Neničme trh dluhopisů, naopak kultivujme ho. Ekonomika dluhopisy potřebuje

01.03.2024, Autor: Z blogosféry

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Neničme trh dluhopisů, naopak kultivujme ho. Ekonomika dluhopisy potřebuje

Společnost Surveilligence s.r.o. každý rok zveřejňuje data o vývoji trhu podnikových dluhopisů. Je to vždy zajímavé čtení, které je plné dat.

Z dat společnosti např. vyplývá, že v roce 2023 společnosti emitovaly dluhopisy v celkové hodnotě 96,2 mld. Kč. Zároveň čísla říkají, že v daném období vydaly společnosti 1019 emisí dluhopisů. Data také říkají, že od roku 2013 do roku 2023 skončil v insolvenci každý třináctý dluhopis.

To vypadá na první pohled pro dluhopisy děsivě. Mluví se o tom, že některé dluhopisy byly už od začátku plánované jako podvod někdy s prvky, které by šlo nazvat investičním letadlem. To je možné a nelze to vyloučit. Nicméně čistě intuitivně si myslím, že dluhopisů, které byly předem zamýšlené jako podvod, byl jen zlomek. Mnoho firem skončilo špatně čistě proto, že měly špatný byznys plán.

Myslím, že kdybychom podobně sledovali všechny akciové společnosti v zemi, jistě bychom našli mnoho podobných případů. Jen se o nich nepíše. Rozhodně tak nelze říct, že dluhopisy jsou špatné a akcie dobré. I akcie přinášejí svá specifická rizika.

Některá jsou až kuriozní. Můžeme mluvit třeba o státem podporovaných neférovostech. Tím myslím to, že byla na banky a energetické společnosti uvalena speciální daň, aby snížila firmám zisky, což poškodilo investory. Akcionáři společnosti ČEZ by mohli vyprávět.

Bohužel výsledkem podobných kritických studií o dluhopisech je, že společnost vnímá dluhopis jako špatné aktivum. Podnikový dluhopis je přitom normálním cenným papírem, na kterém vyrostl americký ekonomický zázrak. Každá banka vydávala své akcie a dluhopisy, se kterými se následně obchodovalo. Akcie a dluhopisy jsou základem kapitalismu.

My v ČR však intenzivně bojujeme za to, abychom se kapitalismu vzdálili. Naše burza cenných papírů přestává hrát makroekonomickou roli, když řada společností stáhla své akcie z parketu a zdá se, že pokud proběhne avizované zestátnění ČEZu, bude hrát burza v ekonomice ještě menší roli. Časem vznikne otázka, zda by nebylo lepší burzu zavřít.

To samé se mnozí snaží udělat s trhem dluhopisů, když lepí každému dluhopisu nálepku podvod. Vlastně tu urputnou snahu o zničení trhu nechápu a mám pocit, že to někdo dělá záměrně. Jako první mě napadá, zda to není tím, že pro investiční poradce jsou dluhopisy trnem v oku, protože přinášejí malou provizi a odvádějí peníze lidí z fondů, kde střadatelé platí prodejcům vyšší marže. Jinými slovy, když se podaří zničit trh dluhopisů, budou všichni investovat v produktech, které přinášejí poradcům více peněz.

Myslím, že co ČR potřebuje, není zničení trhu s dluhopisy a zničení akciové burzy, ale právě naopak. Bavme se o tom, co můžeme udělat pro to, aby u nás fungoval kapitalismus s akciemi a dluhopisy.

Máme tu novelu zákona o dluhopisech, která pravidla na trhu zpřísnila tím, že emitentům tzv. podlimitních dluhopisů do celkového objemu 1 mil. EUR ukládá povinnost zveřejnit širší okruh informací v rámci emisních podmínek, které musí zveřejnit na svých stránkách, což je dobře. Trh potřebuje nastavit jasná pravidla. Je potřeba zasáhnout proti emitentům, kteří neinformují investory o svém hospodaření apod.

Trh je potřeba kultivovat. Mnohé portály dluhopisů se snaží trh např. zlepšovat tím, že upřednostňují dluhopisy se zajištěním. To je něco, co by mělo investory zajímat prvořadě. Já ovšem ve zprávách o trhu dluhopisů nic o zajištění nečtu. To přitom rizika zásadně omezuje.

Bohužel tuším, za jaký konec nakonec věc uchopíme. Nyní je oblíbené vše zakazovat. Pokud by ekonomika přišla o možnost vydávat korporátní dluhopisy, dostali bychom se do situace, kdy by mohly podniky financovat jen banky. Posílili bychom oligopol bank, který by bankám sice vyhovoval, ale ekonomiku by to brzdilo. V zemi by se zase o něco hůř podnikalo.

