Albánie pod vedením premiéra Ediho Ramy míří k ambicióznímu cíli stát se do roku 2030 první bezhotovostní společností na světě. Tento plán má pomoct s bojem proti obrovské šedé ekonomice, ale zároveň čelí nedůvěře obyvatel a technologickým překážkám. Může malá balkánská země ukázat cestu digitální budoucnosti, nebo je to jen utopická vize?
Když hotovost vládne ekonomikou
V Albánii probíhá v hotovosti devět z deseti nákupů.Podle dat z roku 2022 tvoří hotovostní platby přibližně 90 % spotřebitelských transakcí, jak uvádí data Banky Albánie. Není to jen zvyk, ale i důsledek hluboce zakořeněné šedé ekonomiky, která podle odhadů tvoří 36 až 50 % HDP země. Tato čísla, zveřejněná důvěryhodnými institucemi jako Mezinárodní měnový fond, ukazují, jak velkou výzvu představuje neformální sektor pro státní rozpočet a daňovou politiku.
Historicky má Albánie s důvěrou v bankovní systém problém. Devadesátá léta přinesla kolaps pyramidových schémat, který otřásl vírou lidí ve finanční instituce. A tak zatímco my v Česku bereme platby kartou jako samozřejmost, v Albánii je hotovost stále králem. Ale premiér Edi Rama, který je u moci od roku 2013, se rozhodl, že to změní. Jeho vize? První bezhotovostní společnost na světě do roku 2030.
Digitalizace jako lék na šedou ekonomiku
Proč tak radikální krok? Rama a jeho vláda věří, že bezhotovostní ekonomika, tedy systém, kde převládají elektronické a digitální platby, je klíčem k vymýcení šedé ekonomiky. Když se peníze pohybují digitálně, stát má větší šanci je sledovat a zdanit. Jak zdůrazňuje albánský ekonom Selami Xhepa, omezení hotovosti je prioritou pro transparentnost a fiskální kontrolu. A data dávají Ramovi za pravdu, v prvním čtvrtletí roku 2025 dosáhly platby kartou v Albánii 228 milionů albánských leků, což je nárůst oproti 175 milionům v roce 2024.
K tomu přispívají i konkrétní kroky. V březnu 2025 spustila vláda program „POSÌ“, který ve spolupráci s Mastercard distribuuje 4 750 bezplatných platebních terminálů malým a středním podnikům. Počet POS terminálů v zemi už překročil 25 tisíc. A od října 2025 se Albánie plně integruje do Jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA), což zlevní a zjednoduší přeshraniční platby, jak potvrzují zprávy Evropské centrální banky. Navíc počet elektronických plateb roste – v roce 2024 jich bylo 14,8 milionu, což je 5% nárůst oproti předchozímu roku, a počet účtů elektronických peněz vzrostl o 76 % na téměř 270 tisíc.
Nedůvěra k bezhotovostní ekonomice
Jenže cesta k bezhotovostní budoucnosti není bez překážek. Jak ukazují reakce veřejnosti, mnoho Albánců hotovosti stále důvěřuje více než bankám. Zejména starší generace a lidé na venkově se obávají ztráty soukromí a digitálního vyloučení. A mají proč, nízká finanční gramotnost a omezená dostupnost technologií jsou reálné problémy. K tomu se přidávají vysoké poplatky za digitální služby, které mohou odrazovat malé podnikatele.
Kritici, jako bývalý vicepremiér Genc Pollo, navíc varují, že omezení hotovosti je přehnaný zásah. Někteří dokonce naznačují, že Rama využívá tuto agendu k odvedení pozornosti od hlubších problémů, jako je korupce či socioekonomická nerovnost. Rétorická otázka zní: může si stát vynutit digitalizaci, když polovina obyvatel nevěří systému?
Laboratoř budoucnosti – nebo varování?
Albánský experiment má i širší význam. Pro nás v Česku a v Evropské unii může být případovou studií. Například v oblasti boje proti daňovým únikům a zvyšování transparentnosti finančních toků. Jak ukazují zprávy o integraci Albánie do SEPA, tato změna může posílit obchodní toky na Balkáně a otevřít nové možnosti pro firmy. Ale zároveň je to varování, digitalizace bez důvěry a inkluze může vést k sociálnímu napětí.
Albánie ukazuje, jak lze technologiemi bojovat proti daňovým únikům. Programy jako „POSÌ“ by mohly inspirovat i jiné země, které se potýkají s šedou ekonomikou. Lze odhadovat, že pokud Albánie uspěje, mohla by se stát modelem pro další rozvíjející se ekonomiky za předpokladu, že se jí podaří překonat kulturní a technologické bariéry.
Aktuálné je jasné, že v Albánii je pokrok v digitalizaci nepopiratelný, od rostoucího počtu elektronických plateb až po připravované zavedení okamžitých plateb v roce 2026. Ale bez důvěry obyvatel a řešení sociálních nerovností může být Ramův sen jen další neuskutečnitelnou vizí. Podaří se Albánii stát se laboratoří digitální budoucnosti, nebo se její plán zhroutí pod tíhou nedůvěry?
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Marek Hájek
Zdroj info: Politico.eu: Článek o bezhotovostní společnosti v Albánii, Banka Albánie: Statistiky o elektronických platbách a platebních terminálech za rok 2024 a 2025 (bankofalbania.org), Mezinárodní měnový fond: Odhady šedé ekonomiky v Albánii (36–50 % HDP), Mastercard: Tiskové zprávy o programu „POSÌ“ a distribuci terminálů, Evropská centrální banka: Informace o integraci Albánie do SEPA a plánovaných okamžitých platbách
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
