Evropská unie odložila zavedení odvetných cel na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur o půl roku, což dává prostor pro další jednání po červencové obchodní dohodě. Je to krok k uklidnění napětí, nebo jen krátká přestávka před dalším kolem obchodní bitvy?
Obchodní vztahy mezi EU a USA v posledních letech působí spíše napjatě a plné rozporů, než jako ukázka harmonické spolupráce. Ještě před deseti lety, kolem roku 2015, jsme snili o velké transatlantické dohodě TTIP, která měla otevřít trhy a posílit ekonomiky na obou stranách Atlantiku. Pak ale přišel protekcionismus, vysoká cla na ocel a hliník z americké strany v roce 2018 a série odvetných opatření z Evropy. EU oznámila odklad zavedení odvetných cel na americké zboží, která měla začít platit 7. srpna, o šest měsíců. Jak potvrdil mluvčí Evropské komise Olof Gill, tento krok má otevřít prostor pro další vyjednávání po rámcové dohodě uzavřené 27. července 2025.
Co přinesla červencová dohoda?
Červencová dohoda přinesla určité úlevy, ale také zanechala mnoho otázek. USA sice ustoupily od hrozby 30% cla na evropské zboží a stanovily sazbu na 15 %, což je úleva například pro automobilový průmysl, kde clo kleslo z 27,5 % na 15 %. Na druhou stranu, cla na evropskou ocel a hliník zůstávají na vysokých 50 %. EU v reakci snížila clo na americké automobily z 10 % na nulu a navíc se zavázala k nákupu amerických energií za 750 miliard dolarů během tří let a investicím do vojenského vybavení za 600 miliard dolarů.
Pro Českou republiku, jejíž ekonomika stojí na exportu, jsou tyto obchodní turbulence obzvlášť citlivé. Ministerstvo financí ČR odhaduje, že vyjednaná cla zpomalí růst našeho HDP o 0,2 procentního bodu v roce 2025 a o 0,39 bodu v roce 2026. V horším scénáři hrozí ztráta až 3,5 % HDP do roku 2027, zejména kvůli dopadům na klíčové sektory jako strojírenství, či automobilový průmysl (zdroj: České noviny). Pokud se ztíží export do USA, firmy jako Škoda Auto nebo její subdodavatelé mohou čelit nižším ziskům, což se projeví na pracovních místech a investicích. A to už není jen statistika, to cítíme všichni.
Kompromis, nebo kapitulace?
Reakce na odklad cel a červencovou dohodu jsou rozmanité. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zdůrazňuje, že obchodní vztahy s USA jsou největší na světě a musí prosperovat (zdroj: České noviny). Německý kancléř Friedrich Merz dohodu vítá jako odvrácení otevřeného konfliktu. Na druhé straně francouzský premiér mluví o „černém dni pro Evropu“ a kritizuje asymetrii dohody.
Co dál?
Otázka zní: je tento odklad skutečným krokem k míru, nebo jen krátkým zadržením dechu před další eskalací? Na stole jsou stále otevřená jednání o finální podobě dohody a její ratifikaci členskými státy EU. Pokud se závazky nebudou plnit, hrozí obnovení tarifů. Na druhou stranu, dialog v rámci Rady pro obchod a technologie by mohl přinést dlouhodobější stabilitu, zejména v oblastech jako technologie a průmysl. Lze odhadovat, že další měsíce ukážou, zda se podaří nastavit detailní celní kvóty, které by mohly zmírnit dopady na klíčové sektory.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj info: ČTK
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