Kromě jasné a logické regulace bychom se měli zaměřit i na edukaci. Tady je ohromný prostor pro finanční instituce, školy, emitenty, ale i média – zvlášť ta veřejnoprávní. K lidem je potřeba dostat klíčové informace o tom, jak trh dluhopisů funguje a že se nemohou dívat jen na výnos, ale také na zajištění apod. Jen toto samo o sobě by ohromně pomohlo. Lidé by viděli, že některé dluhopisy vypadají od začátku divně a rovnou by se jim vyhnuli. Myslím, že dluhopisové portály na edukaci už usilovně pracují.

Ing. Vladimír Pikora Ph.D., hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group

Foto: Pixabay

Zdroj: CFG


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Co pro spotřebitele znamená obrat v úrokových sazbách v USA? 

22.09.2025, Autor: red

Americká centrální banka (Fed) nedávno snížila úrokové sazby, poprvé v roce 2025, a otevřela tak novou kapitolu měnové politiky. Jak tento krok ovlivní nás, české spotřebitele? Od levnějšího dovozu z USA po možné změny v úvěrech – pojďme se podívat, co tento obrat přináší.

Německo se pravděpodobně vyhne technické recesi, tvrdí centrální banka

21.09.2025, Autor: Marek Hájek

Německá ekonomika se ocitá na křižovatce. I když ve druhém čtvrtletí 2025 zaznamenala pokles HDP o 0,3 %, nové údaje o růstu průmyslové výroby a optimismus centrální banky naznačují, že technická recese – tedy dva po sobě jdoucí poklesy – nemusí přijít. Jaké jsou skutečné vyhlídky a co to znamená pro nás v Česku, kde na německém trhu stojí a padá velká část našeho exportu?

Big Mac mluví jasně: Euro je vůči dolaru nadhodnoceno o 15 %

21.09.2025, Autor: red

Je možné změřit hodnotu měny pomocí hamburgeru? Podle Big Mac Indexu, který vydává časopis The Economist, je to nejen možné, ale i překvapivě výmluvné. K červenci 2025 je euro vůči americkému dolaru nadhodnoceno o 15,2 %, což má dopady nejen na globální trhy, ale i na české firmy a domácnosti. 

Generace Z jako učitelé AI: Jak mladí mění firmy a sbližují generace

18.09.2025, Autor: Marek Hájek

Když si představíte mentora, vidíte zkušeného veterána, který radí nováčkovi? Zapomeňte na to. Podle nového průzkumu společnosti IWG z roku 2025 se role obracejí – 59 % zaměstnanců generace Z učí své starší kolegy, jak ovládnout umělou inteligenci (AI), a přitom mění celou firemní kulturu.

Evropské technologické sny ožívají: Klarna na burze a sázka ASML na Mistral

17.09.2025, Autor: red

Evropa má důvod k optimismu. Září přineslo dvě události, které mohou být zlomem pro technologický sektor starého kontinentu – úspěšné IPO švédské fintech hvězdy Klarna a strategické partnerství nizozemského gigantu ASML s francouzským AI startupem Mistral. Jsou to jen izolované úspěchy, nebo skutečný začátek nové éry evropské technologické suverenity?

Teď je správný čas, věří některé domácnosti a fixují ceny energií

17.09.2025, Autor: Marek Hájek

V září se české domácnosti znovu ocitají na rozcestí – fixovat ceny energií a chránit rodinný rozpočet před výkyvy trhu, nebo riskovat a čekat na možné další poklesy? Po dramatických letech zdražování a následné stabilizaci cen se fixace jeví jako bezpečné útočiště. Je ale opravdu teď ten správný čas?

Snížení úrokových sazeb na dosah? Američtí investoři čekají na tah Fedu

15.09.2025, Autor: Marek Hájek

Americké finanční trhy jsou v očekávání. Na zasedání 16.–17. září by mohl Federální rezervní systém (Fed) snížit úrokové sazby, což by mohlo být prvním krokem k uvolnění měnové politiky po letech zpřísňování. Jaké jsou důvody tohoto očekávaného obratu a co to znamená pro nás v Česku?

Von der Leyenová slíbila silnější Evropu: Jsme na dobré cestě, nebo ve slepé uličce?

15.09.2025, Autor: Josef Neštický

Ursula von der Leyenová na začátku roku 2025 představila ambiciózní plán „Kompas konkurenceschopnosti“, který má Evropu posunout na špičku globální ekonomiky. V září však výsledky vyvolávají otázky – zatímco některé kroky slibují pokrok, jiné narážejí na politické rozepře a byrokratické překážky. Jak si tedy Evropa vede v závodě s USA a Čínou?

AI: Amerika a Čína zrychluje, Evropa reguluje

14.09.2025, Autor: Josef Neštický

Umělá inteligence (AI) se v roce 2025 stala klíčovým bojištěm globální konkurence. Zatímco USA sází na rychlost a deregulaci, Čína buduje technologickou soběstačnost a Evropa, včetně Česka, hledá rovnováhu mezi inovacemi a regulací. Jaké jsou strategie velmocí a co to znamená pro naše firmy a budoucnost práce?