovná.

Obě skupiny spotřebitelů by tak od příštího roku měly za každou spotřebovanou megawatthodinu platit maximálně 495 korun bez DPH. Zástupci firem toto řešení kritizují, v jádru však lze říci, že přenesení větší části poplatku za POZE právě na podniky by pro ně v úhrnu nemělo představovat velký problém. Stížnosti firem i zájmových organizací v médiích jsou spíše pokusem o to, aby byl zachován status quo posledních 12 měsíců. Podniky si totiž během energetické krize zvykly, že poplatek hradit nemusely.

Skokový nárůst v loňském roce

Pokud však porovnáme situaci před rokem a nyní, pro firmy je v jádru mnohem příznivější. Vloni totiž musela řada z nich kvůli uzavírání nových smluv na plyn a elektřinu čelit nárůstu nákladů na energie i o více než 200 procent. Logickým vyústěním tohoto bezprecedentního stavu tak bylo, že podniky promítly své náklady do cen výrobků. Tímto krokem přitom argumentují i nyní, v řadě případů se však u zdražení bude jednat spíše o záminku nebo jen o snahu o silový způsob vyjednávání. Reálně k tomu nebude důvod a pokud ano, měl by být procentuální nárůst naprosto zanedbatelný.

Aktuální ceny energií se již několik měsíců pohybují pod vládním stropem. Podniky toho proto zpravidla využily k uzavření nových smluv. Příští rok tak nemusí vyhlížet s obavami z toho, že by plánovaný konec zastropování cen přinesl velký skok směrem nahoru.

Navýšení nákladů do 15 procent

Pokud bychom vzali v potaz konkrétní čísla, cena elektřiny se v současnosti pohybuje kolem 3600 korun za megawatthodinu. Pokud by tedy k obnovení poplatků za POZE došlo už například nyní od listopadu, dosahovalo by meziměsíční navýšení nákladů do 15 procent. Pokud situaci srovnáme s loňskem, jde nejen o výrazně nižší navýšení nákladů z hlediska procent, ale také v absolutních číslech. Tehdy se řada firem potýkala s astronomickými částkami, které ty současné i při započítání poplatku za OZE výrazně převyšovaly. Ačkoliv jsou tedy důvody pro nespokojenost se současnými změnami pochopitelné, v úhrnu by na tom firmy na začátku příštího roku měly být i s poplatky za POZE lépe než na startu toho letošního.

Nejhlasitějšími odpůrci znovuzavedení poplatků jsou poměrně logicky zejména podniky, jejichž provoz je velmi energeticky náročný. Uvádějí, že budou muset platit i například 30 milionů na energiích navíc. V těchto případech však už ale nezaznívá ono „B“, tedy že ročně jejich náklady na energie činí stovky milionů korun. V jádru se tak opět jedná o menší nárůst, než se může na první pohled zdát.

Mizivý dopad na ekonomiku firem

Zároveň příliš neobstojí ani argumenty spojené s tím, že firmy v některých jiných zemích Evropské unie platit poplatky za POZE nemusí, případně jsou tyto částky výrazně nižší. Opět totiž nezaznívají v plném kontextu, tedy že v řadě těchto států se cena elektřiny obecně pohybuje na jiných, zpravidla nižších hodnotách než v Česku. Typickým příkladem může být Portugalsko.

Návrat poplatků za POZE tak lze v jádru považovat spíše za logický krok spojený s celkovým zklidněním situace na energetickém trhu. Jeho reálný dopad na ekonomiku firem bude mizivý. Klíčová pro vývoj cen energií tak i nadále zůstane zejména mezinárodní situace, ať už jde o válku na Ukrajině či v Izreali.

Jan Šmíd, obchodní ředitel společnosti MJEnergie

Foto: Pixabay

Zdroj: LESENSKY.CZs.r.o.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Co pro spotřebitele znamená obrat v úrokových sazbách v USA? 

22.09.2025, Autor: red

Americká centrální banka (Fed) nedávno snížila úrokové sazby, poprvé v roce 2025, a otevřela tak novou kapitolu měnové politiky. Jak tento krok ovlivní nás, české spotřebitele? Od levnějšího dovozu z USA po možné změny v úvěrech – pojďme se podívat, co tento obrat přináší.

