Zlatý index stoupá. ČNB znovu nakupuje zlato do devizových rezerv

15.07.2021, Autor: Z blogosféry

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Zlatý index stoupá. ČNB znovu nakupuje zlato do devizových rezerv

Česká národní banka (ČNB) podle zjištění redakce portálu Zlato.cz během uplynulého půl roku třikrát navýšila své devizové rezervy ve zlatě.


Nejprve loni v prosinci o 20 000 troyských uncí, tedy přibližně o 622 kilogramů, pak letos v březnu o dalších devět tisíc uncí (cca 280 kilogramů) a nejnověji v červnu 15 tisíc uncí (přibližně 466 kilogramů). ČNB o rozšíření zlaté části svých devizových rezerv ani v jednom z případů zprávu nevydala.
Tzv. Zlatý index, který od roku 2020 připravují analytici společnosti Zlato, vyjadřuje poměr mezi sedmdesátitunovým zlatým pokladem při vzniku samostatné České republiky a aktuálním stavem nejcennějšího kovu v devizových rezervách ČNB. Díky nákupům centrální banky v posledním roce podle výpočtů analytiků na konci června 2021 index překročil 14 procent.
Centrální banka začala s nejnovějšími nákupy nejvzácnějšího kovu loni v červnu, kdy pořídila 1,2 tuny zlata. Začátkem letošního roku držela téměř 9,5 tuny „žlutého kovu“, což je srovnatelné s tím, co naposledy měla ve svých sejfech v polovině roku 2017. Na začátku roku 2020 přitom měla ČNB ve svých devizových rezervách 0,257 milionu troyských uncí zlata (tr. oz.), tedy necelých osm tun.
Březnový nákup dalších devíti tisíc uncí navýšil zásoby centrální banky zlata na 314 000 tr. oz., což je stav, který měla ČNB naposledy ve svých devizových rezervách ke konci roku 2016 a jenž odpovídá necelým 9,8 tuny. Červnové pořízení dalších 15 tisíc uncí „žlutého kovu“ zvýšil stav na 317 tisíc trojských uncí (9,86 tuny), neboť v dubnu a květnu ze sejfů ČNB ubylo 12 tisíc uncí.
Z rezerv zlato ubylo kvůli pamětním mincím
Meziročně tak ČNB zásoby zlata zvýšila o více než 2,5 tuny. To je přibližně o necelou tunu více, než kolik bylo použito v rámci pětiletého cyklu pamětních zlatých mincí Hrady České republiky. Podle sdělení Markéty Fišerové, ředitelky odboru komunikace a mluvčí ČNB, z října loňského roku bylo totiž k výrobě všech mincí celkem použito 1653 kilogramů zlata z devizových rezerv centrální banky.
Je dobře, že centrální banka pokračuje v nákupech zlata právě v době, kdy se ve světě „tisknou peníze jak o život“, respektive dochází k bezprecedentně největší monetarizaci dluhu v historii.
Holding, do nějž uvedená firma spadá, letos v dubnu prostřednictvím Londýnské burzy cenných papírů informoval, že je vlastníkem zlatého dolu Karaberd v Arménii, jenž podle geologické expertizy nadnárodní společnosti CSA Global obsahuje 6,92 tuny zlata. To jsou pro srovnání zhruba dvě třetiny toho, co má Česká národní banka aktuálně v držení.
Česko stále chudým příbuzným
Nehledě na poslední čtyři nákupy „žlutého zlata“ je ČNB celosvětově, ale i ve srovnání se sousedy České republiky stále tzv. chudým příbuzným. Česká republika má podle údajů Světové rady pro zlato (WGC) s necelými deseti tunami vzácného kovu v devizových rezervách přibližně 10krát méně zlata, než doporučuje Mezinárodní měnový fond (MMF).
Fond, jenž je po USA a Německu s 2814 tunami zlata třetím největším světovým držitelem „žlutého kovu“ ve svých rezervách, doporučuje, aby jeho členské státy měly ve svých devizových rezervách alespoň tři procenta ve zlatě. Z prvních sto zemí v žebříčku WGC doporučení aktuálně splňuje naprostá většina států.
Neplní je např. Singapur, který ale v rezervách drží více než 127 tun zlata, Jižní Korea (105 tun), Brazílie (79,3 tuny), Spojené arabské emiráty (55,4 tuny), Malajsie (38,9 tuny) nebo Bangladéš (14 tun). Zároveň je zřejmé, že všechny tyto státy mají ve svých devizových rezervách více zlata, než Česko.
Maďarsko letos své rezervy ztrojnásobilo
Pokud jde o zlato v držení centrálních bank našich sousedů, pak je Česko bez jakékoliv diskuse „chudým příbuzným“. Přestože si Německo v posledních letech „přivydělává“ prodejem zlata své centrální banky, stále je po Spojených státech druhou zemí s největšími zásobami zlata (3360 tuny).
Slovensko má podle údajů WGC 31,7 tuny zlata (18,7 % celkových devizových rezerv), Polsko necelých 230 tun (7,8 % celkových devizových rezerv) a Maďarsko letos ztrojnásobilo své rezervy na 94,5 tuny (15,5 % celkových devizových rezerv). Maďarsko tak má nyní nejvyšší zlaté rezervy v přepočtu na obyvatele ze všech zemí střední a východní Evropy.
DAVID MARÁŠEK, hlavní analytik společnosti Zlato
Foto + Zdroj: Spindoctors s.r.o.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Důvěra na prvním místě: Co si říkají páry, které si opravdu věří?

