Analýza: Jak by vypadala sněmovna s nejpoměrnějším možným volebním systémem?

22.10.2021, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Analýza: Jak by vypadala sněmovna s nejpoměrnějším možným volebním systémem?

Obecně řečeno, každý volební systém je výsledkem kompromisu mezi přesným reflektováním hlasů voličů a akceschopností nového parlamentu. Ve většině zemí jsou tak zavedena různá opatření typu volebních klauzulí, které do parlamentu nepouští strany, které získají počet hlasů pod ustanovenou hranici. Tím se brání fragmentaci parlamentu do mnoha malých stran, neschopných se na ničem dohodnout.


V diskusích se poměrně často objevují názory, že je to nespravedlivé a že by nový parlament měl být tvořen například tak, že by na každé 0,5 % hlasů měl připadat 1 poslanecký mandát. Tento příspěvek mě zaujal, a proto jsem přepočetl obsazení sněmovny v takovém hypotetickém modelu.
Jak by tedy vypadala naše budoucí Poslanecká sněmovna kdyby tomu tak bylo? Podívejme se společně na tabulku.

Strana Počet mandátů
Spolu 56
ANO 54
Piráti a Starostové 31
SPD 19
Přísaha 10
ČSSD 9
KSČM 7
TSS 6
Volný Blok 3
Zelení 2
Otevřeme ČR normálnímu životu 1
Švýcarská demokracie 1
Moravané 1

Poznámka: Po přidělení mandátů na každých celých 0,5 % je zbytek přidělen největším zbytkům
Jak je vidět z tabulky, složení nové sněmovny by bylo o poznání rozmanitější. Stejně tak by tomu bylo u tvoření nové vlády. Jedinou jednoduchou vládu by mohly vytvořit koalice Spolu s ANO, to by ale nejspíše bylo politicky nepřijatelné, což pozorujeme právě v těchto dnech. Koalici ANO, SPD, Přísaha, ČSSD a KSČM, o jejichž názorové blízkosti se spekulovalo před volbami, by k většině chyběly dva mandáty, které by teoreticky mohla dodat formace TSS či některé malé strany. Spolu a PirStan by k většině nestačila ani koalice s Přísahou, zbylé mandáty by mohly dodat Zelení a další malé strany.
Je samozřejmě otázkou, zdali by v takto konstituované Sněmovně vůbec nějaká vláda někdy důvěru obdržela, respektive nakolik by se dokázaly jednotlivé strany bránit problematice tzv. přeběhlíků. Z dlouhodobějšího hlediska by vedl takovýto systém k obrovské fragmentaci politického spektra, kde by každý ctižádostiví jedinec chtěl založit vlastní stranu, a pro tu vybojovat alespoň jeden mandát – ten svůj.
Závěrem je možné dodat jediné: Na tabulce je vcelku jasně vidět, proč takovýto systém u nás nemáme…
Díky za to.
MICHAL HEJL, analytik CETA – Centra ekonomických a tržních analýz
Foto: Pixabay
Zdroj: Michal Hejl


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Co pro spotřebitele znamená obrat v úrokových sazbách v USA? 

22.09.2025, Autor: red

Americká centrální banka (Fed) nedávno snížila úrokové sazby, poprvé v roce 2025, a otevřela tak novou kapitolu měnové politiky. Jak tento krok ovlivní nás, české spotřebitele? Od levnějšího dovozu z USA po možné změny v úvěrech – pojďme se podívat, co tento obrat přináší.

Německo se pravděpodobně vyhne technické recesi, tvrdí centrální banka

21.09.2025, Autor: Marek Hájek

Německá ekonomika se ocitá na křižovatce. I když ve druhém čtvrtletí 2025 zaznamenala pokles HDP o 0,3 %, nové údaje o růstu průmyslové výroby a optimismus centrální banky naznačují, že technická recese – tedy dva po sobě jdoucí poklesy – nemusí přijít. Jaké jsou skutečné vyhlídky a co to znamená pro nás v Česku, kde na německém trhu stojí a padá velká část našeho exportu?

Big Mac mluví jasně: Euro je vůči dolaru nadhodnoceno o 15 %

21.09.2025, Autor: red

Je možné změřit hodnotu měny pomocí hamburgeru? Podle Big Mac Indexu, který vydává časopis The Economist, je to nejen možné, ale i překvapivě výmluvné. K červenci 2025 je euro vůči americkému dolaru nadhodnoceno o 15,2 %, což má dopady nejen na globální trhy, ale i na české firmy a domácnosti. 

Generace Z jako učitelé AI: Jak mladí mění firmy a sbližují generace

18.09.2025, Autor: Marek Hájek

Když si představíte mentora, vidíte zkušeného veterána, který radí nováčkovi? Zapomeňte na to. Podle nového průzkumu společnosti IWG z roku 2025 se role obracejí – 59 % zaměstnanců generace Z učí své starší kolegy, jak ovládnout umělou inteligenci (AI), a přitom mění celou firemní kulturu.

Evropské technologické sny ožívají: Klarna na burze a sázka ASML na Mistral

17.09.2025, Autor: red

Evropa má důvod k optimismu. Září přineslo dvě události, které mohou být zlomem pro technologický sektor starého kontinentu – úspěšné IPO švédské fintech hvězdy Klarna a strategické partnerství nizozemského gigantu ASML s francouzským AI startupem Mistral. Jsou to jen izolované úspěchy, nebo skutečný začátek nové éry evropské technologické suverenity?

Teď je správný čas, věří některé domácnosti a fixují ceny energií

17.09.2025, Autor: Marek Hájek

V září se české domácnosti znovu ocitají na rozcestí – fixovat ceny energií a chránit rodinný rozpočet před výkyvy trhu, nebo riskovat a čekat na možné další poklesy? Po dramatických letech zdražování a následné stabilizaci cen se fixace jeví jako bezpečné útočiště. Je ale opravdu teď ten správný čas?

Snížení úrokových sazeb na dosah? Američtí investoři čekají na tah Fedu

15.09.2025, Autor: Marek Hájek

Americké finanční trhy jsou v očekávání. Na zasedání 16.–17. září by mohl Federální rezervní systém (Fed) snížit úrokové sazby, což by mohlo být prvním krokem k uvolnění měnové politiky po letech zpřísňování. Jaké jsou důvody tohoto očekávaného obratu a co to znamená pro nás v Česku?

Von der Leyenová slíbila silnější Evropu: Jsme na dobré cestě, nebo ve slepé uličce?

15.09.2025, Autor: Josef Neštický

Ursula von der Leyenová na začátku roku 2025 představila ambiciózní plán „Kompas konkurenceschopnosti“, který má Evropu posunout na špičku globální ekonomiky. V září však výsledky vyvolávají otázky – zatímco některé kroky slibují pokrok, jiné narážejí na politické rozepře a byrokratické překážky. Jak si tedy Evropa vede v závodě s USA a Čínou?

AI: Amerika a Čína zrychluje, Evropa reguluje

14.09.2025, Autor: Josef Neštický

Umělá inteligence (AI) se v roce 2025 stala klíčovým bojištěm globální konkurence. Zatímco USA sází na rychlost a deregulaci, Čína buduje technologickou soběstačnost a Evropa, včetně Česka, hledá rovnováhu mezi inovacemi a regulací. Jaké jsou strategie velmocí a co to znamená pro naše firmy a budoucnost práce?