Německo se pravděpodobně vyhne technické recesi, tvrdí centrální banka

21.09.2025, Autor: Marek Hájek

Německá ekonomika se ocitá na křižovatce. I když ve druhém čtvrtletí 2025 zaznamenala pokles HDP o 0,3 %, nové údaje o růstu průmyslové výroby a optimismus centrální banky naznačují, že technická recese – tedy dva po sobě jdoucí poklesy – nemusí přijít. Jaké jsou skutečné vyhlídky a co to znamená pro nás v Česku, kde na německém trhu stojí a padá velká část našeho exportu?

Big Mac mluví jasně: Euro je vůči dolaru nadhodnoceno o 15 %

21.09.2025, Autor: red

Je možné změřit hodnotu měny pomocí hamburgeru? Podle Big Mac Indexu, který vydává časopis The Economist, je to nejen možné, ale i překvapivě výmluvné. K červenci 2025 je euro vůči americkému dolaru nadhodnoceno o 15,2 %, což má dopady nejen na globální trhy, ale i na české firmy a domácnosti. 

Generace Z jako učitelé AI: Jak mladí mění firmy a sbližují generace

18.09.2025, Autor: Marek Hájek

Když si představíte mentora, vidíte zkušeného veterána, který radí nováčkovi? Zapomeňte na to. Podle nového průzkumu společnosti IWG z roku 2025 se role obracejí – 59 % zaměstnanců generace Z učí své starší kolegy, jak ovládnout umělou inteligenci (AI), a přitom mění celou firemní kulturu.

Evropské technologické sny ožívají: Klarna na burze a sázka ASML na Mistral

17.09.2025, Autor: red

Evropa má důvod k optimismu. Září přineslo dvě události, které mohou být zlomem pro technologický sektor starého kontinentu – úspěšné IPO švédské fintech hvězdy Klarna a strategické partnerství nizozemského gigantu ASML s francouzským AI startupem Mistral. Jsou to jen izolované úspěchy, nebo skutečný začátek nové éry evropské technologické suverenity?

Teď je správný čas, věří některé domácnosti a fixují ceny energií

17.09.2025, Autor: Marek Hájek

V září se české domácnosti znovu ocitají na rozcestí – fixovat ceny energií a chránit rodinný rozpočet před výkyvy trhu, nebo riskovat a čekat na možné další poklesy? Po dramatických letech zdražování a následné stabilizaci cen se fixace jeví jako bezpečné útočiště. Je ale opravdu teď ten správný čas?

Snížení úrokových sazeb na dosah? Američtí investoři čekají na tah Fedu

15.09.2025, Autor: Marek Hájek

Americké finanční trhy jsou v očekávání. Na zasedání 16.–17. září by mohl Federální rezervní systém (Fed) snížit úrokové sazby, což by mohlo být prvním krokem k uvolnění měnové politiky po letech zpřísňování. Jaké jsou důvody tohoto očekávaného obratu a co to znamená pro nás v Česku?

Von der Leyenová slíbila silnější Evropu: Jsme na dobré cestě, nebo ve slepé uličce?

15.09.2025, Autor: Josef Neštický

Ursula von der Leyenová na začátku roku 2025 představila ambiciózní plán „Kompas konkurenceschopnosti“, který má Evropu posunout na špičku globální ekonomiky. V září však výsledky vyvolávají otázky – zatímco některé kroky slibují pokrok, jiné narážejí na politické rozepře a byrokratické překážky. Jak si tedy Evropa vede v závodě s USA a Čínou?

AI: Amerika a Čína zrychluje, Evropa reguluje

14.09.2025, Autor: Josef Neštický

Umělá inteligence (AI) se v roce 2025 stala klíčovým bojištěm globální konkurence. Zatímco USA sází na rychlost a deregulaci, Čína buduje technologickou soběstačnost a Evropa, včetně Česka, hledá rovnováhu mezi inovacemi a regulací. Jaké jsou strategie velmocí a co to znamená pro naše firmy a budoucnost práce?