Itálie 6. srpna 2025 konečně získala definitivní schválení projektu mostu na Sicílii, monumentálního díla za 13,5 miliardy eur, které má propojit pevninu s ostrovem. Po desetiletích odkladů a sporů se zdá, že tento „most, který nikdy nebude,“může skutečně vzniknout.
Most jako symbol naděje i kontroverze
Most se bude tyčit do výšky téměř 400 metrů, překlene Messinskou úžinu a spojují Sicílii s italskou pevninou. S délkou 3,7 kilometru, z toho 3,3 kilometru visutého rozpětí, má být tento kolos schopen pojmout až 6 000 vozidel za hodinu a 200 vlaků denně. Podle odhadů italské vlády, jak uvádí server Politico.eu, by mohl projekt přinést nárůst HDP jižní Itálie o 23 miliard eur a vytvořit až 120 000 pracovních míst ročně během výstavby.
Přípravné práce mají začít už na podzim 2025, hlavní výstavba pak v roce 2026, s plánovaným dokončením kolem roku 2032–2033. Jde o projekt, který má ambici změnit tvář jižní Itálie.
Od Římanů k Meloniové
Myšlenka propojit Sicílii s pevninou není nová. Už starověcí Římané snili o překonání Messinské úžiny, ale teprve v roce 1968 se začalo o mostu mluvit vážně. Od té doby projekt prošel řadou vzestupů a pádů – schvalování, rušení, předělávání návrhů. V 90. letech a na počátku 21. století se stal symbolem politických slibů, které nikdy nebyly naplněny. Vlády Silvia Berlusconiho i Romana Prodiho s ním koketovaly, ale vždy narazily na finanční nebo politické překážky.
Teprve nyní, pod vedením premiérky Giorgie Meloniové a ministra dopravy Mattea Salviniho, dostal projekt zelenou. Jak uvádí zpráva na Politico.eu, Meziresortní výbor pro hospodářské plánování a udržitelný rozvoj (CIPESS) definitivně schválil plán, což otevírá cestu k realizaci. Je to historický moment. Ale proč právě teď? Důvodem je kombinace politické vůle, finančních alokací v rozpočtech na roky 2024 a 2025 a pokroku v technologiích, které slibují bezpečnost i v seismicky aktivní oblasti.
Ekonomický impuls, nebo černá díra pro veřejné finance?
Zastánci projektu, včetně italské vlády, vidí v mostu zlatý důl pro ekonomiku. Odhadované náklady 13,5 miliardy eur (přibližně 337 miliard Kč) mají být kompenzovány masivními investicemi do infrastruktury – 40 kilometrů nových silnic a železnic, či tři nové železniční stanice. Podle oficiálních údajů italské vlády, citovaných na Politico.eu, by po dokončení mohlo vzniknout až 30 000 přímých a 90 000 nepřímých pracovních míst. To je pro chudší jih Itálie, kde nezaměstnanost dlouhodobě přesahuje celostátní průměr, jako balzám na duši.
Navíc most má strategický význam. Jak zdůrazňuje ministr Salvini, posílí nejen dopravní spojení v rámci transevropské dopravní sítě (TEN-T), ale i vojenskou bezpečnost v jižní Evropě, což oceňuje i NATO. Ale co na to kritici? Ti varují před obrovskými riziky. Nejenže jsou náklady gigantické, ale hrozí i neefektivní využití veřejných peněz. A co víc – Evropská unie projekt nepodpoří z hlavního fondu Nástroje pro propojení Evropy (CEF), protože leží pouze na území Itálie. I když nabízí jiné formy financování, hlavní tíha zůstane na italském rozpočtu.
Rizika, která nelze ignorovat: Od zemětřesení po mafii
Messinská úžina není jen krásný kousek moře, ale i místo, kde se země třese. Nejničivější zemětřesení zde udeřilo v roce 1908 a zabilo desítky tisíc lidí. Kritici, včetně průmyslových expertů, proto pochybují o dlouhodobé bezpečnosti mostu, i když technologie slibují odolnost. K tomu se přidávají environmentální obavy. Ekologické organizace jako WWF či Legambiente varují před dopady na mořské a ptačí ekosystémy a narušením chráněných území Natura 2000. Jejich stížnosti už míří k EU.
A pak je tu stín organizovaného zločinu. Kalábrijská ‚Ndrangheta a sicilská Cosa Nostra by mohly podle kritiků infiltrovat výběrová řízení a realizaci projektu. Historie ukazuje, že velké stavební projekty v těchto oblastech často přitahují mafii jako magnet. A co místní obyvatelé? Přibližně 4 000 lidí bude muset opustit své domovy kvůli vyvlastnění. Jejich odpor je hlasitý a pochopitelný. Kdo by chtěl obětovat svůj domov pro „vyšší dobro“?
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Marek Hájek
Zdroj info: Politico.eu, Italská vláda (CIPESS): Oficiální informace o schválení a ekonomických dopadech.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
