Čtvrtina evropské elektřiny pochází z jaderných zdrojů

30.12.2022, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Čtvrtina evropské elektřiny pochází z jaderných zdrojů

V roce 2021 vyrobilo 13 členských států EU s jadernou výrobou elektřiny 731 701 gigawatthodin (GWh) jaderné elektřiny (+7 % oproti roku 2020; +48 189 GWh). To představuje více než 25 % celkové výroby elektřiny v EU.

Jaderná energie tak zůstává klíčovou součástí evropského energetického mixu, navzdory dlouhodobým plánům Evropské komise.

Největším výrobcem jaderné energie v EU v roce 2021 byla Francie (52 % celkové výroby jaderné energie v EU; 379 361 GWh), následovaná Německem (9 %; 69 130 GWh), Španělskem (8 %; 56 564 GWh), Švédskem (7 %; 52 965 GWh) a Belgií (7 %; 50 326 GWh). Na těchto pět zemí připadá dohromady více než 83 % celkového množství elektřiny vyrobené v jaderných zařízeních v EU.

V roce 2021 bylo ve 13 členských státech EU s výrobou elektřiny z jádra v provozu celkem 106 jaderných reaktorů, což je méně než 109 na začátku roku 2020. 

Graf: Produkce jaderné elektřiny (2017–2021)

                                                           Zdroj: Eurostat

Francie zůstala členským státem EU nejvíce závislým na jaderné elektřině, která v roce 2021 představovala 69 % veškeré elektřiny vyrobené v této zemi. Dalšími dvěma členskými státy EU s více než polovinou elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnách byly Slovensko (52 %) a Belgie (51 %). Na opačném konci spektra se nacházelo Nizozemsko (3 %), Německo (12 %) a Rumunsko (19 %). 

Bezjaderná budoucnost?

Navzdory svému velkému podílu na evropském energetickém mixu se s jadernou energií v budoucnosti spíše nepočítá. Alespoň ne v energetické taxonomii, která slouží jako návod pro investory v tomto odvětví a určuje, které zdroje lze počítat mezi udržitelné.

Tento trend lze mimo jiné pozorovat i na výše uvedených statistikách, které ukazují klesající počet jaderných reaktorů. Důvod k optimismu jistě nepřidává ani skutečnost, že druhým největším producentem jaderné elektřiny je Německo, které dlouhodobě deklaruje svůj záměr opustit tento zdroj energie.

Trend by však mohl zvrátit rozvoj malých modulárních reaktorů, které by umožnily rychlejší budování jaderné infrastruktury, a i snížení variabilních nákladů v případě budování nových bloků. Průkopníkem v této technologii je pak kromě Francie i Česká republika.

FILIP BLAHA, analytik CETA

Foto: Pixabay

Zdroj: CETA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Co pro spotřebitele znamená obrat v úrokových sazbách v USA? 

22.09.2025, Autor: red

Americká centrální banka (Fed) nedávno snížila úrokové sazby, poprvé v roce 2025, a otevřela tak novou kapitolu měnové politiky. Jak tento krok ovlivní nás, české spotřebitele? Od levnějšího dovozu z USA po možné změny v úvěrech – pojďme se podívat, co tento obrat přináší.

Německo se pravděpodobně vyhne technické recesi, tvrdí centrální banka

21.09.2025, Autor: Marek Hájek

Německá ekonomika se ocitá na křižovatce. I když ve druhém čtvrtletí 2025 zaznamenala pokles HDP o 0,3 %, nové údaje o růstu průmyslové výroby a optimismus centrální banky naznačují, že technická recese – tedy dva po sobě jdoucí poklesy – nemusí přijít. Jaké jsou skutečné vyhlídky a co to znamená pro nás v Česku, kde na německém trhu stojí a padá velká část našeho exportu?

Big Mac mluví jasně: Euro je vůči dolaru nadhodnoceno o 15 %

21.09.2025, Autor: red

Je možné změřit hodnotu měny pomocí hamburgeru? Podle Big Mac Indexu, který vydává časopis The Economist, je to nejen možné, ale i překvapivě výmluvné. K červenci 2025 je euro vůči americkému dolaru nadhodnoceno o 15,2 %, což má dopady nejen na globální trhy, ale i na české firmy a domácnosti. 

Generace Z jako učitelé AI: Jak mladí mění firmy a sbližují generace

18.09.2025, Autor: Marek Hájek

Když si představíte mentora, vidíte zkušeného veterána, který radí nováčkovi? Zapomeňte na to. Podle nového průzkumu společnosti IWG z roku 2025 se role obracejí – 59 % zaměstnanců generace Z učí své starší kolegy, jak ovládnout umělou inteligenci (AI), a přitom mění celou firemní kulturu.

Evropské technologické sny ožívají: Klarna na burze a sázka ASML na Mistral

17.09.2025, Autor: red

Evropa má důvod k optimismu. Září přineslo dvě události, které mohou být zlomem pro technologický sektor starého kontinentu – úspěšné IPO švédské fintech hvězdy Klarna a strategické partnerství nizozemského gigantu ASML s francouzským AI startupem Mistral. Jsou to jen izolované úspěchy, nebo skutečný začátek nové éry evropské technologické suverenity?

Teď je správný čas, věří některé domácnosti a fixují ceny energií

17.09.2025, Autor: Marek Hájek

V září se české domácnosti znovu ocitají na rozcestí – fixovat ceny energií a chránit rodinný rozpočet před výkyvy trhu, nebo riskovat a čekat na možné další poklesy? Po dramatických letech zdražování a následné stabilizaci cen se fixace jeví jako bezpečné útočiště. Je ale opravdu teď ten správný čas?

Snížení úrokových sazeb na dosah? Američtí investoři čekají na tah Fedu

15.09.2025, Autor: Marek Hájek

Americké finanční trhy jsou v očekávání. Na zasedání 16.–17. září by mohl Federální rezervní systém (Fed) snížit úrokové sazby, což by mohlo být prvním krokem k uvolnění měnové politiky po letech zpřísňování. Jaké jsou důvody tohoto očekávaného obratu a co to znamená pro nás v Česku?

Von der Leyenová slíbila silnější Evropu: Jsme na dobré cestě, nebo ve slepé uličce?

15.09.2025, Autor: Josef Neštický

Ursula von der Leyenová na začátku roku 2025 představila ambiciózní plán „Kompas konkurenceschopnosti“, který má Evropu posunout na špičku globální ekonomiky. V září však výsledky vyvolávají otázky – zatímco některé kroky slibují pokrok, jiné narážejí na politické rozepře a byrokratické překážky. Jak si tedy Evropa vede v závodě s USA a Čínou?

AI: Amerika a Čína zrychluje, Evropa reguluje

14.09.2025, Autor: Josef Neštický

Umělá inteligence (AI) se v roce 2025 stala klíčovým bojištěm globální konkurence. Zatímco USA sází na rychlost a deregulaci, Čína buduje technologickou soběstačnost a Evropa, včetně Česka, hledá rovnováhu mezi inovacemi a regulací. Jaké jsou strategie velmocí a co to znamená pro naše firmy a budoucnost práce?