22.09.2025, Autor: Marek Hájek

Jaké je tajemství pevných vztahů? Podle harvardských psychologů, jako jsou Dr. Robert Waldinger a Dr. Holly Parker, spočívá klíč k hluboké důvěře v pravidelných rozhovorech o deseti klíčových tématech. Pojďme se podívat, co nám věda radí a jak to funguje v českých domácnostech.

Španělská obrana v pasti: Embargo na Izrael a výzva za 2 miliardy dolarů

22.09.2025, Autor: Josef Neštický

Španělské ministerstvo obrany čelí složité situaci. Po zavedení zbrojního embarga vůči Izraeli musí nahradit klíčové vojenské technologie, což může stát až 2 miliardy dolarů. Jaké jsou důvody tohoto kroku a co to znamená pro španělskou armádu i evropský obranný průmysl?

Nvidia v šoku: Čína zakazuje AI čipy a CEO je „zklamán“

21.09.2025, Autor: Josef Neštický

Generální ředitel Nvidie Jensen Huang vyjádřil zklamání nad rozhodnutím Číny zakázat prodej špičkových AI čipů jeho společnosti, včetně modelu RTX Pro 6000D. Tento krok přichází v době, kdy geopolitické napětí mezi USA a Čínou stále více ovlivňuje technologický trh. 

Dánové stupňují boj proti byrokracii EU

21.09.2025, Autor: Josef Neštický

Dánsko se rozhodlo vzít byrokracii v Evropské unii za pačesy. S odhady administrativních nákladů dosahujících stovek miliard eur ročně a s ambiciózními plány na jejich snížení se Kodaň stává hlasem změny. Co to znamená pro české firmy a jaké jsou rizika tohoto boje?

EU plánuje další sankce proti Číně. Bude to Trumpovi stačit?

20.09.2025, Autor: Marek Hájek

Evropská unie se připravuje na další kolo sankcí proti Číně, zaměřených na firmy, které skrytě dodávají vojenské technologie Rusku. Současně na ni tlačí Donald Trump s požadavky na drakonická cla, která by mohla otřást globálním obchodem. 

EU odhalila plán, jak zasáhnout Izrael cly a sankcemi uprostřed války v Gaze

20.09.2025, Autor: Josef Neštický

Evropská unie odhalila plán, jak tvrdě zasáhnout Izrael cly a sankcemi kvůli pokračující válce v Gaze. Navržená opatření, která zahrnují cla na 37 % izraelského exportu a sankce proti klíčovým politikům, však rozdělují členské státy. Jaké jsou šance na jejich schválení?

EU chce užší vztahy s Indií navzdory vazbám na Rusko

19.09.2025, Autor: Josef Neštický

Evropská unie usiluje o užší vztahy s Indií, jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik světa, a to i přes její pevné vazby na Rusko. V září jsou jednání o dohodě o volném obchodu v závěrečné fázi, zatímco geopolitické napětí s USA a otázky energetické bezpečnosti Indie zůstávají na stole. Jaké šance a rizika tento krok přináší nám v Česku?

Křetínského EPH láme rekordy: Zisk 51 miliard Kč díky slovenské akvizici

19.09.2025, Autor: red

Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského hlásí za první pololetí 2025 zisk 51,4 miliardy korun, což je skokový nárůst oproti loňsku. Klíčem k úspěchu se stala akvizice Slovenských elektráren, která posouvá EPH blíže k bezemisní budoucnosti. Co to znamená pro český a slovenský trh s energiemi?