Evropská komise přichází s odvážným plánem – v novém rozpočtu EU na roky 2028–2034 chce zdvojnásobit finanční podporu Grónsku na 530 milionů eur. Není to jen gesto solidarity, ale strategický tah v globální šachové partii o Arktidu.
Proč právě Grónsko a proč právě teď?
Když se řekne Grónsko, většině z nás se vybaví nekonečné ledovce a odlehlé vesnice. Jenže tento ostrov, který je autonomní částí Dánského království, se v posledních letech stal horkým tématem geopolitiky. Evropská komise v září 2025 představila návrh nového víceletého finančního rámce (VFR) na období 2028–2034, kde Grónsku vyčleňuje rekordních 530 milionů eur. To je více než dvojnásobek oproti současným 225 milionům eur za období 2021–2027. Roční příspěvek tak vzroste z 32 milionů na téměř 76 milionů eur. Proč taková štědrost?
Grónsko sice v roce 1982 rozhodlo o vystoupení z tehdejšího Evropského společenství, ale formálně k tomu došlo až v roce 1985, kdy získalo status zámořské země a území (ZZÚ), což mu umožňuje čerpat unijní fondy. Financování postupně rostlo – z 190 milionů eur v letech 2007–2013 na 225 milionů v aktuálním období. Teď ale Brusel zvyšuje sázky. Důvod? Arktida se stává novým bojištěm světových mocností.
Suroviny a strategie
Představte si Grónsko jako obrovskou pokladnici strategických surovin – vzácných zemin, lithia či mědi, které jsou klíčové pro moderní technologie a zelenou transformaci. Evropská komise to ví a chce zajistit, aby tyto zdroje zůstaly v dosahu EU. Jak uvádí oficiální stanovisko Komise, navýšení financování má posílit partnerství s Grónskem a zajistit diverzifikaci zdrojů surovin. Není to jen o ekonomice, ale i o geopolitické odpovědnosti. Když se na Grónsko dívají i USA, Čína nebo Rusko, EU si nemůže dovolit zůstat stranou.
Navíc, investice nejsou jen o těžbě. Brusel plánuje podporovat vzdělávání, digitalizaci, energetiku – třeba vodní a větrné elektrárny – a udržitelný rozvoj. Zajímavý krok, zvlášť když si uvědomíme, že Grónsko už teď tvoří téměř polovinu rozpočtu pro všechny ZZÚ. A co víc, v roce 2023 bylo podepsáno memorandum o spolupráci na udržitelných hodnotových řetězcích a v březnu 2024 otevřela Komise kancelář přímo v Nuuku, hlavním městě Grónska.
A co na to ostatní?
Samozřejmě, ne všichni jsou z plánu nadšení. Dánsko a Grónsko navýšení vítají jako podporu ekonomického rozvoje, ale zároveň varují před možnou závislostí na dotacích. Grónsko navíc usiluje o větší autonomii. Jak se vyrovnat s rostoucím vlivem EU a zároveň si udržet vlastní směr?
Na evropské úrovni zatím chybí konkrétní stanoviska jednotlivých členských států, protože návrh je teprve na začátku dlouhých jednání, která potrvají až do roku 2027. Přesto už teď někteří europoslanci a zástupci zemí varují před přílišnou štědrostí v době, kdy EU řeší ekonomickou nejistotu, sociální politiky či obranu. Proč dávat stovky milionů na ostrov s 56 tisíci obyvateli, když doma máme jiné priority? To je otázka, která bude v příštích letech znít čím dál hlasitěji.
Výhled do budoucna
Pokud návrh projde, můžeme očekávat prohloubení partnerství mezi EU a Grónskem. Masivní investice by mohly posílit těžbu surovin, rozvoj infrastruktury i vzdělání. Na základě trendů z posledních let, jak ukazuje memorandum z roku 2023, lze předpokládat, že Grónsko by mohlo získat větší ekonomickou samostatnost. Geopolitické napětí v Arktidě roste a rivalita mezi EU, USA, Čínou a Ruskem může přinést nové výzvy.
A pak je tu otázka životního prostředí. Arktida je křehký ekosystém – jak zajistit, aby těžba a rozvoj nezničily to, co máme chránit? A co když členské státy nakonec rozpočet zkrátí? Konečná podoba financování závisí na jednáních v Radě EU a Evropském parlamentu. Do roku 2027 máme ještě čas.
Zdvojnásobení financování Grónska na 530 milionů eur není jen číslo v rozpočtu – je to strategická sázka EU na Arktidu. Jde o suroviny, vliv a budoucnost zelené transformace.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Petr Poreba
Zdroj info: Evropská komise, Euractiv, europeaninterest.eu, arctictoday.com
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
