Vatikán v obležení: Skandál s praním peněz otřásá důvěrou

Teď v srpnu se opět rozhořela debata o finančních praktikách Svatého stolce. Bývalý generální auditor Libero Milone znovu vytáhl na světlo obvinění, že Vatikán disponoval nástroji k manipulaci bankovních převodů, což by mohlo sloužit k praní špinavých peněz. Je to vážné obvinění, které může otřást nejen důvěrou věřících, ale i mezinárodní reputací státu Vatikán. Pojďme se na kauzu podívat blíže.

Historie, která se opakuje

Finanční skandály nejsou pro Vatikán žádnou novinkou. Vzpomeňme na osmdesátá léta a aféru Banco Ambrosiano, kdy Vatikánská banka, známá jako IOR, čelila obviněním z praní peněz a spojitosti s mafií. Tehdejší ředitel banky Roberto Calvi skončil tragicky – byl nalezen mrtvý za velmi podezřelých okolností. O několik desetiletí později, mezi lety 2012 a 2019, Vatikán ztratil stovky milionů eur na nešťastné investici do luxusní nemovitosti v Londýně, což vedlo k odsouzení kardinála Giovanniho Angela Beccia za zpronevěru. Tyto případy ukazují, že problémy s transparentností a kontrolou financí nejsou jen otázkou posledních let, ale hluboce zakořeněným problémem.

Dnes se zdá, že minulost stále vrhá dlouhý stín. Libero Milone tvrdí, že Úřad pro správu majetku Apoštolského stolce (APSA) měl možnost měnit jména a čísla účtů (IBAN) v mezinárodním platebním systému SWIFT, což by umožnilo anonymní převody a potenciálně i praní špinavých peněz. Podle něj to bylo důvodem jeho nuceného odchodu v roce 2017. Pokud by se tato obvinění potvrdila, hrozilo by Vatikánu zařazení na mezinárodní černou listinu a odříznutí od globálního bankovního systému, jak upozorňuje zpráva na serveru Politico.

Obrana Vatikánu

Vatikán se však brání. Oficiální stanovisko zní jasně: obvinění jsou neopodstatněná. Mluvčí Svatého stolce zdůrazňuje, že APSA v inkriminovaném období neposkytovala služby soukromým klientům, a co víc, techničtí experti systému SWIFT tvrdí, že manipulace s IBAN je prostě nemožná. Kdo má tedy pravdu? Je to jen osobní vendeta bývalého auditora, nebo se za zdmi Vatikánu skutečně děje něco, co bychom raději neviděli?

Zdá se, že Vatikán dělá kroky k větší transparentnosti. Podle zprávy Vatican News z roku 2024 klesl počet hlášení podezřelých aktivit ze 123 v roce 2023 na 79 v roce minulém. Byly pozastaveny tři transakce v hodnotě přes 1 milion eur a zamrazeny dva účty s více než 2,1 miliony eur. Navíc v srpnu 2025 vstoupil v platnost nový dekret, který má zajistit větší kontrolu nad veřejnými zakázkami. A Výbor Rady Evropy Moneyval v květnu 2024 pochválil Vatikán za pokrok v boji proti praní peněz. To všechno zní jako snaha o nápravu. Ale stačí to?

Finanční zdraví Vatikánu není jen otázkou několika kardinálů za zdmi Svatého Petra. Dotýká se i nás tady v Česku. Katolická církev u nás hospodaří s majetkem, spravuje investice a spoléhá na dary věřících. Pokud se pověst Vatikánu dál zhoršuje, může to vést k poklesu těchto darů. Kdo by chtěl přispívat na instituci, která je spojována s finančními machinacemi?

A co víc, skandály mohou mít dopad i na širší ekonomické prostředí. Zvýšená regulace transakcí s Vatikánem by mohla komplikovat život bankám a firmám ve střední Evropě, které s církevními institucemi spolupracují. A pak je tu otázka morální autority. Jak může církev kázat o etice a spravedlnosti, když její finanční praktiky zůstávají pod drobnohledem?

Budoucnost

Nový papež Lev XIV. pokračuje v reformách, které započal jeho předchůdce, a zdá se, že centralizace financí a větší dohled jsou na pořadu dne. Ale co když se obvinění Miloneho potvrdí? Podle odhadů založených na aktuálních trendech, jak uvádí Politico, by to mohlo vést k mezinárodní izolaci Vatikánu v bankovním sektoru. Na druhou stranu, pokud se reformy podaří, mohl by Svatý stolec pomalu obnovit důvěru – i když to bude dlouhá cesta.

S církevními restitucemi a tlakem na samofinancování diecézí lze předpokládat, že i u nás dojde k přísnějším požadavkům na hospodaření církve. Možná je to příležitost k větší otevřenosti, ale také výzva, jak si církev udrží důvěru věřících.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický

Zdroj info: Politico, Vatican News, AML Intelligence