Podle Barometru obliby spoření jsou pro Čechy stále nejzajímavější formou uložení jejich peněz investice do drahých kovů. Na druhém místě v oblíbenosti se za zlatem umístilo stavební spoření. Nejvíc však v prvním čtvrtletí posílil málo rizikový produkt k zajištění budoucích příjmů – penzijní spoření.
Vyplývá to z výsledků Barometru za první čtvrtletí letošního roku.
Penzijní spoření, které se umístilo na třetí příčce Barometru obliby spoření, si v prvním čtvrtletí připsalo největší nárůst ze všech forem spoření a investování. Posílilo o pět procentních bodů na hodnotu 48 %. Je to jasný signál, že v nejisté době a inflaci navzdory se v očích Čechů stává tato forma zajištění budoucích příjmů stále více preferovaným produktem.
Barometr obliby spoření pravidelně sleduje, kterou možnost ukládání nebo spoření peněz považují Češi za zvlášť zajímavou bez ohledu na to, jak sami v danou chvíli spoří. Přestože aktuální hodnoty inflace atakují dvojcifernou hranici – za únor ohlásila ČNB 11,1 % –, atraktivita spoření zůstala podle Barometru v průměru shodná s posledním kvartálem loňského roku. Češi v současných složitých ekonomických podmínkách cítí vyšší míru potřeby finančních rezerv.
Před „penzijkem“ se na druhém místě – s náskokem jednoho procentního bodu – drží stavební spoření. V prvním čtvrtletí získalo v Barometru 49% oblíbenost. „Dlouhodobý zájem o stavební spoření je dán komplexností služeb, kterou lidem nabízí. Pokud k prakticky nulovému riziku a zajímavému zhodnocení přidáme ještě možnost úvěru na bydlení za příznivých podmínek, je jasné, proč je dlouhodobě preferovaným spořicím produktem a v řadě případů i prvním krokem na cestě k lepšímu bydlení,“ řekl Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen.
Provázaný komplex spoření a možnosti úvěru na bydlení v rámci je založen na stabilním přílivu vkladů do stavebních spořitelen a napomáhá mu také státní podpora. „V současné době rostoucích úrokových sazeb klienti stále častěji oceňují, že mají sazbu úvěru ze stavebního spoření zafixovanou již od doby uzavření smlouvy o spoření,“ vysvětluje Jiří Šedivý. „Proto si dovolím odhadnout, že zájem o úvěry od stavebních spořitelen letos neklesne v takové míře jako u bank,“ dodává Šedivý. Vloni stavební spořitelny poskytly šedesát osm tisíc úvěrů v celkovém objemu 109,8 miliardy korun.
Nepřekvapuje, že první příčku Barometru opět obsadily drahé kovy (padesát pět procent). Jde o učebnicový příklad prevence střadatelů v nestabilních dobách. Navíc například zlatu pomohl i růst jeho ceny v poslední době. A Češi na pozitivní historickou zkušenost sázejí, podobně jako u nemovitostí.
Produktem, který si jako druhý v pořadí po „penzijku“ nejvíce polepšil, je spořicí konto. V prvním čtvrtletí si připsalo k dobru tři procentní body a celkově se v Barometru umístilo na čtvrtém místě.
Oblibu spořicího konta pomohl posílit nejen růst úrokových sazeb, ale patrně i skutečnost, že Češi chtějí mít v turbulentní době peníze kdykoliv po ruce „na požádání“.
Nejvíc ztrácely kryptoměny
Ani složitější a rizikovější formy investování na kapitálových trzích, byť nabízejí vyšší potenciální výnos, u Čechů na výsluní nezamířily. Na začátku letošního roku postihl kapitálové trhy propad, což lidé reflektovali mírným poklesem oblíbenosti investic do cenných papírů a podílových fondů. Obě formy investování se s jednoprocentní ztrátou shodně podělily o páté místo Barometru.
Nejvíc v očích Čechů ztratily na zajímavosti kryptoměny, které si v Barometru odepsaly v prvním čtvrtletí tři procentní body. Dlouhodobě malá důvěra českých střadatelů v tuto formu investic podpořená poklesem kurzu kryptoměn na počátku roku stojí za tím, že se umístily na chvostu Barometru.
Foto: Pixabay
Zdroj: AČSS
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
